Horda

Orkové Gul'dan Thrall, syn Durotanův Rexxar Orgrim Doomhammer Grom Hellscream Broxigar the Red Garona Halforcen Garrosh Hellscream Teron Gorefiend Drek´Thar	Eitrigg Kilrogg Deadeye Rehgar Earthfury Varok Saurfang	Trollové Vol'jin Zul'jin Rokhan Sen'jin Zalazane
Krvaví elfové Kael'Thas Sunstrider Dath'Remar Sunstrider Anasterian Sunstrider Alleria Windrunner Lor'themar Theron Voren'thal the Seer Koltira Valeera Sanguinar	Taureni Cairne Bloodhoof Huln Highmountaim Hamuul Runetotem Baine Bloodhoof	Nemrtví Sylvanas Windrunner Mal'ganis Faranell Nathanos Blightcaller Darion Mograine

Aliance

Temní (Noční) elfové Malfurion Stormrage Tyrande Whisperwind Illidan Stormrage Kur'Talos Ravencrest Maiev Shadowsong Jarod Shadowsong Shandris Feathermoon Naisha	Lidé Uther Lightbringer Jaina Proudmoore Terenas Menethil II Rhonin Rudovlasý Alexandros Mograine Llane Wrynn I Tirion Fordring Anduin Lothar Antonidas Bolvar Fordragon	Taretha Foxton Turalyon Garithos Danath Trollbane Varian Wrynn Barean Westwind Brigitte Abbendis Daelin Proudmoore Edwin VanCleef High General Abbendis Khadgar Renault Mograine
Trpaslíci Magni Bronzebeard Muradin Bronzebeard Brann Bronzebeard Madoran Bronzebeard Modimus Anvilmar Thargas Anvilmar Kurdran Wildhammer Falstad Wildhammer Khardros Wildhammer	Gnomové Gelbin Mekkatorque Sicco Thermaplugg

Horda

Orkové

Gul'dan

Velitel Stínové rady a ničitel Snů, byl nejmocnější čaroděj Hordy, v podstatě nejmocnější neeredarský čarodej co kdy žil. Původně byl členem klanu Shadowmoon a projevoval velmi dobré schopnosti s ovládáním přírodních elementů - šamanismu. Za tuto svou vlastnost byl zvolen zástupcem lídra klanu, Ner'Zhula. Zjistil, že se Ner'zhul sešel s Kil'Jaedenem a domlouvali spolu invazi Hordy na Azeroth. Ner'Zhul však přišl na to, že Plamená legie to s Hordou stejně nemyslí dobře a od plánu ustoupil. Kil'Jaeden si poté vybral Gul'Dana, aby provedl jeho zlovůli. Gul'dan tedy sestavil mocnou armádu orků, nazvanou Stínová rada, která ovládala démonické síly částečně získané vypitím Mannorothovy krve. S krví získali i ohromnou zuřivost a krvežíznivost a tyto vlastnosti dokázali tím, že vraždili každého Dreaneie, na kterého narazili. Gul'dan byl kontaktován Medivhem, ve kterém byl již usazen Sargeras a pomohl mu s otevíráním Dark Portálu. Když byla Horda poprvé poražena, Gul'dan se ukryl, a jeho čarodějové i celý Stínový koncil byli rozprášeni. Byl stíhán Aliancí tak i hordou, v čele s novým náčelníkem Orgrimmem Doomhammerem. Za druhé války se však Gul'dan s Orgrimmem spojil. Poté vyvolal armádu nemrtvých válečníků, která za něj za Druhé války bojovala. Jeho touha po moci však nešla neustávala. Shromáždil dva orkské klany a vydal se hledat Sargerasovu hrobku. Našel ji na dně oceánu a svou ohromnou silou dostal celý ostrov na hladinu. Vstoupili do hrobky, ale když se dostali až k Sargerasově mrtvole, objevilo se ohromné množství démonů, které orky i s Gul'danem zabili. Jeho mrtvola však byla přetvořena na legendární artefakt známý jako Gul'danova lebka. Nejprve byla použita Ner'Zhulem k otevření několika portálů z Dreanoru a později Khadgarem k jejich zavření. Ani potom však Gul'danovy ostatky neměly klid. Plamenná Legie použila lebku k prokletí Felwoodu a až poté byla zničena Illidanem, i když z něj udělala polodémona. I nyní je Gul'danův duch k vidění v Shadowmoon Valley v Outlandu.

Thrall, syn Durotanův

Thrall se narodil dva roky po otevření Dark Portalu náčelníku klanu Frostwolf - Durotanovi a jeho manželce se jménem Draka. Ti mu vybrali jméno Go'el, nikdy tak však nebyl pojmenován, protože orkové dávají jméno až při Dnu jmen. O svém původním jménu se Thrall dozvěděl až mnohem později. Jeho rodiče ale byli zavražděni Gul'Danovými špiony, ještě když byl Thrall malým miminem. Těla mrtvých rodičů a také malého orka nalezl velitel pevnosti Durnholde Keep Aedelas Blackmoore. Jakmile malé zelené stvoření spatřil, proběhl mu v hlavě plán - naučí orka bojovat a až vyroste, postaví ho do čela armády orků z internačních táborů, s níž pak osvobodí svět. Vzal proto orka do své pevnosti, pojmenoval ho Thrall (což znamená otrok) a začal ho trénovat. Chtěl, aby měl sílu orka a inteligenci člověka a stal se tak nejlepším gladiátorem pod sluncem. Thrall vyrůstal v rodině Foxtonů, kde se seznámil s mladou Tarethou Foxton, jež ho brala jako svého bratra. Thrall se ukázal být velmi pilným a chápavým studentem a brzy ovládal jak různé způsoby boje, tak vojenskou taktiku. Byl chytrý, rychlý a také veliký a to i na orkské poměry. Blackmoore se k němu ale stále choval jako k pouhému otroku a neustále shazoval Thrallovo sebevědomí. Taretha začala Thrallovi tajně psát do jeho vězení a on jí odepisoval. Svěřil se jí, že často myslí na útěk. Taretha zapálila část pevnosti a tím vytvořila zmatek, který dovolil Thrallovi uniknout. Poté se potkali v nedaleké jeskyni, kde mu Taretha dala nějaké zásoby. Thrall poté odešel, doufal, že již navždy. Jenže ještě tu noc byl Thrall zajat a byl převezen do jednoho internačního tábora spravovaného Lorinou Remka. V tomto táboře potkal starého orka se zářícíma červenýma očima, který se jmenoval Kelgar, který mu řekl o Gul'Danově zkaženosti a o tom, jaké to dřív bývalo pro Hordu. Řekl mu, že poslední odolovájící a neporažení orkové jsou ti pod vedení Groma Hellscreama - klan Warsong. Když mu další ork řekl, že Blackmoore právě přijel do tábora, přelezl Thrall zeď a vydal se hledat Groma Hellscreama. Poté, co Thrall náčelníka nalezl a zasloužil si přijetí u něj, vzal Hellscream Thralla pod svou ochranu. Naučil ho mluvit orksky a díky kusu látky, který Thrall vlastnil jako jedinou vzpomínku na rodiče, mu řekl, že pochází z klanu Frostwolf, o kterém kolují zvěsti, že se skrývá někde v Alterackých horách. Brzy poté se vydal po stopách svých předků... Thrall málem při cestě padl vyčerpáním, ale naštěstí byl zachráněn členy kmene Frostwolf a byl odnesen do jejich sídla. Tam se potkal se šamanem Drek'Tharem, který mu řekl, že je Thrall synem bývalého náčelníka Frostwolfů. Když si našel Thrall své místo uvnitř klanu, začal ho Drek'Thar učit o starých způsobech Hordy a brzy byl Thrall přijat do klanu. Sněžný vlk Snowsong se stal Thrallovým společníkem. Nějaký čas poté byl Drek'Tharem odveden na tajemné tiché místo, které nikdy předtím neviděl. Tady se měl setkat s duchy... Byl to jeden z nejvýznamnějších duchovních zážitků jeho dosavadního života, Thralla se postupně ujali duchové Země, Vzduchu, Ohně, Vody a nakonec Divočiny. Stal se tak prvním šamanem po Gul'Danové vládě. Když se pak navrátil do kampu plně ponořen do šamanské podstaty, klan Frostwolf ho konečně začal brát jako syna bývalého náčelníka. Šlo o velmi významnou událost, protože Thrall by prvním šamanem, jehož duchové přijali od dob Drek'Thara. Nejenže to znamenalo, že se Thrall má stát jedním z největších šamanů historie, ale také že duchové orkům konečně odpustili za styk s démonickými bytostmi. Tábor klanu brzy navštívil jakýsi cizinec. Nejprve s ním Thrall mluvil příjemně, ale když cizinec obvinil Frostwolfy, že se pouze skrývají někde v horách, rozzlobil se. Jeho zloba - a orkská pýcha - se v něm vzedmula a odvětil cizinci, že on by se rád připojil k Hellscreamovi a začal obléhat internační tábory. Cizinec řekl, že Hellscream je pouze "démony ovládaný snílek" a že za to vůbec nestojí bojovat. Rozzuřený Thrall vyzval cizince na souboj. Tem odhodil plášť, který měl na sobě a pod ním se zjevila černá zbroj a ohromné kladivo. Po krátkém boji se Thrallovi podařilo ho odzbrojit, ale někteří z klanu mu zabránili cizince uškrtit. Hned poté mu cizinec řekl, že je Orgrim Doomhammer - náčelník Hordy a dostal se sem, protože ho Drek'Thar informoval o návratu Durotanova syna. Náčelník se rozhodl vyprovokovat Thralla, aby zjistil, zda si Drek'Tharovu chválu opravdu zaslouží - což je pravda. Nejenže byl Thrall schopen se mu postavit, on ho dokonce dokázal porazit, což se předtím povedlo jen jednomu orkovi... Thrallovu otci. Doomhammer Thralla jmenoval svým zástupcem a vysvětlil mu svou strategii na osvobození orků z internačních táborů. Thrall se podle plánu infiltroval do jednoho z táborů jako jeden z utlačovaných, otupělých vězňů a ukázal podrážděným orků své šamanistické schopnosti. Jakmile si zajatí orkové vzpomněli na staré časy, bylo pro armádu venku jednoduché obsadit tábory. Tato taktika fungovala u prvních tří táborů. Ve čtvrtém táboře byl však Thrall poznán a musel se tak spolehnout na sílu své armády a na své šamanské schopnosti. Když už ale útočili na pátý tábor, museli čelit mnohem většímu odporu. Blackmoorovi rytíři byli totiž rozmístěni ve zbylých internačních táborech. Při osvobozování tohoto ležení, které stálo na stejné místě jako nyní město Hordy Hammerfall v Arathi Highlands, byl zabit Doomhammer. Propíchli ho zezadu kopím. Při svých posledních výdeších dal Thrallovi svou černou zbroj a válečné kladivo a jmenoval ho náčelníkem Hordy. Thrallovou první akcí jako náčelník byl útok na Durnholde, ve snaze zničit ten základní kámen internačních táborů. Tajně se setkal s Tarethou a požádal ji, aby Durnholde se svou rodinou opustila. Ta však odmítla, protože doufala, že to celé nedojde k boji a bála se následků, kdyby si Blackmoore všiml, že tam není (Blackmoore z ní udělal svou milenku, ona z toho však byla velmi nešťastná.) Když Thrall dorazil do Durnholdu s Hordou v zádech, jednal akorát s opilým Blackmoorem, kterého požádal o mírové vyrovnání, aby se předešlo krveprolití. Blackmoore rychle vystřídal několik emocí - byl potěšen Thrallovým rychlým získáním moci, naštván podmínkami, jež Thrall požadoval a byl smutný, protože ho jeho otrok zradil. Když Thrall znovu požadoval, ať se Blackmoore vzdá, nebo bude zabit, ukázal Blackmoore svou odpověď... hodil hlavu Tarethy Foxton Thrallovi k nohám se slovy, že tohle udělá se všemi zrádci. V ohromném vzteku a smutku začali i samotné elementy přírody projevovat jeho zlobu. Thrall dal příkaz k útoku. Během obléhání, našel Thrall Blackmoore v jeho tajném tunelu a se znechucením odhodil meč, aby si to s ním vyřídil ručně. Blackmoore, který již dostatečně vystřízlivěl, aby se mohl bránit Náčelníkovi - který se naopak držel zpět, aby mu dal šanci - začal vysvětlovat Thrallovi svoje záměry a požádal Thralla, aby mu pomohl podmanit si Alianci. To Thralla ještě více rozezlilo a on uštědřil Blackmoorovi poslední smrtelnou ránu. Jak umíral, byl pyšný na to, co z Thralla nakonec udělal. Thrall se otřesen vrátil do hradu, kde nalezl své orky jako vítěze. Thrall dal zprávu Blackmoorovu zástupci, Lordu Karramynu Langstonovi, aby nechal uvolnit všechny zbývající orky a aby jim podstoupil půdu, kde by mohli žit. Pokud je Aliance nechá na pokoji, nebudou oni Alianci nijak obtěžovat a rádi se zapojí do politické i obchodní spolupráce. Pokud si ale Aliance vybere boj, udělají si prý nepřítele, jakého předtím nepoznali. Nechal Seržanta a několik jeho lidí, aby bezpečně odešli a poté povolal Ducha Země, aby zničil bývalou pýchu jižního Lordaeronu. Poté se jal vést svůj lid ke svobodě. Později Thrall složil píseň lok'vadnon (píseň o hrdinovi), aby připomněl Tarethinu oběť. Tato píseň se normálně skládá orkům, kteří se nějak proslavili a Taretha je jediným člověkem, kterému se dostalo této pocty. Thrall s Gromem strávili spoustu času shromažďováním rozptýlených sil Hordy. Jenže o něco později, když byli zrovna v Arathi Highlands, měl Thrall zvláštní sen. Viděl všeničící armády, viděl pršet ohnivý déšť a slyšel varovný hlas, jenž mluvil o věcech budoucích. Když se vzbudil, došlo mu, že nešlo o pouhý sen, byla to vize, kterou ho obdařil tajemný Prorok. Ten mu záhadně řekl, že to co viděl se stane a že jedinou záchranou pro orky je postavit lodě, opustit Lordaeron a vydat se hledat tisíce let zapomenutý kontinent Kalimdor, kde orkové najdou svůj osud. Thrall poslechl a začal shromažďovat Hordu, připraven na cestu přes Velké Moře. Orkské klany proto začali stavět menší základnu, aby měla Horda kde zůstat. Bohužel byl v tu chvíli zajat lidmi Grom a tak ho Thrall rychle musel zachránit. To se mu povedlo a Hellscream dostal nápad, aby kradli lidské lodě, že se pak dostanou z Lordaeronu rychleji. Horda se tedy shromáždila, ukradla lodě a odešla přes Velké moře hledat zapomenuté země Kalimdoru. Uprostřed cesty na Kalimdor byly Thrallovy lodě sužovány divokou bouří poblíž Maelstromu a museli proto nouzově přistát na malém ostrově. Tam se setkali s trollím vůdcem Sen'Jinem, který jim vyprávěl o základně lidí, jejíž obyvatelé přepadali noc co noc jeho kmen. Jelikož se Thrall bál o bezpečnost Hordy i Darkspear trollů, rozhodl se zaútočit na lidskou základnu. Během svého pobytu se mu také podařilo obnovit Studnu Zdraví a prozkoumat blízké aktivní vulkány. S pomocí Darkspear trollů se mu podařilo zabít lidského vůdce, arcimága, jenže v tu chvíli na tři bojující rasy zaútočili murloci. Zatímco orkově a lidé byli zaměstnáni bojem, ohavná rybovitá monstra hledala oběti pro své rituály. Podařilo se jim Thralla zajmout a ten byl nějakou dobu vězněn v murlockém ohnivém žaláři. Od trollího lovce hlav, se kterým sdílel celu, se dozvěděl, že je murloci chtějí oba obětovat mořské čarodějnici. I když šlo o poněkud chytřejší murloky než obvykle, nevšimli si Thrallových šamanistických schopností. Tomu se podařilo uniknout a osvobodit své bojovníky. Jeden z válečníků mu ale řekl, že Sen'Jin již nebyl v žádné z cel - byl vybrán jako první oběť. Thrall se honem rozeběhl k oltáři, ale byl už jen nucen sledovat, jak krvežíznivý murlocký čaroděj zabil Sen'Jina. Thrallovi a jeho válečníkům se sice podařilo zabít tři Murlocké Strážce, kteří udržovali magickou bariéru, které bránilo trollovi v úniku, ale to už bylo pro trollího vůdce příliš pozdě. Umírající Sen'Jin odhalil vizi, že Thrall povede kmen Darkspear dobře a do velikosti. Thrall pak nabídl zbývajícíc trollům místo v Hordě za laskavost, jakou orkům prokázali. Thrall se vynořil z jeskyně, jenže do cesty mu vstoupila Mořská Čarodějnice. Hrozila mu pomstou za zničení jejího oltáře a povraždění jejích ctitelů. Proklela náčelníka, že on i jeho armáda budou pohlceni mořem. Po návratu do základního tábora Thrall zjistil, že jeho lodě poškodila vychřice a že ještě nemůže vyplout. Brzy poté zjistil, že na ostrově vybuchla sopka a že se celý ostrov brzy potopí. Mořská Čarodějka žízníc po pomstě mezitím začala posílat své murloky proti Hordě. Nicméně s pomocí trollů se Hordě podařilo odrazit útočníky na dostatečně dlouhou dobu potřebnou k opravení lodí a podařilo se jim uniknout z ostrova dřív, než se potopil. Mořská Čarodějka pak řekla Thrallovi, že je všechny smeta "Temná Vlna" a že se nebude mít kde schovat. Lodě byly velmi rozptýlené a někteří na palubě plavbu na Kalimdor sotva přežili. Klany se také rozdělili a tak Thrall po přistání pomalu procházel pobřeží a hledal další orky a trolly. Jenže nemohl najít Groma. V této nové zemi se vyskytovalo mnoho zvláštních stvoření, ale nejbrutálnější byli kentauři, kteří neustále ohrožovali jiný druh - taureny. Když Thrall bojoval se skupinou kentaurů, jež zaútočila na taureny, potkal se s náčelníkem kmene Bloodhoof - Cairnem Bloodhoofem. Cairne obdivoval tvrdé, ale vznešené chování orků, a nabídl Thrallovi pomoc s hledáním jeho lidu. Thrall řekl Cairnovi, že viděl armády kentaurů táhnout na sever, kde se měla nacházet vesnice taurenů. Orkové se proto vydali do vesnice, bránit ji proti kentaurům. Vzhledem k tomu, že v téměř celém regionu byli kentauři, museli taureni co nejdříve opustit své domovy a vydat se do pradomoviny Mulgode, pokud zde nechtěli zemřít hlady. Cairne souhlasil, že orkům sdělí informace o místu, kde se podle všeho skrývá věštec, který by pomohl orkům v jejich cestě za osudem, pokud mu ale pomůže bránit karavanu jedoucí do Mulgore. Thrall s těmito podmínkami souhlasil a pomohl taurenům na jejich dlouhé cestě, bráníc jejich těžká koda před nájezdnými kentaury. Cairne řekl Thrallovi, že mystický věštec se nachází na místě zvaném Stonetalon Peak. Tento věštec prý Thrallovi pomůže s nalezením orkského údělu v těchto zemích. Thrall byl velmi potěšen, že si našel v cizí zemi hned tak dobrého přítele, a s díky se stal Cairnovým spojencem. Když Thrall dorazil na Stonetalon Peak, byl šokován scénou, která se mu zjevila. Grom Hellscream a jeho Warsong klan bojoval s lidmi pod velením Jainy Proudmoore. Její armády ovládali velkou část průsmyku, jímž se dalo projít na horu a Thralla napadlo, že by mohl najmout několik goblinských vzducholodí, kterými by se přes tato vojska dostal. Jenže zrovna když se Thrall pokoušel tajně dostat ke goblinům, netrpělivý Hellscram nečekaně zaútočil na lidi, kteří okamžitě jeho útok oplatili i Thrallovi. Thrall tak musel zaútočit na jejich základnu, aby je odříznul od nových posil. Až pak se mu konečně podařilo získat několik vzducholodí. Vynadal Gromovi, ale ten mu odvětil, že "pravý válečník" bojuje s lidmi a na nic se neptá, místo toho, aby se pokoušel proplazit okolo jejich základny. Thrall měl obavy, že Gromova nezkrotná krvežíznivost povede akorát k problémům, a rozkázal mu, aby zůstal v Ashenvale, zatímco Thrall půjde najít proroka. Grom neochotně souhlasil. Thrall vyrazil a velice překvapen opět narazil na Cairna Bloodhoofa. Nicméně Thrall se nemohl na horu dostat jinak než vzduchem. Nabídl proto spojenectvím velice inteligentím zvířatům - wyvernám ze Stonetalon Mountains. Wyverny totiž byly vězněny skupinou odporných harpyjí, které byly ale po krátkém boji poraženy. Vděčné Wyverny se připojili k Hordě. S jejich pomocí porazil Thrall lidi, kteří bránili vrchol a vstoupil do hory. Thrall s Cairnem se rozdělili a zkoumali jeskyně samostaně. Po dlouhé době našli Prorokovu jeskyni, ale v ní také byla Jaina Proudmoore. Bitva byla na spadnutí. V tu chvíli se však zjevil Prorok, který odhalil, že to byl on, koho Thrall i Jaina viděli ve svých snech v Lordaeronu. Řekl Thrallovi o prokletí, jež stále ovládá Groma a jeho orky a začal Thralla s Jainou přesvědčovat o nutnosti vzájemné spolupráce - buď spojenectví nebo smrt. Thrall souhlasil, hlavně kvůli Gromovi, jehož chtěl mermomocí zachránit. Společně se vrátili do Barrens, aby našli Groma, který velel prokletému klanu Warsong. Jeho příslušníci se totiž napili krve démona Mannorotha a stali se z nich šílení zabijáci ve spárech Legie. Mezi Thrallovými a Hellscreamovými vojsky proběhla ohromná bitva, při níž na obloze zářily ohně padajících Pekelníků. Thrall se s pomocí Cairna probojoval přes několik krvežíznivých šílených orků rozhodnutý dostat se ke Gromovi za každou cenu. Poté co porazil všechny možné zrůdy, jako Strážce Záhuby, Pekelné Psy a Čaroděje, kteří ho chránili, se mu to konečně podařilo. Hellscream popíchl náčelníka, že dávné prokletí orků bylo dobrovolné. Démoni orkům svou krev nevnutili, to náčelníci jednotlivých klanů se sami rozhodli vypít tu prokletou krev s plným vědomím, že to může znamenat doživotní otročení Legii. Thrall rozzuřený tímto zjištěním zaútočil na svého starého přítele a armády Hordy i klanu Warsong společně s rojem Strážců Záhuby začali bojovat. Po dlouhém a zoufalém boji se Thrall ovládl a podařilo se mu zachytit Gromovu podstatu do Soul Gemu. S tím se pak vrátil do Ritual Circle, kde s pomocí orksého šamanismu a elfské magie odstranil démonickou energii, jež se v Gromovi usídlila. Grom si okamžitě uvědomil, co udělal, a omlouval se s tím, že musí jít s Thrallem zabít Mannorotha, jenž se zatím skrýval v kaňonu vyhloubeném padajícími pekelníky. Thrall zaútočil jako první, ale byl rychle odražen. Nebýt Groma, který sebral všechnu svou sílu do jednoho zničujícího úděru proti Mannorothovi, byl by Thrall nejspíš mrtev. Tento úder rozdrtil démonovu zbroj a Gromova sekera se zasekla hluboko do hrudi nestvůry. Byl to smrtelný úder, Mannoroth vybouchl a temné energie zasáhli Groma. Náčelník klanu Warsong byl smrelné raněn. Z jeho očí pomalu zmizel červený odstín a Grom byl konečně volný. Thrall nechal rozhlásit, že Grom vysvobodil z démonického prokletí nejen sebe, ale také všechny ostatní orky. Thrall s Jainou se vrátili do Ashenvale, ale objevili novou hrozbu, která je obklopovala ze všech stran. Noční elfové, kteří je proklínali za smrt Cenaria, na ně zaútočili, hned jak se pokusili postavit si novou základnu. Démoni a nemrtví, lidé a orkové a nakonec i noční elfové spolu všichni navzájem bojovali o přežití, když měl Thrall najednou vizi přivést Jainu na úpatí Hory Hyjal. Zde se potkal s vůdci Nočních Elfů, s Tyrande Whisperwind a Malfurionem Stormrageem. Všichni byli překvapení, že se tu takhle setkali, když v tu chvíli se znovu objevil Prorok, který se jim konečně představil jako Medivh, poslední Strážce Tirisfalu. Přesvědčil je, že se všichni musí spojit, aby měli aspoň malou šanci proti Plamenné Legii. Tyrande a Malfurion souhlasili, ačkoli ne příliš ochotně a spojili se proti Archimondovi a jeho armádám nemrtvých i démonických stoupenců. Všechny rasy spojenců začali společně bránit Nordrassil a Horu Hyjal. Měli rozesety hned tři základny po celé hoře, Thrall se základnou plnou orků, trollů kmene Darkspear, taurenů a goblinů. Všichni se snažili zpomalit Archimondův postup, dokud nebude připravena past Nočních Elfů. Když se Archimonde dostal k Thrallově základně, začal se mu vysmívat, že jeho rasa Legii vůbec nestála za to starání se a že jsou slabí. Thrall odpověděl, že jejich duch je silný a i kdyby měli být poraženi, stojí to za to, protože jsou konečně svobodní. Pak vyrazil a zranil Archimonda pomocí Řetězového blesku. Hned poté ho Jaina teleportla pryč. Po ohromné bitvě byl Archimonde zničen a Plamenná Legie konečně poražena. Po velkém vítězství na Hoře Hyjal a porážce Plamenné Legie shromáždil Thrall své lidi a rozhodl se najít nějaké místo v krásných Barrens, kde by se mohli usadit. Našel ho v oblasti, kterou pojmenoval po svém hrdinském otci Durotar. Hlavní město zde pojmenoval Orgrimmar, tentokrát pojmenované po Orgrimu Doomhammerovi. Po několika měsících se věci ustálily, orkové zůstali v Durotaru, taureni začali žít v Mulgore a trollové se usadili na Echo Isles u pobřeží. Thrall se brzy potkal s Rexxarem, synem Mok'Nathal, který se pokusil zachránit Thrallova posla Mogrina před skupinou prasečích lidí a doručil pak jeho zprávu místo něj. Thrall si ji pozorně přečetl a smutný z Mogrinovi smrti přivítal Rexxara ve svém novém domově. Rexxar sice zvážil tuto nabídku, ale řekl Thrallovi, že si musí tuto čest zasloužit. Thrall souhlasil a poslal Rexxara, aby si promluvil s různými obyvately Orgrimmaru, aby zjistil, zda nepotřebují s něčím pomoct. Poslal také stínového lovce Rokhana, aby mu pomohl. K těmto dvěma se později ještě připojil Pandarenský pivovarník Chen Stormstout, který hledal přísady do svých nápojů. Poté co mu Rexxar pomohl tyto bylinky najít, Chen se k podivné dvojici přidal. Thrall v tu dobu byl v Orgrimmaru a pomáhal se stavbou města. Rexxar splnil všechny své úkoly a získal si tím u Thralla ještě větší respekt. Brzy však přinesl do města špatné zprávy. Lidé prý útočí na břehy Durotaru. Thrall byl v rozpacích. Příměří které uzavřel s Jainou mělo zabránit takovýmto věcem. Po několika menších bitvách s lidmi se Thrall rozhodl sejít s Jainou. Rexxar však Thralla přesvědčil, aby šel na schůzku místo něj, protože očekávál past. Thrall nakonec souhlasil. "Vyslanci" se poté vůbec nechtěli bavit o příměří a jednoduše se pokusili Rexxara zabít, rozlobeni z toho, že to nemohou provést samotnému Thrallovi. To se jim nepovedlo. Rexxar se vrátil a řekl Thrallovi, že šlo o podvod. Thrall ale nevěřil, že něco takového mohla udělat Jaina, a dal Rexxarovi dopis, který měl doručit do Theramore a zajistit schůzku přímo mezi Thrallem a Jainou. Pouze setkání tváří v tvář mohlo vyřešit tento spor mezi oběma rasami. Poté co Thrall vyslechl Rexxarovu zprávu o příjezdu Admirála Proudmoora a jeho útokům proti orkům, uvědomil si Thrall, že jedinou možností, jak zabránit válce, je zaútočit na základnu admirála a ukončit jeho život. S Rexxarovou pomocí získal Thrall spojence v podobě Cairnových taurenů a také stonemaulských ogrů. Zatímco byl připravován útok na Theramore, Thrall zjistil, že ostrov je obklopen blokádou lodí. Tyto novinky ho moc nepotěšily. V tu chvíli se však k němu teleportovala Jaina. Ujistila všechny, že přichází v míru. Nevěděla vůbec nic o plánech svého otce a když přijel, nevěděla, co dělat. Thrall jí věřil, ale řekl jí, že činnost jejího otce může zničit celý Durotar a že jediný způsob, jak to zastavit, je Daelinova smrt. Jaina pochopila chtěla Thrallovi pomoct, i kdyby to mělo znamenat smrt jejího otce. Řekla Thrallovi o blízkém gobliním přístavu, který by mu mohl pomoci s proražením admirálovy blokády. Jaina poprosila Thralla, aby ušetřil co nejvíce jejích mužů, i když většina z nich následovala jejího otce. Byli to totiž jediní lidé, se kterými opustila Lordaeron. Thrall jí dal své slovo a řekl Jaině, aby se před bitvou někde ukryla. Pomocí lodí získaných od goblinů byla Thrallova vojska schopna probojovat se až na ostrov, kde se jim podařilo vyzvat jednotky Daelina Proudmoora. Rexxar, Rokhan, Chen a Cairne se probojovali až k samotnému admirálovi. Před tím než spolu začali bojovat se mu Thrall snažil vysvětlit, že se Horda od doby, co on opustil Lordaeron, změnila. Proudmoore odvětil, že Thrallova rasa je zodpovědná za genocidu, kterou Stormwind a později i Lordaeron musel zažít, že za sebou zanechala tisíce mrtvých nevinných lidí. Slíbil Thrallovi, že nikdy nepřestane bojovat proti orkům a tak ho Rexxar musel zabít. Hned poté, co Daelin Proudmoore padl, vykřikl Rexxar, že bitva skončila a poručil lidským vojskům odejít. Ta se podrobila. Jaina padla na kolena vedle těla svého otce, ptajíc se ho, proč jen nemohl poslouhcat. Rexxar se pokusil zmenšit bolest kouzelnice tím, že jí řekl o velikosti jejího otce a o tom, jaký to byl velký válečník, což jsou věci, díky kterým si ho lidé budou pamatovat. Thrall prohlásil, že Horda necítí žádnou zášť vůči přeživším lidem a že můžou v míru odejít. Poté vzal svá vojska zpět do Durotaru a nechal Jainu se svým truchlením. Vděčný Rexxarovi za všechno co udělal, nabídl Mok'Nathalovi místo v Durotaru. Ten slušně odmítl, řekl Thrallovi, že tulák zůstane tulákem. Slíbil ale Thrallovi, že mu kdykoli v budoucnu pomůže bránit Hordu. Thrall se tedy rozloučil s Rexxarem a pokračoval ve stavění Durotaru. Na nějakou chvíli bylo všechno v pořádku. Uběhly tři roky a Orgrimmar se rozrostl. Jenže se začalo objevovat několik incidentů mezi orky z Durotaru a theramorskými lidmi a to začalo ohrožovat křehký mír v celé oblasti. Thrall i Jaina se zoufale snažili udržet své lidi pod kontrolou, což se ale zkazilo poté, co válečník Burx vzal armádu orků a trollů, která zaútočila na Northwatch Hold, na stejný hrad, který Proudmoore využíval ke svým operacím, a požadovali jeho zničení. Poté co začala bitva, kontaktovala Jaina Thralla, že Burx pracuje pro kult Planoucího meče. Rozrušen touto informací, že nějaký ork může sloužit Plamenné Legii (démon Zmodlor tahal za nitky uvnitř kultu), okamžitě zastavil bitvu (s velmi zajímavou pomocí Duchů přírody) a obvinil Burxe. Poté co válečník protestoval, že jednal v zájmu Hordy, rozdrtil náčelník jeho lebku Kladivem Zhouby. Události donutili Jainu a Thralla k vytvoření více oficiální smlouvě mezi Aliancí a Hordou. I přes zvýšené napětí v posledním roce, zpomalila tato akce Kruh Nenávisti. Nikdy ho však zcela nezničila. Thrall od té doby sídlí ve svém paláci v Údolí Moudrosti v Orgrimmaru. I přes porážky Plamenné Legie i vojsk Admirála Proudmoora, je náčelník daleko od nudy. Jsou tu totiž stále různé hrozby, které ohrožují Durotar z venku i zevnitř. V Outlandu existuje skupina orků, která přežila, aniž by se jich dotkla démonická nákaza. Tito orkové se nazývají Mag'har a jsou tvořeni několika klany, které se rozhodli nepřipojit se k Magtheridonovým jednotkám pekelných orků. Vypadají, že nejsou vůbec zasaženi nákazou vytvořenou Kil'Jaedenem. Hned jak se o nich dozvěděl, rozhodl se Thrall, že se musí vydat do Outlandu a setkat se s Mag'Har. Jeho rádci ho však přesvědčili, aby nejprve udělal nutné přípravy a nenechal Orgrimmar a zbylé orky v Azerothu nechráněné před útokem. O něco později se Thrall na chvíli ukázal v Outlandu, setkal se se svou babičkou Geyah a ukázal Garroshi Hellscreamovi, že jeho otec zemřel hrdinskou smrtí a ukončil Krvavé Prokletí. Během tohoto setkání odhalila Geyah Thrallovi jeho původní jméno: Go'el, syn Durotanův - vůdce klanu Frostwolf. Poté, co se vrátil z Dreanoru, určil Thrall Garroshe Hellscreama, syna Groma Hellscreama, aby byl jeho rádcem. O něco později udělal rádcem také gladiátora Rehgar Earthfuryho. Rehgar a Garrosh měli však odlišné názory: Zatímco Garrosh chtěl zničit Lidi a získat Azeroth pro Orkskou rasu, Rehgar chtěl zachovat dohodu o neútočení mezi Hordou a Aliancí. V tu chvíli však Jaina zavolala Thralla ke schůzce nad Razor Hill a sdělila mu, že Varian Wrynn se opět objevil a začala mu popisovat okolnosti okolo jeho únosu. Když se Thrall rozhodl sejít se s lidským králem Varianem, vzal si s sebou oba dva rádce a nějaké Kor'krony (náčelníkova osobní stráž). Reghar doporučoval Thrallovi, aby s sebou Garroshe nebral, Thrall si však myslel, že to alespoň pomůže horlivému Orkovi změnit jeho zášť proti Lidem. Thrall letěl vzducholodí do Theramoru, kde proběhla klidná diskuze, která měla prospěch na obou stranách. Nejprve mluvili o své minulosti a poté začali probírat surovinové problémy, jako je například válka Hordy proti Nočním Elfům, takže poté Varian nabídl Thrallovi dřevo a on jemu naopak měď a exotické kůže. Varian musel brzy odejít, protože Goldshire a Southshore prý byla pod útokem Pohromy. Zrovna, když opouštěl Theramore, Twilight Hammer klan zaútočil na město. Když Varian zahlédl Garonu, myslel si, že ji poslal Thrall, aby ho zavraždila, stejně jako to kdysi udělala Stínová rada před mnoha lety jeho otci. Po chvíli boje se začaly ztráty Twilight Hammer zvětšovat. Na scéně se v té chvíli objevil Me'dan, aby bránil svou matku. Jakmile to ale kultisti uviděli, začali se soustředit na unesení Me'dana a nechali Garonu bez pomoci. Garrosh obvinil z útoku Alianci, naopak Varian obvinil Hordu, hlavně Garroshe. Thrall, Rehgar, Valeera a Jaina však stále věřili jeden druhému a začali hledat nějaké další řešení nadcházejících útoků Pohromy a Burning Blade. Tento útok ale zničil vzájemnou Orksko-Lidskou toleranci a způsobil, že frakce si již navzájem nevěřily. Brzy poté se Thrall vrátil do Orgrimmaru. Thrall dorazil do Orgrimmaru, ale Král Lichů již spustil svůj plán na invazi zombií na Azeroth. Grand Apothecary Putress naštěstí nalezl lék na tuto nákazu, která měnila civilisty na Nemrtvé. Všimnuv si tohoto nebezpečí, se Thrall sešel se Sylvanas Windrunner, Garoshem Hellscreamem, Varokem Saurfangem, Putressem a Rehgarem v Orgrimmaru, aby projednal další postup proti Pohromě. Garrosh navrhoval zaútočit a zničit Lidi a poté se vydat do Northrendu, kde by se začalo bojovat proti Pohromě. Thrall se na Garroshe rozlobil a odpověděl na jeho návrh tím, že Lidé nepředstavují pro Hordu žádnou hrozbu, a že rozhodně nehodlá vést své lidi slepě do chřtánu Pohromy. Po domluvě se Saurfangem a také s duchy přírody se rozhodl pro bezpečnější akci: Vytvořit zkušenou skupinu průzkumníků, která odjede na zamrzlý kontinent ještě před hlavními jednotkami Hordy. Také se ještě rozhodl setkat s Jainou Proudmoore, aby zjistil, co plánuje proti Králi Lichů Aliance. Thrall poté vyzval Garroshe, aby se s ním utkal s tím, ať si dá pozor, aby neudělal podobnou chybu, jako jeho otec kdysi. Utkali se v Ring of Valor. Bojovali nějaký čas, a když to začalo vypadat, že Garrosh má navrch, začal se Thrallovi posmívat, ale bitva byla přerušena vyslancem Krále Lichů, který vyhrožoval zničením Orgrimmaru. Jakmile to Thrall uslyšel, použil na Garroshem řetězový blesk a oba opustili bojiště s tím, že tento spor vyřeší později. Město bylo napadeno ohromným množstvím hnusů a mrazivých wyrmů, a také několika rytíři smrti. Thrall vedl vojska Hordy proti Pohromě, s pomocí Saurfanga, Sylvanas, Garroshe, Reghara, obránců města a několika dobrodruhů. Poté, co se vypořádali s útokem, Garrosh znovu požádal o odeslání do Northrendu. Tentokrát Thrall souhlasil. Řekl Saurfangovi, aby začal s přípravami na válku. Zrovna, když se vojska Hordy a Aliance chystala zaútočit na Angrathar the Wrathgate, proběhla v Undercity vzpoura. Varimathras a spousta jeho démonických bratří ovládli město a pozabíjeli každého, kdo nesouhlasil s jejich temnou vládou. Sylvanas samotná byla také velice blízko smrti, ale podařilo se jí utéct s několika věrnými a uprchla do Orgrimmaru. Rozhodnuti nedovolit Pánům děsu získat základnu uprostřed území Hordy, plánovali Thrall se Sylvanas okamžitý protiútok. Najednou se zjevila Jaina se špatnými zprávami: Když se Varian doslechl o smrti Bolvara Fordragona, nařídil útok na Undercity, aby dostihl jeho vraha, Grand Apothecaryho Putresse, Varimathrasova společníka a učinil tak spravedlnosti zadost a jen tak mimochodem znovu získal Lordaeron pro Alianci. Thrall, společně se Sylvanas a Vol'Jinem, vedl útok na Undercity samotné, aby ho získal zpět pro Hordu. Nakonec se probojovali skrze nesčetné množství Forsaken rebelů a démonů a nakonec se jim podařilo zabít i samotného Varimathrase. Radost z vítězství byla ale velice krátká, protože v tu chvíli se Varian, který zabil Putresse, zjevil u Orkské výpravy. Prohlásil, že poté, co viděl všechny ty hrůzy, které Forsaken vytvořili uprostřed Undercity, už nikdy nebude pro mír mezi Aliancí a Hordou. Těsně před tím, než na sebe zaútočili, je Jaina zastavila tím, že teleportovala Variana, sebe a zbytek Alianční armády zpět do Stormwindu. Zatímco Thrall smutnil nad zničeným mírem mezi Hordou a Aliancí, Varok Saurfang dorazil a připomněl Thrallovi povinost vést své lidi dál. Aby se ujistil, že žádní démoni, kteří kdysi patřili k Legii, již neohrozí Apotheracium, poslal Thrall část svých Kor'kron stráží vedených Bragorem Bloodfistem, aby bránili Undercity před nebezpečím zvenčí a čemukoli dalšímu, co by mohlo následovat této Bitvě o Undercity. Když Brann Bronzebeard zjistil, že Starý Bůh Yogg-Saron utekl ze svého prastarého titánského vězení a rychle uvědomil Rhonina, byla Jaina požádána, aby do Dalaranu povolala Thralla a Variana na nouzovou poradu. Thrall správně odhadnul vážnost situace a spolu s Garroshem okamžitě vyrazili. Před vstupem do Fialové citadely byli však zastaveni Jainou, která je zoufale prosila, aby se vyhnuli konfliktu s Varianem, který již čekal uvnitř. Když jim Jaina řekla, co se stalo, vyslechl Thrall Garroshovu zlobu, která logicky následovala. Jakmile vstoupili do Rhoninových komnat, Varian s Garroshem si okamžitě začali vyměňovat nadávky. Thrall nedokázal boj zastavit, to se ale povedlo rozzlobenému Rhoninovi, který trval na nutném spojení všech v místnosti pod jedním cílem. Varian rozhodně odmítal, hlavně poté, co Garrosh prohlásil, že správný náčelník by se nikdy nespojil se zrádci. Thrall vyjádřil sklamání nad Garroshovým chováním.

Rexxar

Po mnoho let procházel Rexxar, poslední z klanu Mok'Nathal, Kalimdorem sám, vyjma doprovodu své ohromné medvědice Mishy. Vzhledem k tomu, že to byl míšenec orka a ogra, byl stejně jako všichni jeho soukmenovci unaven handrkováním a nekonečnými válkami mezi různými národy. Měl mnohem raději zvířata něž "civilizované" rasy, a proto se tak dlouho toulal sám. Během formování orkské říše pomohl jednomu umírajícímu orkovi a vyslech si jeho zprávu, která měla být doručena Thrallovi. Rexxar mu slíbil že zprávu Thrallovi doručí a jak slíbil, tak i udělal. Thralla zastihl ve městě Orgrimmaru, kde mu zprávu předal a Thrall ho za to udělal přítelem orků. Rexxar poté pomáhal při stavbě např. tím, že zabíjel harpyje nebo vyháněl hromové ještěry, aby orkové mohli rozšiřovat svá území. Při těchto výpravách se dozvěděl o lidech, kteří porušili spojenectví a zaútočili na Ostrovy Ozvěn, hordské ostrovy v Durotaru. Vol'Jin, zkušený trollí vůdce Rexxara a ještě další dva válečníky přeměnil na čas na Wyverny, aby se mohli vydat na lidské lodě a zničit je. Rexxar i poté pomáhal Thrallovi a jeho vojskům porazit admirála Proodmoura, Jainina otce. Když už nebyla potřeba jeho pomoc, začal se dál toulat po divočině, a až do znovuotevření Dark Portalu ho bylo možné spatřit téměř po celém Kalimdoru. Nyní hlídkuje v Outlandu. Pokud by ho však Thrall zavolal do boje, určitě by přišel.

Orgrim Doomhammer

Orgrim byl vůdcem Hordy od konce První války a po celou Druhou. Je to stále jeden z nejuznávanějších hrdinů nejen mezi orky. Orgrim se ještě jako dítě seznámil s Durotanem, i když byli z klanů, které se k sobě nechovaly zrovna přátelsky. Díky tomu se však tyto klany spřátelily. Poté co Ner'zhula navštívil Kil'Jeaden, aby přesvědčil orky k invazi na Azeroth, byl Orgrim jedním z mála velitelů, kteří se nenapili Mannorothovy krve. Když se Gul'dan při První válce ztratil, vycítil Orgrim šanci a zabil dosavadního velitele Hordy Blackhanda, čímž stanul na jeho místě. Poté co se Gul'dan znova objevil zjistil, že nový náčelník zničil jeho Stínovou Radu a chtěl se pomstít. Nabídl Orgrimovi spojenectví a slíbil, že vytvoří armádu k němu loajální. Jak slíbil, tak udělal, ale když se Horda připravovala k finálnímu útoku na Lordareon, vzal Gul'dan svoje vojska a další spřátelené klany a vydal se k Sargerasově hrobce, hledat něco s čím by mohl Orgrima svrhnout. V hrobce byl však zabit démony. Kvůli Gul'danově zradě přikázal Orgrim stáhnout vojska zpět. S aliančními vojsky se střetl u Blacrock Spire, kde vlastnoručně zabil jejich velitele Anduina Lothara. Bohužel jeho smrt Alianci spíše posílila, než oslabila, jak to Orgrim předpokládal. Lidé jeho armádu nakonec porazili. Poté byl jako zvláštní vězeň držen v Lordaeronu, ale podařilo se mu uniknout. Vydal se k jednomu z internačních táborů, aby zjistil co se stalo s jeho vojáky. Místo krvežíznivých válečníků však našel klidné zbytečné duše. Zoufalý Doomhammer utekl z tábora a bloudil po Lordaeronu, dokud ho nekontaktoval Drek'Thar z klanu Frostwolf. Dozvěděl se, že se objevil mladý ork, který byl ztraceným synem Durotana. Utekl prý od svých lidských věznitelů a vydal se hledat svoje vojáky. Byl to Thrall. Dohodl se s ním že osvobodí orky z internačních táborů, a tak později ještě s Gromem Hellscreamem učinili jak slíbili. Orgrim byl při jedné z bitev zbaběle propíchnut zezadu kopím. Z posledního dechu řekl Thrallovi, aby se stal novým Vládcem Hordy a aby si vzal jeho zbroj a kladivo. Poté vydechl naposledy.

Grom Hellscream

Grom Hellscream by náčelník klanu Warsong, nejlepší přítel a hlavní rádce náčelníka Hordy, Thralla. Bohužel to byl jeden z orků, co vypili Mannorothovu krev a byl poté ohromným prokletím svázán s Plamenou Legií. Orkové na něj však nezanevřeli a pojmenovali po něm mnoho míst, jako např. Grommash Hold v Orgrimmaru. Samotné jméno Grommash (zkráceně Grom) znamená v orkském jazyce "Ohromné srdce". Grom se dostal na Azeroth při orksé Druhé invazi a bojoval proti lidem při bránění Dark Portálu. Když byli Orkové poraženi, Grom a jeho klan Warsong se 15 let skrývali v Lordaeronských lesích. Poté se seznámil s Thrallem, který se pokoušel vysvobodit Orky z internačních táborů a Grom mu přislíbil pomoc. Nakonec se Grom s klanem Warsong, Thrall se svým znovu založeným klanem Frostwolf a Orgrimm Doomhammer spojili v Hordu, která časem odplula na Kalimdor. Tam dostal od Thralla rozkaz, aby se vydal do Ashenvalských lesů a težil tam dřevo. To se ovšem nelíbilo Nočním Elfům a tak musel kromě stromů bojovat i s nimi. Právě tady si ho všiml Mannoroth Ničitel a nalákal ho do své pasti. S démonickou krví v těle se vydal hluboko do lesů a zabil elfského poloboha Cenaria. Grom potom krátce pomáhal Plamené Legii v ničení světa do té doby, než ho Thrall vysvobodil. Grom se dychtivý po pomstě Mannorothovi vydal se svým přítelem Thrallem do Demon Fall Canyonu, aby ho konečně zničili. První zaůtočil Thrall, Mannoroth však jeho útok jednoduše odrazil, a Thrall byl neschopen dalšího boje. Grom zuřivý, jak z toho co Thrallovi Mannoroth udělal, tak ze svého dřívějšího prokletí, zaútočil, a podařilo se mu Mannorotha zabít. Jeho krev, která se řinula z odporného těla však potřísnila Groma, což mu působilo ohromnou bolest. Brzy svým zraněním podlehl. Thrall na tom místě nechal vybudovat památník, který doteď připomíná Gromovy skutky.

Broxigar the Red

Broxigar the Red byl ork a válečný veterán, jehož kamarádi byli zabiti v bitvě, kterou přežil a proto hledal vlastní smrt v bitvě z pocitu viny. Brox byl důležitá postava ve Válce Prastarých a byl chronologicky první ork, který kdy chodil po Azerothu. Brox byl veterán z První, Druhé i Třetí války - známý mezi jeho lidmi díky jeho hrdinským činům a pomoci při obraně důležitého horského průsmyku proti hordám démonů během Třetí války. Všichni jeho kamarádi - spolubojovníci zemřeli a Brox byl jediný kdo přežil až do doby než přišly posily. Ačkoli byl velmi vážený mezi jeho lidem, Brox si nikdy neodpustil svou "zbabělosti", protože on přežil a jeho přátelé zemřeli krásnou a hrdinskou smrtí. Když Horda objevila Časovou anomálii ve Stonetalon Mountains, poslala to Broxe a ještě jednoho mladšího válečníka vyšetřit. Broxova společníka Gaskala zabila Časová anomálie a Brox byl vhozen deset tisíc let do minulosti spolu s jedním člověkem a drakem. V této době byl Brox chycen Měsíční hlídkou a převezen do Suramaru. Ačkoli Noční elfové s ním zacházeli jako se zvířetem, kněžka Tyrande na něj byla milá a laskavá, dávala mu jídlo a hojila mu jeho zranění. Brox ji oslovoval "Šamanko" a důvěřoval jí. Brox byl nakonec osvobozen Tyrande, Malfurionem a Illidanem. Poté spolupracoval se dvěma jinými cestovateli časem, dračím mágem Krasusem a jeho bývalým studentem, lidským mágem Rhoninem. Brox také hlídal Malfuriona, když byl ve Smaragdovém Snu, ve kterém zlikvidoval kouzlo Urozených, které bránilo ostatním v čerpání moci ze Studny. Jeho schopnosti v boji mu zajistily respekt mezi Nočními elfy a i Plamennou Legií. Ačkoli ho Noční elfové, kteří neměli rádi cizince, přijali mezi sebe, tak ho neměli rádi, ale nebylo to tak hrozné díky přítomnosti draka Korialstrasze. Když se Broxovi ztratila jeho oblíbená sekera, tak mu Noční elf Malfurion a lesní polobůh Cenarius vytvořili novou, mystickou sekeru ze dřeva, které mělo tvrdost diamantu. V Broxových rukou to byla zhouba pro tisíce démonů. Ve finální bitvě minulosti, si Brox uvědomil, že jestli zklame, tak svět a celá budoucnost nebude existovat. Jeho společníci potřebovali více času a proto Brox seskočil ze zadní části draka do portálu, kterým přicházela Plamenná legie. Když prošel skrz a objevil se ve světě Plamenné Legie, začal zabíjet hordy démonů a blokoval jim ve vstupu do portálu. Když jich zavraždil tolik, že stál na vrcholku hory z jejich těl, byl rozhodnutý vyzvat i ostatní. To způsobilo, že nakonec upoutal pozornost samotného Sargerase, bývalého Titána, který se rozhodl ukončit orkův život. Když se Brox utkal se Saregerasem, uštědřil mu nepatrné zranění na noze. Toto malé zranění se později stalo důvodem Saregerasovy nepozornosti, kterou Krasus a jeho spojenci využili při zavírání portálu. Toto zranění odvedlo Saregerasovu pozornost od portálu a dovolilo Malfurionovi a Illidanovi zavřít portál a Saregerase v něm. Brox se už ale nikdy nemohl vrátit zpět na Azeroth, protože ho Saregeras zabil svým zlomeným mečem dříve, než se stihl vrátit portálem. Tímto závěrečným aktem oddanosti celému světu, Broxigar Rudý zapečetil své místo v historii, jako jediný kdo se postavil sám celé Plamenné legii v její plné síle. Takhle zemřel válečník Broxigar Rudý. Nezemřel pouhou hrdinskou smrtí, ale byl přímo uvržen do síně slávy jeho národa - Orků. Když se Krasus vrátil do své doby, tak první věc kterou udělal, bylo, že odevzdal Broxovu magickou sekeru přímo vůdci Orků, Thrallovi. Krasus také řekl Thrallovi, aby jeho lid zpíval píseň o Broxigarovi Rudém, jeho legendárním životě a jeho neuvěřitelné oběti světu. Nyní Broxův bratr Saurfang, vrchní velitel armád Orků, udržuje jeho památku ve své mysli a zřejmě i jeho sekeru ve své ruce.

Garona Halforcen

Garona je původem z Draenoru a do Azerothu se dostala Dark portálem. Protože dobře znala orkskou kulturu, stala se neocenitelným přínosem pro Shadow Council. Díky svým známostem se dostala do klanu Stormreaver, kde převládali černokněžníci a brzy se také stala oblíbenkyní Shadow Councilu a Gul'danovou osobní špiónkou a vražedkyní. V klanu nezůstala dlouho a jakmile odešla, tak se už nikomu nemusela zpovídat. Přes veškerou svou snahu byla Garona pro ostatní orky jen pouhá půlorka (kolovala jí v žilách i krev draenei) a kvůli tomu se také stala vyděděncem. Byla až na samém okraji společnost, kde dokázala přežít jen díky svým smyslům a intuici. Když dorazila spolu s prvními orky do Azerothu, využila všechny své zkušenosti z minulosti, k boji s novým nepřítelem – lidmi. Jako jedna z mála orků přišla do kontaktu s čarodějem Medivhem a zatímco orkové v Azerothu bojovali s lidmi, ona byla poslána doručit zprávu Gul'danovi na Dreanor. Po návratu do Azerothu získala titul Vyslanec a byla poslána do Karazhanu, kde potkala Khadgara, Medivhova učně a pozorovatele z Dalaranu. Ten ji z počátku neměl v lásce a navzájem se nesnášeli, ale Medivh Khadgara napomenul, aby se ke Garoně choval slušně a uctivě. Ten si vzal jeho výtku k srdci a pomalu se začal s Garonou sbližovat. Po incidentu s démonem v karazhanské knihovně se Khadgar od Garony dozvěděl, že se orkové dostali do Azerothu, přes průchod, známý jako Dark portál. Garona se pomalu stávala více a více loajální k Medivhovi a začínala pochybovat o své loajalitě k orkům. Po nějaké době se znenadání Medivhovo chování změnilo a díky vizi Garona zjistila, že Medivh vpustil orky do Azerothu. Proto se spolu s Khadgarem rozhodli, že to řeknou medivhovým přátelům ve Stormwindu. Jakmile dorazili vše ihned pověděli Lordu Anduinu Lotharovi a králi Llane Wrynnovi, ten jim sice moc nevěřil, protože Medivha znal od děctví, ale nakonec to s nimi poslal do Karazhanu prošetřit skupinu vojáků, vedenou Lotharem. Ale jakmile Medivha v Karazhanu hledali, uviděli Khadgar s Garonou její vizi, ve které zabila krále lidí. Ale ani jeden z nich tomu nechtěl uvěřit a tak pokračovali dále v hledání a nakonec Medivha objevili v karazhanském sklepení. Garona byla plná vzteku na něj ihned zaútočila, ale Medivh její útok odrazil a vyjádřil své zklamání nad jejím chováním, protože se domníval, že ona jako jedna z mála osob jeho chování pochopí, ale i přes to Garonu nedokázal zabít a proto ji jen očaroval kouzlem, díky kterému byla její hlava plná pochybností o sobě samé, což zapříčinilo, že už nemohla být nikdy a k nikomu loajální. Omráčená a vyčerpá půlorka padla k zemi, a Khadgar poté Medivha spolu s Lotharem zabil. Jakmile tento obtížný boj skončil, Garona už v Karazhanu nebyla. Po nějaké době kdy o ní nikdo nevěděl, se objevila jako ve Stormwindu, jako rádce krále Llanea, ale díky medivhova kouzla i přes veškerou svou snahu nedokázala být králi lidí zcela loajální. Proto na objednávku Hordy (zřejmě Shadow Councilu) krále lidí zabila a vyřízla mu srdce jako důkaz. Sice to nechtěla udělat, ale nedokázala si pomoci. V téhle době už čekala svého jediného syna Med'ana. Během Gul'danova kómatu, způsobeného jeho propojením s Medivhem v době jeho smrti, zabil Orgrim Doomhammer zkaženého Blackhanda a získal titulu Warchief. Poté jeho špióni našli Garonu a začali ji mučit, skoro ji umučili až k smrti. Nakonec se ale dozvěděl, to co chtěl vědět, což byla poloha sídla Shadow Councilu. Orgim radu zničil a nevýznamnější černokněžníky nechal zabít. I když Garona nemohla se svým synem zůstat, nikdy na něj nepřestala dohlížet. Když na něj jednou zaútočil klan Twilight's Hammer, který tvořily všechny možné rasy, od orků, přes taurey a trolly, až po nemrtvé. Jak tato podivná skupina jejího syna mlátila, Garona se zjevila jako duch a všechny útočníky zabila. Naneštěstí je poté zajala větší skupina členů klanu Twilight's Hammer, kteří se je snažili odvést do Ahn'Qiraj. Garonu sice odvedli, ale jejímu synovi se podařilo uprchnout.

Garrosh Hellscream

Garrosh byl dlouho straceným synem Groma Hellscreama. Po znovu otevření Dark Portálu a objevení neskažených orků Mag´har se zjistilo, že v Garadaru, v Nagrandu žije i Hellscreamův syn Garrosh. Tento mladý ork, nikdy nevěděl, že jeho otec se stal hrdinou orků. Naopaj se styděl za to, že jeho byl jedním z těch, kteří se napili Mannorothovy krve. Garrosh vedl v čase otevření Dark Portálu Mag´har spolu s Jorinem Deadeye, synem mrtvého náčelníka klanu Bleeding Hallow Kilrogga Deadeya, když původní náčelnice Geyah byla vážně nemocná. Garrosh byl frustrován jednak z toho, že Geyah je na tom zle a on jí nemůže pomoci a jednak z toho, že jak by zemřela stal by se asi právě on náčelníkem Garadaru, ale když se považoval za syna zrádce, bál se, že by toto postavení neunesl. Až když samotný Thrall navštívil Garadar a uzdravil svojí babičku Geyah, objasnil Garroshovi, že jeho otce poznal, a že zemřel hrdinskou smrtí. Garrosh hned na to vstoupil do Hordy a zaujal postavení svého otce. Před invazí do Northrendu se v Ogrimmaru setkali hlavní vůdcové jako Thrall, Sylvanas, Overlord Saurfang, Grand Apothecary Putress a v neposlední řadě Garrosh aby projednali jejich následný postup. Garrosh navrhoval rázný a masivní útok, ale Thrall navrhl do Northrendu poslat skupiny zvědů a sám sa nabídl, že poprosí Jainu Proudmoore aby mu vyzradila jak postupuje Aliance. Naštvaný Garrosh obvinil Thralla z nečinosti a vyzval ho na souboj v Ogrimmarské aréně Ring of Valor. Během jejich boje však do Ogrimmaru vtrhly armády Krále Lichů, a tak Thrall navrhl, aby přerušili souboj a šli bránit město. Garros to přijmul a po úspěšné obraně města zjistil, že i Thrall začal sdílet jeho názor. Thrall požádal Overlorda Saurfanga aby připravil Hordu na válku a Garroshe jmenoval za vůdce expedice načež Garrosh uznal Thralla schopným vůdcem Hordy. Spolu se Saurfangem a pomocí Tuskarrů a Taunků vystavěl Garrosh uprostřed Borean Tundry majestátní pevnost Warsong Hold a tak úspěšně korunoval svoje agresivní tažení proti Pohromě. Po měsících bojů v mrazivém NOrhtrendě Garrosh dostal od Thrala příkaz, ve kterém ho žádá, aby přišel na summit do Fialové Citadely, na kterém se projednávalo nové nebezpečí číhající v Ulduaru. Když Garrosh dorazil, zjistil, že v citadele je i král lidí Varian Wrynn a pustil se sním do boje, ale ani jeden nevyhrál a Varian řekl, že se po fiasku u Wrath Gate nehodlá znovu spojit s Hordou. Garrosh tak zničil snažení Rhonina na spojenectví a Thrall mu řekl, že ho sklamal.

Teron Gorefiend

Za živa byl Teron Gorefiend jedním z Gul'danových acolyt. Po smrti se stal prvním z nekromancerských hrůz, které se staly známými jako Rytíři Smrti (Death Knigths). Teron Gorefiend byl členem Stínové rady (Shadow Council), Gul'dan svolal tajnou schůzku s warlocky a necromancery, kteří se rozhodli, že budou ovládat Hordu přes jejich „loutku“ Warchiefa Blackhanda. Když Horda zničila chrámu Karabor, bylo zajato spoustu draeneiských mnichů. Říkalo se, že byli odvedeni do Hellfire Citadel daleko na sever. I mimo stěny chrámu vzal Gorefiend život každému z nich. Duchové mnichů Karaboru zůstali v chrámu až dodnes. Když byl Gul'dan nezpůsobilý v důsledku toho, že byl v Medivhově mysli, když byl zabit, Stínová rada byla objevena Orgrimem Doomhammerem. Doomhammer se nedávno dostal k moci pomocí vraždy Blackhanda a mučení Garony Halforcen, aby objevil místo zasedání Shadow Councilu. Většina z jejích členů, včetně Gorefienda, byli zabiti Doomhammerem během jeho nečekaného a zuřivého útoku. Když se Gul'dan dostal z jeho ztuhlého stavu a byl na pokraji smrti spolu s ostatními členy Shadow Councilu, předložil Doomhammery návrh a slíbil mu, že vytvoří bojovníky do boje proti Alianci a odolným proti mocným kouzlům lidí. Doomhammer ho nechal žít a splnit jeho slib. Gul'dan vzal mrtvoly padlých rytířů Stormwindu a naplnil je hnijícími dušemi Shadow Councilu. Pracoval až do chvíle, než se rozhodl obětovat necrolyty. Vyřízl jejich srdce, které byly přeměněny na mocné klenoty, ty poté dal do žezel. Při tomto kroku informoval Gul'dan Doomhammera o jeho úspěchu. Jakmile vložili žezlo do ruky první mrtvoly sledoval Warchief, jak se energie ze srdce Necrolyta přelévá do mrtvoly, až do chvíle než konečně otevřel oči. Teron Gorefiend se vrátil. Gorefiend, Gaz Soulripper a ostatní rytíři smrti přísahali věrnost Doomhammerovi a bojovali za Hordu a v mnoha bitvách jí úpomohli svou ohromnou silou. Když Gul'dan zradil Hordu, Gorefiend zůstala s Hordou, dokud Warchief nebyl poražen. Vedl Rytíře Smrti k Dark Portálu před jeho zničením, Gorefiend zůstal na Draenoru dokud Ner'zhul, Gul'danův bývalý velitel nepřišel do popředí a sjednotil zbývající klany Hordy z Draenoru. Ner'zhul určený k otevření nové dimenzionální brány do jiných světů, ale potřeboval některé mocné předměty, aby ji mohl stabilizovat. Za tímto účelem Ner'zhul poslal Gorefienda prostřednictvím rekonstituovaného Dark Portálu získat dva mocné artefakty potřebné pro jeho kouzlo: Medivhova Kniha a Eye of Dalaran. Gorefiend šel nejprve do Královské knihovny ve Stormwind City, aby našel knihu, našel jenom stráže zabité meči z Alteracu a kniha byla pryč. Bohužel se mu nedařilo získat ani podporu stoupenců Blackhanda, Gorefiend se proto setkal s Deathwingem, šíleným aspektem z černé dračí letky, který mu nabídl pomoc výměnou za to, že bude moci cestovat do Draenoru. Gorefiend jel na Deathwingovém hřbetě, když cestovali do Alteracu, kde Gorefiend požadoval knihu od uvězněného krále, Aidena Perenolda. Perenold souhlasil, že knihu Gorenfiendovi vydá, pokud je Horda osvobodí od jejich Aliančních dozorců. Po získání Medivhovi knihy, Gorefiend - opět s Deathwing, který mu poskytl dopravu a jeho draci nesoucí bojovníky - letěl k Dalaranu, kde měl získat Eye of Dalaran, pečlivě střežené v jeho trezoru. Také odhodil zlatou minci do kašny, tvrdí se, že nebyla na přání, ale jakoby 'platba' za to, co vzal. Gorefiend se znovu připojil k Hordě a následoval Ner'zhula k Black Templu vykonávat rituál. Nakonec bylo vše k ničemu. Ner'zhul unikl do Nether (podsvětí) s jeho vybranými následovníky, opustil vůdce Hordy a ztroskotal na Draenoru, protože se nemohl odrhnout od nestability, kterou sám vytvořil. Gorefiend padl sám v bitvě proti Turalyonovi, ale jeho duch vystopil z jeho t la a unikl do nebe. Po této porážce zbývající rytíři smrti cestovali do Shadowmoon Valley. Rytíři smrti, kteří dokazovali jejich věrnost, poklekli před Gorefiendem nebo to co po něm zbylo při jeho fyzickém zániku, přitom je Gorefiend sťal ( povstali, ale ještě jednou jako Ghostriders of Karabor). Jeho duch je však stále v pasti a dychtivě hledá ochotné hostitele, kteří mu poskytnou tělo...

Drek´Thar

Málo je známe o skorom živote Drek´Thara okrem skutočnosti, že sa narodil slepý a bol žiakom Farseer Mother Koshur. Keď bola Mother Koshur zabitá pri love, stal sa Starším Šamanom Frostwolf Klanu. Narozdiel od jeho náčelníka, Durotana, bol ochotný prijať Ner'zhulove videnie, ktoré tvrdilo, že Draenei sú nepriatelia orkov. Keď orkovia začali kampaň proti Draenei, duchovia ich opustili. Drek´Thar a ostatní šamani nasledovali Gul'dana a vydali sa cestou warlocka. Pokračovali v útokoch ako na Draeneiských lovcov, tak aj na nevinných obyvateľov vrátane žien a detí. Horda sa rozhodla zakročiť proti Durotanovi pre jeho verejný odpor proti Blackhandovi a za to, že nedovolil napiť sa nikomu z klanu Frostwolf krvi Mannorotha. Po otvorení Dark Portalu bol klan Frostwolf vyhostený. Našli si domov v Alterac Valley. Drek´Thar sa rozhodol opustiť cestu warlocka a opäť získal silu šamanizmu. Keď sya Durotanovi a jeho manželke Drake narodil syn, Orgrimm cítil, že tam nebudú v bezpečí, tak ich poslal na bezpečné miesto so svojou strážou. Žiaľ, strážcovia boli Gul´Danovi špióni a zabili Draku a Durotana a ich dieťa nechali na pospas prírode. Strážcovia boli zabití vodcami klanu Frostwolf. Prišli na miesto útoku a našli tam mŕtve telo náčelníka a jeho ženy bez dieťaťa. Mysleli si, že dieťa zomrelo s nimi. Po tejto udalosti sa Drek'thar stal Náčelníkom Klanu Frostwolf. dvadsať rokov neskôr mocný Farseer zistil, že Thrall je živý a snaží sa nájsť svoj klan - vyslal bieleho vlka, aby ho priviedol. Keď mu Thrall dal kúsok látky, zistil, že je to stratený syn Durotana a Draky. Pri ich prvom stretnutí Duch Ohňa odhalil, že Thrall má potenciál, aby sa učil šamanizmu. Po testovaní dvoch vlastnosti - pokora a hrdosť, ho zobral pod svoje krídla a začal ho učiť cestou duchov. Drek´Thar poslal svojho vlčieho spoločníka Wise-ear, aby našiel a priviedol Orgrima do tábora klanu Frostwolf. Doomhammer dorazil ako zahalený cudzinec, ktorý pohŕdavo hovoril o pokusoch oslobodiť zajatých orkov a o bojovaní s ľuďmi. Rozzúrený Thrall vyzval a porazil cudzinca. Ten sa po prehre odhalil a celý klan ho spoznal ako Orgrima. Drek'thar ho presvedčil aby si Thralla zobral pod svoju ochranu a aby sa klan Warsong a Frostwolf spojili a oslobodili ostatných zajatých orkov z internačných táborov. Počas útoku na posledný tábor, teraz známy ako Hammerfall, bol zabitý Drek´Tharov vlčí spoločník - Wise-ear a náčelník hordy - Orgrim Doomhammer. Drek´Thar presvedčil Thralla, aby si obliekol Orgrimove čierne brnenie na znak, že majú nového vodcu Hordy.

Eitrigg

Eitrigg je stárnucí ork, ktorý slúžil vždy s odvahou a cťou počas Prvej a Druhej vojny, hoci vo vojnách stratil dvoch synov. Keď sa dozvedel pravdu o Gul'danovej zrade a dohode s Kil'jaedenom, utiekol do divočiny Lordaeronu a rozhodol sa prežiť zvyšok svojho života v pokoji. O pár rokov neskôr bol objavený paladinom Tirionom Fordringom v opustenej veži. Keď ho zbadal, schytil meče a zautočili na seba. Ich boj spôsobil kolaps veže, ktorá sa zrútila na Tiriona. Eitrigg, pozerajúc na ruiny veže, sa ho rozhodol vytiahnúť a tým zachrániť paladinov život. Keď sa Tirion prebral, uvedomil si, že len vďaka orkovi prežil. Ani tento skutok nezabránil Eitriggovmu zajatiu. Bol poslaný do Stratholmu, aby si vypočul rozsudok smrti. Vďaka rýchlemu zásahu Tiriona a Thrallovej novej Hordy sa ho podarilo zachrániť. Od tejto chvíle Eitrigg považoval Tiriona za ľudského brata kvôli tomu, čoho bol ochotný sa vzdať, aby zachránil orka. Po stretnutí s Thrallom zistil, že orkovia sa vrátili k šamanizmu a tak sa rozhodol odísť s Thrallom do Kalimdoru. Tesne pred odchodom prehlásil:

Sme viazaní krvou a úctou, brat môj. Nikdy na teba nezabudnem.

Kilrogg Deadeye

Kilrogg Deadeye bol legendárny orkský vodca mocného klanu Bleeding Hollow. Jeho meno je znakom, že stratil svoje pravé oko. Kilrogg bol jedným z prvých vodcov, ktorí prijali Gul’danov prísľub moci a sily za vypitie Mannorothovej krvi a stal sa krvilačným monštrom. Ako jeden zo starších orkov, Kilrogg Deadeye praktikoval účelnejšiu formu vlády, ktorá sa však zdala u mladších orkov ako viac zbabelá, a preto Kilrogg v záchvate hnevu zabil svojich troch protestujúcich synov a dvoch vnukov, ktorí verili, že by mohli klanu vládnuť lepšie. Na začiatku Prvej vojny, Bleeding Hollow plánoval prvý útok na Stormwind spoločne s klanom Twillight Hammer vedeným Cho’gallom. Prvý útok však na neštastie Orkov dopadol úplným fiaskom a Cho’gall spoločne s Kilroggom zhadzovali vinu na seba navzájom a čoskoro tento spor začal naberať veľké obrátky, a preto Gul’dan tento spor potlačil tým, že na miesto vodcu invázie Hordy nasadil Blackhanda. Kilrogg bojoval pod vedením Blackhanda a neskôr Doomhammera. Počas Druhej Vojny sa jeho klan usídlil na území Khaz Modanu, odkiaľ riadili dôležité ťaženia rúd a olejov. Keď Doomhammer vyslal vrahov zabiť Gul'dana, Kilrogg bol jeden z mála múdrych Orkov, ktorí tento návrh Doomhammera prijal. Na konci vojny, keď bol zničený Dark Portal a porazené orkské sily, starnúci Kilrogg stále odmietal vzdať sa a to dokonca aj po zajatí jeho verného spoločníka Orgrimma. Kilrogg víťazným vojskám Aliancie ušiel a podarilo sa mu vyhnúť zajatiu. Kilrogg dva roky úspešne unikal Aliancií a bol, ako vačšina zostávajúcich vodcov, zvolaný k Dark portálu, kde zistil že Teron znovu otvoril Dark, a že Horda sa zjednotila pod Ner'zhulovým vedením. Vdaka Kilroggovemu pobytu na Azerothe jeho vedomosť o nebezpečenstvách Azerothu umožnila Ner'zhulovi a Bladefistovi úspešne naplánovať ďalší postup v invázií. Na ceste od Hellfire Citadel do Black temple, čo bol začiatok rituálu, Nerz'hul-sprevádzaný Kilroggom a Teronom Gorefiendom sa museli zastaviť v ruinách draeneiskej nekropole Auchindoun, ktorého prostredie vystrašilo aj zvyčajne nebojácneho náčelníka a presvedčilo ho, že by to bol ich koniec ak by šli do vnútra tejto nekropole, avšak napokon podľahol a pripustil, že bolo nutné si tu na čas odpočinúť na ich ceste k Shadowmoon Valley. Tu je prvá možnosť smrti, kedy sa v týchto ruinách stretol Kilrogg so silami Aliancie a po namáhavom boji proti Danathovi spadol na zem a zomrel.

Rehgar Earthfury

Rehgar Earthfury sa narodil rovno do vojny s ogrami a prvýkrát niekoho zabil oveľa skôr ako bolo zvyčajné medzi orkami. Po rituále prechodu ho ogri zajali a používali ho ako trenažér pre mladých bojovníkov. Rehgar bol tak silný, že ho nikdy neporazili a on zabil všetkých, ktorí na ňom chceli ‚trénovať‘. Neskôr ho predali do arény a dúfali, že im zarobí dosť peňazí ako odškodnenie toho, koľko z nich zabil. Napriek svojmu mladému veku bol výnimočný bojovník a bol vybraný do armády, ktorá začala inváziu na Azeroth. To viedlo k jeho zajatiu a umiestneniu do internačného tábora. Keďže nebolo možné si ho podmaniť, stráže ho predali ako gladiátora aby bojoval pre ľudského pána – Lord Agrovane. Utiekol a stal sa bojovníkom v podzemnej aréne, kde získal bohatstvo a slávu. Za svoje úspory si od pánov Booty Bay kúpil blackrockého orca – Bloodeye Redfist a podľa thrallovho príkladu sa stali Shamanmi. Po príchode do Durotaru sa dali na cestu boja a Rehgar učil Bloodeyea gladiátorstvu. Bloodeye sa stal obľúbený orkský šampión. V boji 1 vs 1 zarábal aj na seba aj na Rehgara. Bloodeye sa vykúpil a s Rehgarom spoločne kúpili a vycvičili Valeeru Sanguinar (Blood Elf Rogue) a Brolla Bearmantle (Night Elf Druid) a tí sa pridali do rehgarovho týmu. Krátko potom bol zabitý Bloodeye. Otrávila ho družka bojovníka, ktorého zabil v aréne. Krátko po jeho pohrebe vyrazil Rehgar nájsť zaňho náhradu. Rehgar objavil človeka v bezvedomí na pobreží Durotaru a zotročil (bol to theramorský dezertér) ho ako gladiátora. Potom, čo človek pomáhal rehgarovmu týmu k víťazstvu v súťaži na Dire Maul, Rehgar vzal tím do Thunder Bluff s cieľom nájsť taurenského gladiátora namiesto Valeery Sanguinar. Na ceste tam človek (diváci na Dire Maul ho prezývali ‚Lo’gosh‘) a jeho spolubojovník Broll požadovali návštevu Pools of Vision. Obaja dúfali, že objavia odpovede, ak sa zúčastnia časti rituálu. Lo’gosh dúfal, že sa mu navráti časť jeho pamäte a Broll chcel vidieť čo sa stalo s jeho dcérou. Rehgar vyhovel ich žiadosti a navštívil svojho priateľa – Arcidruida Hamuula Runetotema. Keď Lo’gosh a Broll porazili tajomného elementála, ktorý sa usadil v Pools of Vision, boli povolaní stretnúť sa s Rehgarom a Hamuulom. Po krátkej konverzácii dal Hamuul Lo’goshovi pierko z hippogrypha ako znak vďaky za porazenie elementála. Rehgar vedel aký je účel hamuulovho daru – Broll môže využiť svoje druidské schopnosti a z pierka povolať hippogrypha, ktorý by gladiátorov vyslobodil – ale vtedy nič nepovedal. Lo'Gosh a Broll odleteli na chrbte hippogrypha Sharptalona a Rehgar poslal svoje stráže, aby ich priviedli, ale vyzeralo to, ako by Rehgar dúfal, že jeho bojovníci úspešne uniknú. Keď Hamuul povedal, že Rehgar nevyzerá veľmi zničený útekom svojich gladiátorov, on odvetil takto: ‚V Dire Maul som si vykompenzoval svoje investície do týchto dvoch tisíckrát. Vedel som, že tento deň príde. Človek je skutočným väzňom len tak dlho, ako dlho sa bude podvoľovať. Len potom..v srdci..je konečne voľný. A tam, kde je jeho srdce, ho môže nasledovať aj telo, ak je jeho vôľa dosť silná.‘ Po ich úteku si Rehgar uvedomil, že jeho srdce je s nimi aj napriek tomu aký zisk mohol mať z ich služieb, keby bojovali v Crimson Ring. Nakoniec je z neho gladiátorský majster vo výslužbe. Ponúkol svoje služby Thrallovi a ten z neho urobil svojho dôverného poradcu.

Varok Saurfang

Varok Saurfang bezpochyby patrí medzi najlegendárnejších bojovníkov Hordy. Je brat Broxigara, ktorý sa vrátil v čase do Vojny Prastarých, a otec Dranosha Saurfanga. Kedysi podobne ako ostatní Orkovia aj on vypil Mannorothovu krv a stal sa vrahom rasy Draenei. Postupom času sa však z tejto moci vymanil a stal sa verní Horde a jej ideálom pričom odišiel z Outlandu kde nechal iba svojho syna Dranosha, ktorý tu vyrastal v klane Mag‘har. Rovnako ako jeho brat Broxigar ktorí sa vrátil v čase a postavil Sargerasovi, aj on je veterán Prvej, Druhej a Tretej vojny. Ako vyznamenaný veterán slúžil po výstavbe Orgrimmaru Thrallovi v podobe radcu a pomáhal mu riadiť poriadok v tomto veľkom Orkskom meste. Ked však nastala Druhá vojna Posúvajúcich sa púšťí, Varok sa ihned presťahoval do tejto oblasti a bojoval tu pre ochranu Kalimdoru. Dlho tu slúžil ako Hlavný veliteľ v boji proti Qiraji a Silithid. Po tomto boji sa na nejakú dobu vrátil do Orgrimmaru, no nie na dlho. Po tom čo sa Lich King zobudil zo svojho spánku smrti, Varok spolu so svojimi vojakmi vycestovali do Northrendu kde postavili masívnu pevnosť Kor’kron Guard kde slúži dodnes ako radca pre Garrosha Hellscreama. Po boji pri Wrathgate kde padol jeho syn, so zármutkom si túto zvesť Varok vypočul a dá vam úlohu aby ste priniesli z boja Dranoshove rozbité brnenie. Teraz bude s hnevom viesť útok na Icecrown na vzducholodi Hordy odkiaľ bude aj viesť Delový boj Icecrownu.

Trollové

Vol'jin

V dnešních časech tento trollí lovec vládne svému kmeni Darkspear a sídlí spolu s Thrallem v pevnosti Grommash v Orgrimmaru. Je synem dalšího významného Trolla, šamana Sen'Jina, který byl vůdce vyhoštěných Trollů žijících na jednom malém ostrově ve Stranglethorn Vale. V této době byl kmen Darkspear téměř vymýcen lidmi a také četnými murlockými nájezdy a nebýt zakročení Thralla s jeho orky, možná by tito Trollové už vůbec neexistovali. Nezabránili však Sen'Jinově smrti v jedné z bitev. Takto se tedy stal Vol'Jin náčelníkem, a aby splatil dluh Thrallovi a poděkoval mu tak za záchranu jeho kmene, slíbil mu oddanost a službu k jeho Hordě. Ve Třetí válce patřili Trollové mezi nejobávanější hordské válečníky a dokonce i některým démonům jejich dalekonosné oštěpy naháněly strach a to se nestávalo často, že by se démoni něčeho báli. Po válce se Trollové usídlili na Echo Isles, ostrovech kousek od pobřeží Durotaru. Nějakou dobu zde žili v bezpečí, když jednou se zde vylodila armáda Admirála Proodmoura a začala s vražděním. Vol'Jin ještě s pomocí Rexxara a Rokhana na poslední chvíli stihl ostrovy evakuovat. Poté přesvědčil několik wyvern a jezdců na netopýrech, aby zaútočili na lidskou flotilu a po urputném boji se jim podařilo je odrazit. Poté si Trollové postavili vesnici poblíž ostrovů, ale na břehu Durotaru a nazvali ji po svém bývalém vůdci, Sen'Jinovi. Sice zde musí čelit nájezdům kentaurů a lidí řádu Kul'Tiras, kteří mají svou pevnost poblíž, ale i nadále se brání a jsou jedni z nejlepších válečníků Hordy, možná i díky Vol'Jinově vedení.

Zul'jin

Pocházel z jednoho kmenu Lesních Trollů z Amanu a umanul si jako cíl věc, která se nikomu nepodařila od dob Trollích válek - sjednotit znovu neustále válčíci kmeny ze Zul'Amanu pod jedno vedení. V té době byl však nenáviděn za své neustálé útoky na Vysoké Elfy v Quel'Thalas, i když Trollové byli téměř poraženi. Mezi Trolli se sice šuškalo, že Zul'jin plánuje sjednocení, ale najednou začala Druhá Válka a jeho plány musely jít stranou. V průběhu této války přišel za Zul'jinem Orgrim Doomhammer s přaním, aby se Trollové přidali k Hordě. Zul'jin nejdříve odmítal, ale když se Vysocí Elfové přidali k Alianci, nakonec souhlasil, protože mu bylo jasné, co by tyto spojené národy udělaly s Trolli, pokud by se nespojili s Orky. Absolutně ho o tom přesvědčilo, když ho jednou zajmuli Lidé, ale Orkové ho okamžitě zachránili. Ke konci Druhé Války však bylo jasné, že Orkové znovu prohrají, a tak Lesní Trollové odstoupili od Hordy, stejně rychle jako se k ní přidali. Zul'jin, sklíčený z toho, že nesplnil svou přísahu Hordě, jednoduše zmizel. Pověsti říkají, že díky Zul'jinovi nyní existuje tak silné spojenectví mezi Trolli a Orky, bez kterého by se možná celá Horda rozpadla. Další pověsti však mluví o tom, že Zul'jin stále ještě žije a pouze se ukrývá, nesou se zvěsti o velkém trollím městě Zul'Amanu. Třeba se ještě někdy v budoucnu tento troll objeví.

Rokhan

Rokhan se, stejně jako mnoho dalších trollů, připojil k Thrallovi a Hordě při útěku z ostrova,. Zatímco ostatní trollové se potom usídlili na ostrovech Ozvěn, Rokhan zůstal v Orgrimmaru a pomáhal Thrallovi jako zvěd. Při příchodu Rexxara ho Thrall požádal, aby Rexxarovi pomohl s náročnými úkoly, které musel vyplnit. Po boku Rexxara Rokhan bojoval proti harpyjím, koboldům a hlavně lidem. Rokhan vedl trolly v závěrečné bitvě proti admirálu Proudmoorovi, za což si ho trollové velmi vážili. Rokhan i nadále pokračoval ve své činnosti zvěda. Byl vysílán do mnoha oblastí Kalimdoru a odhaloval plány lidí a dalších obyvatel tohoto kontinentu. Dlouho se věřilo, že zahynul při své misi v Ashenvalu, ale nyní ho můžeme najít v Northrendu, kde loví mrazivé wyrmy a pomáhá trollům ve válce proti Králi Lichů.

Sen'jin

Duchovní vůdce kmene Darkspear, Sen’jin byl tajemný witch-doctor s hlubokými a silnými vazbami s duchy a jejich věčně deštěm oplývajícím ostrovem. Sen’jin žil relativně mírumilovný život, dokuď nezačaly potíže. Lidé z Kul Tirasu přišli na jeho ostrov a usadili se zde, zatlačujíce trolly dále do ostrova. Mezitím, kdysi poddajní murloci se stali nebezpeční, postrkování temnou Mořskou čarodějnicí (Sea Witch), která žila v moři.Jedné noci obdržel Sen’jin vyzy. Viděl mladého orka – vzdáleného proroka, který by mohl vyhnat lidi pryč, a zachránit jeho lid, vedením je k opuštění ostrova. To se stalo brzy pravdou. Jak Sen’jinovi hlídky potvrdili, Thrall a jeho flotila byla přinucena zakotvit na pobřeží jeho ostrova, poté co Maelstrom poblíž zničil jejich lodě. Sen’jin se přiblížil k orkům a varoval je před lidmi poblíž. Thrall slíbil vyhnat lidí z jeho ostrova. Po porážce archmága a neustálém zatlačování na ústup, byli náhle přepadeni murloky, kteří obsadili Sen’jinovi trolly a Sen’jina samotného, stejně jako Thralla a jeho orky. Thrall se zvládl osvobodit z vezení a pomohl mnoha orkům a trollům, ale nejvyšší murločí kouzelník vzal Sen’jina do nejhlubší části podzemních jeskyní, kde jej brutálně napadl jakmile Thrall přijel. Thrall se probojoval skrz murloky a nakonec zabil i kouzelníka, ale Sen’jinova zranění byla hluboká a on umíral. Z posledním sil Sen’jin uprosil Thralla aby vzal jeho lid z ostrova a zachránil ho před zkázou.

Zalazane

Ten, který se rozhodl, že nebude následovat své druhy a nepřipojí se k Hordě. Místo toho zabral domovinu kmene Darkspear, ostrovy Ozvěn, a zde pokračuje ve svých experimentech. Velký troll v černé róbě a černobílou maskou – to je Zalazane. Dříve byl členem kmene Darkspear a pomáhal s ovládáním magie mnoha začínajícím mágům. Na rozdíl od ostatních trollů se však rozhodl nepřipojit k Hordě a dále praktikoval nekromantickou a voodoo magii. Spolu s dalšími podobně smýšlejícími trolly obsadil Zalazane ostrovy Ozvěn. Zde začal vyvolávat nemrtvé nohsledy, které používal k boji s jeho nepřáteli. Když se jednou rozhodl Vol'jin se svým kmenem na ostrovy Ozvěn vrátit, Zalazane pomocí temné magie ovládl mysl mnoha Vol'jinových trollů. Vol'jin se obával, že Zalazane nakonec ovládne všechny trolly a proto se vrátil na pobřeží Durotaru. kde založil vesnici pojmenovanou po svém otci Sen'jin Village. Odtud jeho druhové pokračují v těžké bitvě za získání své domoviny.

Krvaví elfové

Kael'Thas Sunstrider

Kael'Thas, neboli Kael jak si nechává zkráceně říkat je poslední z dynastie Sunstriderů, prastarého rodu, který vládl po několik tisíc let elfům v Quel'Thalasu, a je proto uznávaný jako vůdce Krvavých Elfů. Slouží ale Illidanovi a sídlí jako on v Outlandu. Před Třetí válkou byl Kael uznávaným mágem v Kirin Tor a většinu svého času trávil v Dalaranu. Když Arthas s Pohromou zaútočili na jeho domovinu Quel'Thalas, neměl téměř žádnou možnost jak svým elfům pomoci, a tak jen schromažďoval všechny Vysoké Elfy. Brzy se přejmenovali na Krvavé Elfy, aby pamatovali na hrůzu a utrpení, co jim Pohroma způsobila. S těmito vojáky se mu podařilo získat z ruin Silvermoonu lebku jeho otce, která se nyní nachází v jeho sídle v Tempest Keep v Outlandu. Bohužel tato lebka je nutná k obnovení Sluneční Studny po níž většina elfů touží, ale Kael jim jí nechce vydat. Čím více času uplynulo od zničení Silvermoonu, tím více se on a jeho elfové cítili jaksi prázdní, ale nevšímali si toho pocitu a bojovali se spousty nemrtvých. Většinou se pohybovali poblíž Dalaranu, když jednou narazili na zvláštní cizince. Potkali noční elfy Tyrande Whisperwind s Maiev Shadowsong, kteří sem přijeli přes moře, když stopovali Illidana Stormrage. Kael zrovna potřeboval dovést jednu karavanu do bezpečí a Tyrande se nabídla, že mu s tím pomůže, že prý to zas pomůže jí v hledání Illidana. Po několika bitvách s nemrtvými se dostali až do vesnice, kde však nemrtví bránili most. Tyrande se při bránění mostu propadla do vody, která jí odnesla pryč, a Maiev Kaelovi řekla, že to byla válečnice a že věděla, že může zemřít. Poté k nim přišel další noční elf Malfurion Stormrage, který jim řekl, že Illidan dělá cosi v Dalaranu s artefaktem známým jako Sargerasovo oko. Illidana se jim podařilo porazit, ale nakonec se s Malfurionem vydal hledat Tyrande a Maiev ve vzteku vyrazila za nimi. Kael zůstal v ruinách Dalaranu sám. Poté se Kael vrátil k Aliančnímu generálovi Garithosovi, kterému sloužil i předtím než potkal noční elfy a ten mu dal úkol opravit observatoře v Dalaranu. Kael tento úkol splnil, ale ještě mu zbývala poslední observatoř, která byla na ostrově a on neměl žádné lodě. Najednou se objevila Nagská čarodějnice Lady Vashj s tím, že mu pomůže. Se svými Nagy přeplavala na ostrov a tam vzala lodě, se kterými připlula ke Kaelovi. Když však Kael dokončil úkol, vynadal mu Garithos za spolčení s Nagy, že prý nestrpí žádnou zradu ve svých řadách. Poté dostal Kael další, téměř nesplnitelný úkol. Měl bojovat proti armádě nemrtvých a jeho elfové měli být v první lajně. Navzdory tomu však vyrazili vstříc záhubě, ale těsně před bitvou je znovu kontaktovala Vashj s nabídkou, že jim znovu pomůže. Kael po krátkém rozmýšlení přijal. Spolu s Nagy porazil nemrtvé a Vashj mu řekla, že po zničení Quel'Thalasu se ona a Nagové cítí podivně prázdní. Kael s elfy cítil to samé a tak se ještě více spřátelili. Bohužel si při této rozmluvě nevšimli blížícího se Garithose, který Kaela s elfy za spolčení s Nagy uvrhl do Dalaranských kobek a v nich měli čekat na popravu. Vashj se však kanály dostala až do kobek a osvobodila elfy s Kaelem. Poté všichni společně utíkali k portálu, který byl uprostřed Dalaranu. Nakonec se jim to povedlo, a tak se portálem přemístili do Outlandu. Vashj řekla Kaelovi, že zde cítí přítomnost svého pána - Illidana Stormrage a že ho bude chtít najít. Nakonec se jim to podařilo, ale Illidan byl uvězněný v kleci, do které ho dala Maiev Shadowsong, jeho bývalá žálářkyně a nyní ho chtěla popravit. Kael a Vashj Illidana osvobodili, a Kael se ho zeptal, jestli existuje lék na prázdnotu, kterou elfové cítí. Illidan bohužel o ničem nevědel, ale slíbil mu, že když se s ním spojí, jejich hlad se časem utiší. Kael poté slíbil loajalitu k Illidanovi. Illidan měl plán obsadit Outland a tak po několika bitvách porazili v Černé citadele dosavadního pána Magtheridona. Když se tak stalo, snesl se z nebe démon Kil'Jaeden a řekl Illidanovi, že nesplnil jeho úkol - zničit Ledový trůn, ale že mu dá ještě jednu šanci. Illidan se tedy s Vashj a s Kaelem vydal do Northrendu. Museli se dostat k Ledovému trůnu, ale dlouho jim v tom úspěšně bránily Anub'Arakova vojska. Nakonec se tam dostali a svedli bitvu s Pohromou, na jejímž konci bojoval Arthas proti Illidanovi. Illidan byl nakonec poražen a omráčený zůstal ležet na zemi, a Kael s Vashj stáli na zasněžených pláních Ledové Koruny bez vůdce. Vzali proto Illidanovo tělo a uprchli do Outlandu. Tam se Kael usídlil v Tempest Keep, kde vládne Krvavým elfům žíjicím v Outlandu, a kde navíc i brání poslední lahvičku vody ze Studny Věčnosti. Podle rodokmenu by měl být i králem Krvavých elfů, ale nikdy nebyl oficiálně korunován, takže se tak nemůže nazývat.

Dath'Remar Sunstrider

Dath'Remar byl jedním z Urozených, kteří sloužili královně Azshaře a kteří otevřeli portál Plamené Legii, čímž způsobili, že začala Válka Prastarých. Dath'Remar ale byl spíše jedním z těch Urozených, kterému se nelíbilo, že se Elfové spojují s Démony. Jednoho dne mu dokonce démoni nabídli, že by ho mohli proměnit v Satyra a dát mu tak ještě větší schopnosti než měl doteď. On však se znechucením odmítl a stal se tak ještě s několika Urozenými v Azshařině paláci méněceným. Když byla démony zajata kněžka Tyrande, spolu s těmito Urozenými vymyslel plán na její osvobození a společný útěk. Nakonec se přes Démony dostali až k armádě Nočních Elfů. Po válce byla mezi elfy zakázána klasická magie, kvůli níž vnikla na Azeroth Plamená Legie, a povolen byl pouze Druidismus. To se Urozeným nelíbilo a jednoho dne rozpoutali ohromnou magickou bouři nad Ashenvale, aby si u Malfuriona Stormrage vymohli využívání magie. Za tento čin byli Urození vykázáni a nikdy se již nemohli vrátit. Sestrojili si speciální lodě a odpluli přes Velké Moře na druhý kontinent, kde přistáli v Tirisfal Glades. Pomalu putovali až na sever Lordaeronu, do země, kterou pojmenovali Quel'Thalas, která byla také plná lesů a kde vybudovali Sluneční Studnu, která jim dávala dostatek magické energie. Za tu dobu co byli odloučeni od mateřské země, se pomalu měnili. Jak přestali žít v noci, slunce jim zesvětlilo kůži, až z původní fialové úplně vybledla. Stali se z nich Vysocí Elfové. Dath'Remar byl korunovaný prvním králem Quel'Thalasu. Měl jako první meč zvaný Flamerstrike Sword, který se nyní dědí mezi Sunstridery, a ten kdo ho má, se může nazývat králem Vysokých (nyní Krvavých) Elfů. Mezi lidmi se povídá, že když už vládl jeho potomek Anasterian a když vtrhla na Azeroth Pohroma, byl Dath'Remar ještě naživu, a zemřel ve velmi vysokém věku přirozenou smrtí právě v průběhu války. Jeho náhrobek lze nalést na Sunstrider Isle.

Anasterian Sunstrider

Anasterian Sunstrider byl poslední král vysokých elfů v Quel’Thalasu. Jeho vládnutí, jenž probíhalo posledních třista let, bylo poznamenáno několika konflikty, které ohrozili pokračování Quel’thalasu – poslední skončil zničením Quel’thalsu rukou pronce Arthase Menethila a jeho Pohromy. Panoval během Trolích válek proti znovupovstávajícímu Amanskému impériu. Anasterian viděl jak je jeho lid tvrdě zatlačován lesními trolly a byl nebezpečně blízko porážce. V zoufalství se Anasterian obrátil na svoje jižní sousedy – lidi z Arathoru. Výměnou za pomoc proti Amani elfové nabídli zaučení lidí v magii. S jejich spojenými silami si trollové nedokázali poradit a byli rozprášeni. Z této porážky se trollové již nikdy nevzpamatovali. Po Trolích válkách, Anasterion slíbil nekonečnou podporu elfů Arathi, rodu krále Thoradina, ve vděku za jejich zásah. Během Druhé války se neochotně připojil k Alianci, vázaný ctí splnit slib daný Arathi když ještě vládl poslední z rodu – lord Anduin Lothar. Anasterian byl nucen přispět hodně silami Quel’Thalaské armády, když Horda zaútočila na vnější opevnění Aliance. Následně během války byly zničeny Quel’Thalaská pohraničí, a tak se odpojil od Aliance, jelikož chabé vedení lidí mělo za následek zničení lesů v pohraničí. Stále vládnouce Quel’Thalasu během Třetí války a odolávajíce svému pokročilému věku, Anasterian bojoval vedle svých armád když přijel pomatený princ Arthas napadnout Quel’thalas s nemrtvou armádou Pohromy, ale dokonce jeho nepoddajná mysl a neuvěřitelná síla nedostačovaly proti nemilosrdnému rytíři smrti. Padl v bitvě proti temnému princi marně se pokoušejíce bránit Sunwell Isle proti Pohromě. Anasterian byl otec prince Kael’thase Sunstridera, který přežil pád Quel’thalasu.

Alleria Windrunner

Alleria je nejstarší ze tří sester Windrunnerových, všechny tři kdysi sloužily Quel'Thalas, Sylvanas byla velitelkou lučištníků a Vereesa byla speciální vyslankyní. Alleria sloužila Alianci jako jeden z nejlepších lukostřelců za Druhé Války. Připojila se k nim poté, co se Hordě podařilo vypálit hektary lesa okolo Quel'Thalas. Jednou Alleria někde zaslechla, že Horda zabila její sestry (což samozřejmě nebyla pravda) a zažehlo to v ní ohromný hněv. V návalu pomstychtivosti vytvořila skupinu lučištníků, která lovila potulující se orky a snažila s je úplně vymýtit z Azerothu. Alleria dokonce dopadla i klan Bleeding Hollow, který stále unikal chycení. Poté se vydala s Khadgarem a jeho expedicí za unikajícími orky do Dreanoru, kde pomáhala splnit jejich misi, jelikož pomáhala vyhledávat spojence proti orkům. Bojovala dokonce i se samotným Deathwingem a bránila Khadgara při uzavírání Dark Portalu. Když se později Ner'zhul pokusil otevřít další portály a Dreanor byl roztrhán, byla Alleria bohužel vtažena někam do Spletitého Podsvětí a od té doby ji už nikdo neviděl. Aliance na její památku pojmenovala v Outlandu jednu pevnost, která nyní nese jméno Allerian Stronghold. Její sochu můžete najít ve Stormwindu v Síni Hrdinů.

Lor'themar Theron

Lor'themar Theron je správce pána Quel’Thalasu a byl vůdcem krvavých elfů na Azerothu v nepřítomnosti prince Kael’thase Sunstridera. Po Kael’thasově zradě a možném umrtí se Lor’themar stal jediným vůdcem svého lidu a snažil se je vést k světlejší budoucnosti. Během Druhé války byl Lot’themar druhým ve velení po Sylvanas Windrunner, bránil Quel’thalas proti invazi Hordy a spojil se s Turalyonem a Aliančními silami aby pomohli odvrátit hrozbu orků. Mnoho let poté zrádve princ Arthas, zničil již svoji domovinu a vedl Pohromu proti vysokým elfům. Elfské jednotky bojovali proti Artasovi na každém kroku, ale byly zatlačovány stále blíže a blíže k hlavnímu městu. Silvanas Windruner byla zotročena Arthasem mimo Silvermoon a město bylo bez velení. Král Anasterian byl již mrtev a tak se Lor’themar chpil velení a snažil se bránit se zbytky sil. Nakonec prohráli, ale když Arthas dosáhl svého odtáhl a nechal je být. Nedlouho poté se prins Kael’thas vrátil z Dalaranu hlásající znovuzrození vysokých elfů jako krvavých elfů neboli sin'dorei na památku jejich padlých spoluobčanů. Vybrán jako správce Quel’Thalasu byl Lor’themar pověřen velením přeživších elfů zatímco Kael’thas vzal několik jednotek na pomoc Alianci bránící se Pohromě v Lordaeronu, vedenou lordem Garithosem. Po Třetí válce Lor’themar bránil přeživší elfy a dělal vše pro přežití. Postupně obnovovali svoje poničené město a během oprav se vrátil i Kael’thas s uneseným M’uru. Lor’themar pověděl lidu že by měl vydržet vzdorovat zrádci Kael’thasovi. Též uzdravení Sluneční studny (Sunwell) napomohlo vyhnání Kael’thase. Po odchodu Kael’thase do Outlandu Lor’themar vede svůj lid a drží nad ním ochranou ruku.

Voren'thal the Seer

Voren'thal the Seer je formálně pod velením Kael’thase Sunstridera a Illidana. Voren'thal vedl armádu krvavých elfů proti Sha’taru a jeho Andorským spojencům, kteří opravovali poničené Shattrath City. Ale jak se začali obránci města připravovat na útok, nemožné se stalo skutečností. Krvaví elfové odložili zbraně a Voren’thal vystoupil a vyžádal si audienci s velitelem města – naaru A’dalem. Jak se k němu A’dal přiblížil, Voren’thal poklekl a řekl A’dalovi. „Měl jsem vidění naaru. Moje rasa doufá že přežije a ta jsi cesta k tomuto činu. Já a moji služebníci jsme tu zde, abychom ti sloužili.“ A’dal přijal nabídku pomoci od Voren’thala a jeho mužů, kteří byli od té doby známi jako Scryers. Toto zběhnutí byla rána jak pro Kael’thase tak i pro Illidana, protože Voren’thalovi síly zahrnovali mnoho z Kael’thasových nejlepších učenců a kouzelníků. Po zběhnutí , si Vorem’thal a jeho následovníci vytvořili základnu, známou jako Scryer's Tier v jižní části Shattrathu. Voren’thal sám pokračuje ve vedení Scryers a organizuje výpady proti Kael’thasovým a Illidanovým silám.

Koltira

Koltira ako Vysoký Elf prežil bezstarostné detstvo v zemi Quel’thalas spolu so svojim bratom Faltorom a sestrou Merriel v mestečku An’owyn. Tu aj dospel na silného a zdravého mladíka, ktorý však taktiež ako všetci ostatní Vysokí Elfovia okúsil hrozivú silu Pohromy, ktorá sem prišla zobrať ich najcennejšie artefakty. Koltira a jeho dvaja súrodenci statočne bránili Quel’thalas, avšak boli napadnutí Rytierom Smrti známym ako Thassarian, ktorý sa im postavil do cesty. Vytiahol svoju čepeľ a zabil Merriel a Koltirovho brata Faltoru, ktorý sa pokúsil utiecť, zabila nemŕtva príšera. Thassarian, akoby zmietaný ľútosťou nad životmi, ktoré zmaril sa zľutoval nad Koltirom, aj keď bol schopný ho veľmi ľahko zabiť. Koltira sa preto rýchlo utekal skryť. Koltira však niekoľko hodín prenasledoval Thassariana a nečakane sa mu postavil do cesty so slovami aby opustil Pohromu a pridal sa k obrane, pretože videl že Thassarian má v sebe stále časť svojho starého ja. Thassarian sa však nedal obmäkčiť, ale opäť ušetril jeho život so slovami, že ked sa stretnú v daľšom boji, bude to rozhodujúci férový súboj. Ďalší deň padli Elfské brány chrániace Silvermoon, kde už čakal Koltira spolu s ostatnými Elfmi. Thassarian uvidel Koltiru pripraveného k súboju a preto vytiahol svoju zbraň a pustili sa do boja. Koltira bojoval statočne, no nedokázal odolať sile skúsenejšieho a mocnejšieho Thassariana a zomrel. Koltira sa však nedočkal večného odpočinku a bol oživený nejakým ďalším Rytierom Smrti, ktorý ho uvidel ležať medzi telami. Silvermoon bol zničený, no to však Koltira už nevnímal, pretože začal bojovať pod novým velením. Stal sa Rytierom Smrti. Začal bojovať po boku Thassariana a napriek tomu, že boli pod vplyvom Lich Kinga, stali sa priateľmi blízkymi ako bratia. O niekoľko rokov neskôr dostali Koltira a Thassarian príkaz, aby sa pripojili k Highlordovi Darionovi Mograinovi a jeho vojsku z Acherusu, ktoré malo za cieľ zničiť odpor Argent Dawn v Plaguelands. Pohroma napadla niekoľko-násobne menej početnú armádu Argent Dawn pri katedrále Light’s Hope Chapel. V tomto boji sa zjavil aj Lich King, ktorý povedal, že poslal svojich Rytierov Smrti z Acherusu na istú smrť iba preto, aby vylákal Tiriona. Vtedy vo vodcovi Rytierov Acherusu a jeho vojsku prebudila ľútosť a zároveň hnev za veci, ktoré urobili pod vplyvom Pohromy, preto Darion, ktorý v rukách zvieral skazený Ashbringer, hodil svoj meč Tirionovi do rúk, ktorý ho očistil. Vtedy sa už vo všetkých rytieroch vrátane Koltiru prebudilo plné vedomie a vo svojom obrovskom hneve chceli zaútočiť na Lich Kinga, ktorý však utiekol. Mnoho Rytierov Smrti založilo vlastnú frakciu Rytierov Acherusu, no Koltira sa ako prvý z nich rozhodol pripojiť k Horde. Thassarian sa zase pripojil k Aliancii, no aj tak sa správali stále ako bratia pričom Thassarian tvrdí, že ak ho niekedy Koltira poprosí o pomoc, ako jeho dlžník mu pomôže.

Valeera Sanguinar

Valeera mala veľmi ťažké detstvo. Ako malej jej banditi zabili rodičov a tak musela začať kradnúť veci, ktoré potrebovala na prežitie. Raz sa pokúsila ukradnúť šamanov talizman, no neúspešne, a tak bola chytená a uväznená. Počas zatknutia zranila niekoľko strážcov, čo urobilo dojem na organizátora gladiátorských zápasov. Vo väzení si naplánovala útek, ale nevyšiel jej, lebo deň pred tým ako mala utiecť, organizátor predával otrokov a Valeeru predal Rehgarovi Earthfurymu. Pripojila sa do týmu, kde boli Broll Bearmantle a Bloodeye Redfist. Po Redfistovej smrti sa tým ocitol v oslabení. Broll prerozprával Valeere príbehy Redfista a Rehgara. Po Redfistovom pohrebe boli Valeera a Broll prevezení v klietkach do Orgrimmaru, aby sa vycvičili za gladiátorov. Počas cesty narazili na brehu rieky na bezvládneho človeka s amnéziou. Rehgar ho vzal so sebou do Orgrimmaru. O pár dní neskôr trojica gladiátorov cestovala do Dire Maul vo Feralas, kde sa konali gladiátorské zápasy. Po krvavých bojoch bol víťaz jasný... Človek bez pamäte vyhral zápasy a vyslúžil si prezývku Lo'Gosh, čo znamená Duch Vlka. Po týchto víťazstvách Rehgar predal Valeeru za 2000 zlatých Helke Grimtotem. Helka chcela, aby Valeera viedla orkské a trollské gladiátorky. Pred tým ako mala ísť na výstavu na Merchant Coast sa jej podarilo ukradnúť wyvernu Bristlefur a dokázala utiecť. Vydala sa za Brollom a Lo'Goshom, ktorým sa podarilo utiecť od Rehgara. Ako ich sledovala, zistila, že vrah ktorý sa pokúsil zabiť Lo'Gosha ich sleduje. Dostihla ho a premohla. Unavená z boja bola zachránená Aegwynn, ktorá v nej videla silu... Aegwynn ju vzala do Theramoru za Brollom a Lo'Goshom, ktorí boli na odchode do Stormwindu. Počas plavby cez Great Sea im pomohla brániť loď proti nage, ale keď ju porazila, absorbovala z jej trojzubca energiu, ktorá jej spôsobila závislosť na mane. Potom, čo dorazili do Menethil Harbor, sa stretli s trpaslíkom Thargasom Anvilmarom a vydali sa do Ironforge. V divočine vo Wetlands ich prepadol Vendellin Soulfire, warlock krvavých elfov. Vendellin, akonáhle zbadal Valeeru, zakúzlil kliatbu "Mark of Kathra'Natir", ktorá z nej urobila hostiteľa pre Kathra'Natira, nathrezima, ktorý už raz bol porazený Alodi - prvou strážkyňou Tirisfalu a Radou Tirisfalu pred 3000 rokmi. Potom Vendellin vyvolal démona aby bojoval s Brollom a s Thargasom a on zatiaľ zaútočil na Variana. Démon bol roztrhaný Brollovými koreňmi a Vendellin padol rukou Variana. Keď sa dostali do Ironforge, Valeera tam ostala, ale nie na dlho... Aegwynn jej pomohla získať akú-takú kontrolu nad mágiou. Keď sa skupina konečne dostala do Stormwindu, tak Valeera pomohla odhaliť zradu Onyxie a plavila sa cez more s Varianom, aby ju zabili. Po smrti Onyxie Varian rozhodol, že je pravý čas na vytvorenie mieru medzi Alianciou a Hordou. Miesto na vytvorenie mieru malo byť Theramore. Varian so svojimi spoločníkmi a Thrall s Rehgarom sa tam vydali. Mierové stretnutie sa schyľovalo ku koncu, no vtedy klan Twilight's Hammer zaútočil a zničil poslednú nádej na mier.Keď Scourge zaútočila na Stormwind, Valeera bola v tom čase na Theramore, až dokým neprišiel Meryl Felstorm a nepožiadal ju, aby s nim šla do Ahn'Qiraj, kde zachránia Med'ana. Dorazili do Ahn'Qiraj a našli Med'ana nad telom Old Goda, C'Thuna. Pred tým ako chceli utiecť z ruín ich zastavil Cho'gall. Valeera sa ochotne ponúkla vypustiť nathrezima, aby získala čas pre Meryla a Med'ana. Ale Meryl nechcel opustiť Valeeru, tak ich teleportoval od Cho'galla a démon Kathra'Natir, sa pokúsil poraziť Meryla, aby ho mohol získať. No Kathra'Natir bol slabší ako Meryl a tak sa dostal do jeho tela veľmi oslabený. Meryl požiadal Valeeru a Med'ana, aby nikomu nepovedali, čo sa stalo medzi ním a Kathra'Natirom...

Taureni

Cairne Bloodhoof

Taureni již hodně dlouho obývají střední Kalimdor v soužití s nádhernou přírodou těchto míst. Nyní je vede nebojácný válečník Cairne Bloodhoof. Jeho předností však není jen síla jeho ohromného kyje, ale i moudrost. Každý taur je sice velmi moudrý, ale o Cairnovi to platí dvojnásob. Jeho věk už také není nízký a tak má i obrovské zkušenosti s bojem i čímkoliv jiným. Když byl náčelníkem teprve chvíli, začali útoky kentaurů, koní s lidskými těly, být mnohem intenzivnější než jak tomu bylo doposud. Cairne proto rozhodl, že se přestěhují ze své dosavadní domoviny The Barrens do horamy chráněného Mulgore, kde se budou lépe bránit kentaurským nájezdníkům. Kentauři však jako by to vytušili, zesílili svá vojska v Barrens a hlídali jediný průsmyk, kterým se dalo do Mulgore dostat. Naštěstí potkal Thralla, mladého velitele orků, který se snažil najít jakéhosi proroka. Řekl mu, že mu pomůže ho najít, když on pomůže jemu porazit kentaury. Tak se i stalo, a Taureni se dostali do Mulgore a zapečetili průsmyk. Poté se vydali ke Stonetalon Paek, kde se podle Cairna nacházel prorok. Aby se tam dostali přesvědčil Cairne wyverny aby je tam dopravili. Nahoře však byli i lidé, a vše se schylovalo k bitvě. Náhle se zjevil prorok a řekl jim o nebezpečí Plamenné Legie, aby se spojili a porazili jí. Cairne poté skupinu orků a lidí opustil, aby mohl začít budovat svůj nový domov v Mulgore, ale orkům nechal několik svých nejlepších válečníků. Když byla Plamená Legie poražena, pomáhal Cairne orkům při stavbě Durotaru, když přišla hrozná zpráva, že jeho syn Baine byl poražen kentaury. Cairne upadl do deprese, a Taurenům teď vládli spíše jen jeho rádci, a dokonce když za ním přišli poslové od Thralla, jestli mu pomůže v bitvě, řekl poslům ať Thrallovi řeknou, že zemřel. Jedním z poslů byl však Rexxar a tomu to nedalo a vydal se hledat jeho ztraceného syna. Byl zajat v jednom kentaurském táboře a Rexxar ho s velkou námahou osvobodil a triumfálně se i s Bainem vrátil ke Cairnovi. Cairne byl šťastný a téměř ihned se vydal s Rexxarem a svými vojsky do Dustwallow bojovat s vojsky admirála Proodmoura. Stále se snaží docílit dne, kdy se na světě nebude bojovat a bude jenom mír.

Huln Highmountaim

O tomto skvělé válečníkovi a vůdci Taurenů se toho ví bohužel jen velmi málo, a to jen to, co se našlo ve starých zaprášených elfských kronikách, které přežily rozdělení světa a také to co vypověděl Rhonin, když se vrátil z minulosti zpět do své doby. Huln totiž vedl své válečníky ve Válce Prastarých, a tito bojovníci byli obrovskou hrozbou pro démony. Huln se nejdřív nebezpečím Plamenné Legie nezabýval a odbyl tento problém tím, že co si Elfové napáchali určitě zase dají do pořádku. Brzy však změnil názor když viděl co démoni dělají s jeho milovanou přírodou i to jak lehce porážejí elfskou armádu. Když za ním pak znovu přišli elfští poslové, souhlasil a vyrazil na pomoc. Nejdříve elfy vedl neschopný velitel Desdel Stareye a ten bral taureny jako podřadné, tekže to při boji vypadalo téměř jako dřív. Když byl ale Stareye zabit, náhodou se dostal k velení schopný důstojník Jarod Shadowsong, který taureny skvěle využil a stali se tak velmi obávanými válečníky. Sám Huln bojoval s ohromným kopím, na kterém měl tolik zářezů, kolik zabil protivníků. Po Válce Prastarých se počet zářezů mnohonásobně zvětšil. Co se s ním stalo po Rozdělení Světa nikdo neví.

Hamuul Runetotem

Hamuul, jeden z nejmocnějších a nejvlivnějších taurenů, bojoval v poslední válce proti Plamené Legii po boku Malfuriona Stormrage, největšího druida co kdy žil. Od něj získával čím dál větší sklon k druidismu a po dlouhé době se stal prvním neelfským členem spolku Cenarion Circle, který sdružuje všechny druidy na světě. Měl sice mnoho odpůrců, ale nakonec si vydobyl svou. Hamuul tak začal předávat znalosti o druidismu dalším Taurenům, a nyní se jejich síly dají rovnat se silami elfů.

Baine Bloodhoof

Baine se společně se svým otcem staral o obranu jejich nového domova Mulgore. V tomto úkolu si oba počínali poměrně dobře, navzdory zdánlivě nekonečnému počtů Kentaurů, gnollů a harpyjí. Nicméně počty Taurenů jsou omezené a Baine byl naneštěstí při útoku Kentaurů na jejich vesnici zajat. To zarmoutilo Cairna a jeho smutkem trpěla celá země. V tu dobu letěl do Mulgore zeppelin, v kterém byl Rexxar, Rokhan a Chen Stormstout s úkolem od Thralla vyhledat pomoc Taurenů v bitvě proti Daelin Proudmoorovi a lidem z Theramoru. Když skupina dorazila na místo, našla Cairna ve špatném stavu. Od jednoho z bojovníků se dozvěděli, co se stalo s tím, že za Bainem již bylo posláno mnoho výprav, ale žádná z nich se nevrátila. Také mu pověděl, že pokud doopravdy chce získat pomoc jeho lidu, musí zachránit Baina. Rexxar dostal na pomoc skupinu spiritbreakrů a společně s nimi se vydali na záchranu Cairnova syna. Po těžkém boji se do vesnice vrátil nejen Baine a Rexxarova skupina, ale i menší armáda Taurenů, jenž se podařilo spiritbreakrům oživit. Baine se po čase ujmul vedení Bloodhoof Village a vedl výpravu proti Venture Company na východě a započal tažení na Gnolly obývající západní Mulgore. Jak jeho otec stárl, Baine zaujímal stále důležitější postavení ve vedení celého národa, ale stále se nemohl rovnat bojovému umění Cairna. O několik let později se členové Grimtotem klanu, kteří obývají Thunder Bluff zbouří proti jejich nicnedělání s tím, že celý Kalimdor by měl patřit Taurenům a otráví Cairna Bloodhoofa. Baine rozhorčen tímto činem a bojuje společně s ostatními Taureny proti klanu, který se nakonec musí stáhnout z Thunder Bluffu a vybuduje si sídlo severně od něj. Dále se pokusí převzít jednotlivé studny napříč Mulgore, avšak to Baine nemohl nechat odejít bez následků, a proto s družinou Taurenů napadl hlavní základnu Grimtotem klanu a zabil jejich vůdce Orna. Poté se vrátil zpět do Thunder Bluffu, odkud vede zbytek Taurenů.

Nemrtví

Sylvanas Windrunner

Sylvanas prožila jeden z nejsmutnějších příběhů, jaký se kdy stal, ale je rovněž příkladem, jak se může někdo vzepřít neporazitelnému a prosadit si své. Sylvanas byla původně generál Silvermoonských vojsk v celém Quel'Thalasu, kde musela bránit všechny Vysoké Elfy, poněvadž Elfové již nebyli ve spojenectví s Aliancí. Sice se musela neustále bránit útokům lesních trollů nebo murloků, ale neustále trpěla předtuchou, že může přijít něco mnohem horšího. A měla pravdu. Princ Arthas zradil Alianci a zavraždil svého otce, krále Terenase, a brzy poté přitáhl ke Quel'Thalasu s armádou nemrtvých. Sylvanas se dlouho úspěšně bránila, nakonec se však Arthas dostal přes všechny brány Quel'Thalasských opevnění. Poté Sylvanas se svými vojsky hrdinsky bránila Silvermoon, ale nakonec i ona podlehla a Arthas jí zasadil smrtelný úder. Jenže Arthas jí nechtěl dát posmrtný klid a tak její duši oživil a proměnil ji na první smrtonošku. Poté byla kompletně pod Ner'zhulovou mocí, takže poslušně zaútočila na Silvermoon a zabíjela své bývalé přátele. Stala se jedním z Arthasových generálů a pomáhala Pohromě ve jménu Legie s vyčištěním Lordaeronu pod dohledem Pánů Děsu. Když byl poražen Archimonde, přikázal Kel'Thuzad Sylvanas aby zlikvidovala tři hlavní Pány Děsu - Varimathrase, Detheroca a Balnazzara, kteří o porážce Legie ještě neměli tušení. Sylvanas však cítila, že Ner'Zhulova síla ovládat ji a i další nemrtvé slábne a chtěla se pomstít Arthasovi za to, že z ní udělal smrtonošku. Naoko ještě oboum pomáhala, ale už osnovala plán. Jednou padl Arhtas do léčky Pánů Děsu, ale dostal se z ní. Když uprchl, objevily se však bojovnice Sylvanas a zlikvidovaly Arthasovy stráže. Sama Sylvanas střelila do Arthase šipku, která ho ochromila a pomalu mu začla ubírat síly se slovy, ať si Arthas také vyzkouší jaké je pomalu trpět, tak jako trpí ona. Arthas odjel s Kel'Thuzadem do Northrendu a Sylvanas byla volná. Brzo se jí ozval Varimathras, aby se přidala k jeho bratrům a pomohla jim zničit Arthase a Pohromu. Sylvanas však odmítla, jelikož nechtěla tak rychle ztratit nově nabytou svobodu. Věděla však, že Varimathras jí teď nedá pokoj. Se svými smrtonoškami začala získávat armádu po okolí, a to tak, že smrtonoška dokázala vstoupit do těla nepřítele a ovládnout jeho mysl a tím se s ním spřátelit. Získala tak na svou stranu velitele několika vojsk z okolí a tím i jejich armádu. S touto nově nabitou silou lehce porazila Varimathrasova vojska. Varimathras před ní padl na kolena a přísahal věrnost. Byl přijat, protože věděla, že on dobře zná taktiku boje svých bratrů, a že bude vědět, jak je porazit. Společně zničili Detheroca a osvobodili z jeho moci Garithose, zajatého velitele lidských vojsk. Garithos byl poté volný a souhlasil, že Sylvanas pomůže zničit posledního Pána Děsu - Balnazzara. Garithos se svými vojsky vešel do města z jedné strany a Sylvanas s Varimathrasem z druhé. Brzy se dostali až k Balnazzarovi, kde Sylvanas přikázala Varimathrasovi, aby ho zabil a tím dokázal loajalitu k ní. On odvětil, že Pán Děsu nemůže zabít jiného, ale Sylvanas byla neoblomná. Zabít se mu ho opravdu nepodařilo, tento úkol tedy připadl Garithosovi, který to s potěšením přijal. Balnazzar nakonec stejně přežil a později založil sektu známou jako Scarlet Crusade. Poté se společně s Varimathrasem ujala vlády nad nemrtvými, které už Král Lichů přestal ovládat a nazvala je Forsaken. Jako svůj hlavní cíl si vybrala pomstu Arthasovi, za to co jí a jejím lidem udělal. Přidala se k Hordě, protože si myslí, že by jí mohli pomoci porazit Arthase, a Thrall si naopak myslí, že nemrtví můžou pomoci jemu. S Varimathrasem sídlí v Apotheraciu v Undercity, bývalém Lordaeronu.

Mal'ganis

Mal'ganis byl jedním z pánu děsu, které Tichondrius poslal, aby přetvořili Lidi na Nemrtvé použitím nakaženého obilí. V šírení tohoto obilí mu pomáhal jeho sluha Kel'Thuzad, který byl ale ve skutečnosti oddaným služebníkem krále Lichů. Když se nákaza šírila ulicemi města Stratholme, stanul Mal'ganis tváří v tvář synovi krále lidí Terenasovi a paladinu Arthasovi. V přímém boji s ním ale prohrál a prchl zpět na svou základnu v Northrendu, zemi na severu. Arthas jej pronásledoval a v Northrendu se k němu připojila trpasličí expedice vedená Muradinem Bronzebeardem. Později se však dostali do obklíčení Mal'ganisových vojsk. Tehdy se Arthas s pomocí Muradina a jeho trpaslíků zmocnil legendárního mocného meče zvaného Mrazivý smutek. Poté se u Mal'ganisovy černé citadely rozhořela bitva, ve které nakonec vojsko lidí a trpaslíků přemohlo vojsko Mal'ganise. Ten byl poté zabit princem Arthasem.

Faranell

Alchymista Faranell bol počas života známym alchymistom, pričom strávil roky svojho života štúdiom od najlepších v Dalarane. Alchýmia bola jeho vášeň a vždy sa vyžíval v tvorbe odvarov od výmyslu sveta. Ani on sa však nevyhol invázii Pohromy, ktorá ho zabila a oživila do svojich služieb, z ktorých ho však vykúpila Sylvanas, ktorej rovnako ako ostatní prisľúbil svoju pomoc a členstvo v radách Forsaken. Hoci nikdy, ani v službách Pohromy nedokázal používať formy nekromancie a boja, bol používaný na tvorbu tých najdesivejších nákaz, ktoré ničily akúkoľvek formu života. Práve tento účel začal plniť pre svoju novú vodkyňu, ktorú miloval nadovšetko, no uvedomoval si, že láska nepatrí do srdca Forsaken. Svoju úlohu alchymistu si plnil dobre, no jedného dňa dostal od Sylvanas veľmi ťažkú úlohu - mal viesť tvorbu nákazy, podobnej tej ktorú vytvoril Nerz’hul. Dlho sa mu spolu so spoločnosťou alchymistov nedarilo túto nákazu vytvoriť, a pomaly začínal mať strach, že ak zlyhá, jeho spoločnosť bude rozpustená. Jeden z troch vodcov Apothecary Society, Putress, našiel ten správny recept na vytvorenie nákazy. Faranell, ani nikto zo spoločnosti, však netušil, že Putress so skupinou svých alchymistov zradil Forsaken a bez povolenia vytiahol za Lich Kingom pred Wrathgate. Práve tu spustil Putress desivý incident, kedy novo-vytvorenú nákazu vypustil medzi armádu Pohromy, ktorá jej síce podľahla, no nákaza zabila aj všetkých vojakov Aliancie a Hordy. To však nebolo všetko. Forsaken vo vedení Sylvanas s desom zistili, že sa Putress spriahol s bývalým spojencom Sylvanas, zrádným Varimathrasom. Ten potom spolu s Putressom vyhnal z mesta všetkých, ktorí s ich ideou nesúhlasili, vrátane Sylvanas. Faranell ju preto sprevádzal žiadať o pomoc náčelníka Thralla. To malo za príčinu súboj o Undercity, kde sa im nakoniec podarilo poraziť Varimathrasa a všetkých zradcov. Thrall však po tomto incidente Forsaken už natoľlko neverí a preto vyslal do mesta niekoľko svojich najlepších hliadok z Orgrimmaru ktoré strážia Faranella a celé mesto. Faranell sa nadalej venuje experimentom a snaží sa dokázať, že Putress bol iba výnimka v inak lojálnych srdciach Forsaken.

Nathanos Blightcaller

Stal se prvním a posledním vůdcem lidských rangerů (rangeři jsou známí jako velice obratní bojovníci, kteří se umí skrývat v lese a dovedně zachází s lukem). Byl žákem Sylvanas Windrunner, jeho nynější královny. Jeho bojové a taktické schopnosti byly úžasné. Mnoho Aliančních bitev bylo úspěšně vybojováno právě díky němu. Když se v jeho kraji objevila armáda Scourge, opevnil se Nathanos ve svém domě, ovšem byl zabit mocným Ramstein the Gorgerem (nyní předposlední boss ve Stratholmu). Byl ovšem oživen a stal se sluhou Krále Lichů. Následně byl, spolu s dalšími Nemrtvými, osvobozen Sylvanas Windrunner. Nyní se nachází v Eastern Plaguelands, v oblasti zvané Marris Stead. Není zde sám, chrání ho dva démoničtí psi, které Nathanos ovládl. Ve službách Hordy zde rekrutuje vojáky k boji proti Scourge. Pokud někdo splní všechny jeho úkoly, vyšle ho Nathanos zabít právě Ramsteina, aby tak dokonal svou osobní pomstu. Rovněž byl pověřen svou královnou bojem proti Scarlet Crusade, kteří si postavili základnu v Tyr's Hand. Ovšem to, že slouží Hordě, se nelíbí králi Stormwindu, Varianu Wrynnovi. Několik agentů SI:7 se ho již snažilo zabít, ovšem žádný z nich ještě neuspěl. Varian tedy shání lepší bojovníky, kteří by se Nathanovi postavili.

Darion Mograine

Highlord Darion Mograine je jedním ze synů Alexandrose Mograina a jeho manželky Eleny. Jeho bratr se jmenuje Renault. Nyní je Darion jedním z rytířů Ebenového meče. Tito rytíři byli vysláni do Azerothu samotným Králem Lichů. Darion a jeho rytíři přebývají východně od Tyr's Hand v Eastern Plaguelands. Darion je bývalým členem Argent Dawn, získal i meč svého otce, Corrupted Ashbringer, kterým se usmrtil, aby uvolnil otcova ducha a meč tím i očistil. Bohužel se z něj poté stal rytíř smrti, jako býval jeho otec a musel začít sloužit Pohromě. Alexandros vždy Darionovi tvrdil, že se narodil jako mrtvolka, která nedýchala a ani se nehýbala. Prý ožil až když ho jeho otec ponořil do tekoucí vody. Jeho komplikovaný porod se stal osudným jeho matce Eleně, která při porodu zemřela. Alexandros se poté o své dva syny, mladšího Dariona a staršího Renaulta musel starat úplně sám. Darion svého otce moc neviděl, protože se Alexandros zabýval prací a na rodinu neměl čas. I přes to z Dariona i Renaulta vyrostli silní a chrabří bojovníci. Když byl Darion plnoletý a v plné síle, bojoval v bitvě s Pohromou o město Stratholme, které se nachází v Plaguewoodu na severozápadě Eastern Plaguelands. V boji byl velice vytrvalý a přestal až po zranění jedním silným nemrtým. Po tomto zranění upadnul do bezvědomí, ze kterého se probral až po jednom dni. Když se probudil, začal vyprávět, že byl obklopen temnotou, ale poté se mu zjevila cesta Světla, po které se vydal. Před očima se mu zjevila i smrt jeho otce. Darion se poté ptal Světla, co mělo to zjevení znamenat, ale odpovědi se nedočkal, protože byl rychle nalezen Zabrem Hexxem. Darion poté zjistil, že se u něj vyvinulo pouto s jeho nemrtvým otcem. Domníval se, že za toto pouto mohlo Světlo. Poté na Zabrovu radu začal shánět spojence, kteří by mu pomohli zabít jeho otce, který sídlil v Naxxramasu. Naxxramas je pevnost, která se vznášela nad zničeným městem Stratholme. Spojenectví Darionovi nabídla až organizace Orden of the Argent Dawn, ke které se ihned přidal. Když po smrti svého otce a poražení Kel'thuzada v Naxxramasu získal Alexandrův meč Ashbringer, který byl ale pošpiněn a nazýval se Corrupted Ashbringer. Protože Darion miloval svého otce a chtěl ho osvobodit, zabodl otcův meč do svého srdce, čím sice svého otce osvobodil, ale stal se tím, čím byl jeho otec, rytířem smrti. Darion nyní vede rytíře Ebenového meče, se kterými žije v Acherusu nad Ebon Hold. Rytíři Ebenového meče jsou složeni z bývalých rytířů smrti, které vedl samotný Arthas. Rytíři měli původně sloužit ke zničení Tiriona Fordringa, ale když po prohrané bitvě o Light's Hope Chapel v Eastern Plaguelands Darion připustil porážku a stanul tváří v tvář Tirionovi objevil se Darionovi před očima obraz jeho otce Alexandrose, jako pravého Ashbringera a jeho mladšího já, které říkalo otci, že chce zničit všechny nemrtvé. Jakmile tato vize skončila, objevil se Arthas, který řekl, že poslal rytíře smrti na smrt, aby vylákali Tiriona z jeho úkrytu. Když Darion zjistil, že Atrhas ho i jeho rytíře zradil, hodil Ashbringer Tirionovi, který s ním poté Arthase při útoku zraní. Zraněný Arthas poté prchnul zpět na svůj trůn v Northrendu a Darion přislíbil pomoc svých rytířů Ebenového meče Tirionovi, aby mohl porazit Krále Lichů. Rytíři Ebenového meče dostali jako první úkol očistit a obsadit necropoli Acherus, z níž si udělali svou základnu. Poté Darion Mograine poslal své rytíře za králem Varianem Wrynnem a Warchieftem Thrallem, aby Aliance a Horda spojily své síly proti Pohromě.

Aliance

Temní (Noční) elfové

Malfurion Stormrage

Malfurion je největší druid co kdy žil a pravděbodobně vůbec jedna z nejmocnějších bytostí celého Azerothu. Před 10000 lety se Malfurion, jeho bratr Illidan a jejich věrná přítelkyně Tyrande procházeli po lese, když narazili na toho, o kom si mysleli, že žije jen v pohádkách, na lesního poloboha Cenaria. Začal je všechny tři učit druidismu, ale pouze Malfurion dosahoval lepších výsledků. Tyrande, jež byla neustále prvkem Malfurionovy, ale i Illidanovy touhy, brzy jeho učení opustila, poněvadž se chtěla stát kněžkou Elune. Illidan sice dosahoval malých pokroků, ale jemu magie Nočních Elfů sedla mnohem víc. Cenarius Malfurionovi později ukázal co je to Smaragdový Sen a jak do něj vstoupit. Pomocí něj Cenarius zjistil, že se děje cosi nekalého uvnitř paláce královny Azshary. Ona a její poddaní, Urození, zde tvořili ohromný portál za pomoci sil ze Studny Věčnosti, kterým na Azeroth začla přicházet Plamená legie. Malfurion řekl Cenariovi co viděl, a ten s rozhodl začít jednat. Mezitím Plamená Legie vraždila Noční Elfy mimo palác. Za pomoci draků a dalších polobohů bojovala hrstka Nočních Elfů proti Legii dál. Malfurion však věděl že musí být portál zničen. Při apokaliptické bitvě s Azsharou se nakonec portál zhroutil, palác vybuchl, a celý svět byl roztrhán. Malfurion však přežil. Svým Elfům chtěl dát nový domov u hory Hyjal, ale zjistil, že jezero na vrcholku hory bylo proměněno v novou, trochu slabší Studnu Věčnosti. Způsobil to Malfurionův bratr Illidan, který si z pravé Studny nabral trochu vody a teď jí přelil do jezírka. Za tento čin ho Malfurion nadoživotí uvěznil do kobek Barrow Deeps, kde ho hlídala kněžka Maiev Shadowsong. Poté mohl začít se znovu vybudováním elfské civilizace. Usídlili se v lesích okolo hory Hyjal a Malfurion začal několik elfů učit svému druidskému umění. O několik let později dračí aspekti na hoře Hyjal vysadili Strom Světa, Nordrassil, aby z neutralizovali sílu nové Studny. Strom byl velmi spjatý se Smaragdovým snem, a jednoho dne se Malfurion a ostatní druidové vydali do jeho koruny, aby ve Snu strávili několik stovek let. Vcelku brzy však byli probuzeni magickou bouří, kterou vyvolali přeživší Urození s jejich velitelem Dath'Remarem Sunstriderem. Za tento čin je Malfurion vykázal ze své země. Urození, kteří si později začali říkat Vysocí Elfové odjeli na východ, kde našli svůj nový domov Quel'Thalas. Malfurion a druidové se znovu ponořili do Smaragdového Snu. Poté se postupem času na národ Nočních elfů téměř zapomnělo. Až po 10000 letech, kdy se objevila Pohroma, se Orkové vrátili na tento zapomenutý kontinent a objevili zde vyspělou civilizaci Nočních Elfů. Již za krátkou dobu se jim podařilo zabít Cenaria. Proto se Tyrande, která byla v té době velitelkou Nočních Elfů, chopila Cenariova rohu, který vzbudil všechny druidy. Poté co Malfurion s Tyrande osvobodili všechny druidy, náhodou se dostali do kobky, kde byl stále uvězněný Illidan. Ač to Malfurion zakázal, Tyrande ho osvobodila. Illidan se brzy vydal vlastní cestou, použil Gul'Danovu lebku aby zničil Tichondria. Byl z něj však poloviční démon. Malfurion se nakonec spojil s lidmi a s orky a v apokaliptické bitvě u hory Hyjal porazili Tichondria, díky velice silnému druidskému kouzlu, které však vzalo Elfům nesmrtelnost. Elfové se poté znovu vzpamatovávali z ohromných ran, které jejich civilizace utržila. Ještě ale nebyl všemu konec. Maiev, která i nadále sledovala Illidana řekla Malfurionovi, že jeho bratr se spřátelil s Nagy, a že chystají něco nekalého. Ihned na ně poslal svou armádu, ale Illidan s Nagy odplul přes moře do Lordaeronu. Dorazili do míst, která byla nejvíce zničena Pohromou. Malfurion uklidňoval místní lesní duchy, a ti mu řekli, že Illidan se chystá dělat něco s artefaktem zvaným Sargerasovo Oko. Chtěl s ním údajně zničit něco v zemi Northrend. Malfurion si myslel že by to mohlo vést ke zkáze světa a proto se svými elfy a s novým spojencem Kael'thasem Sunstridrem, který patřil k rase Krvavých Elfů, Illidana porazili a spoutali. Tyrande se však ztratila při jedné z bitev. Malfurion s Illidanem ji nakonec zachránili, a Illidan dostal za tento čin svobodu. Poté se Malfurion s Tyrande vrátili na Kalimdor k vládnutí svým Elfům. Ve Smaragdovém Snu však Malfurion cosi spatřil, a ať už to bylo cokoliv, nikomu neřekl co to bylo, ale přikázal, aby se vysadil ještě jeden obří strom, Teldrassil, a aby se na něj Elfové přestěhovali. Nakonec se tak i stalo, a zde je teď jádro ohromné říše Nočních Elfů. Nyní je kdesi ve Smaragdovém Snu, nikdo neví přesněji kde, a jen velmi vyjímečně můžete spatřit jeho ducha jak mluví v druidské zemi Moonglade s jeho velkým přítelem Remulosem.

Tyrande Whisperwind

Tyrande je Vrchní Kněžka sesterstva Elune a oficiální vládkyně Nočních Elfů. Tyrande vyrůstala se svými dvěma přáteli, bratry Illidanem a Malfurionem Stormragem. Jakmile dorostla do správného věku, stala se novickou Elune v Suramaru. Když začala Válka Prastarých, celý řád Elune se přidal k armádě, kde léčili raněné a navíc i vyráželi do prvních řad k boji. V této době se Tyrande stala novou Vrchní kněžkou. Při jedné z bitev byla unesena Satyry do paláce v Azshaře, kde se ji snažili mučit, ale ona na sobě měla neprostupnou auru své bohyně Elune, tudíž ji nemohli ranit. Ve svém vězení se seznámila s jedním z Urozených, kterému se nelíbily nové způsoby jeho královny a Plamené Legie. Jmenoval se Dath'Remar a s ještě několika dalšími Urozenými zosnoval útěk z paláce s Tyrande. Tento útěk se jim vydařil a přeživší se přidali k armádě Nočních Elfů. Po skončení války pomáhala Tyrande se znovu vybudováním Elfí civilizace. Když vyklíčil Nordrassil a Vysocí Elfové byli vyhoštěni, Malfurion, Tyrandina láska, se s ostatními druidy vydal do Smaragdového Snu. V jeho nepřítomnosti se ujala vlády nad Nočními Elfy, vybudovala mocnou armádu ochránkyň a spolu s dryádami neustále bránila jejich lesy. Tak tomu bylo po mnoho dlouhých staletí, když se objevila nová hrozba. Na Kalimdor přijeli Orkové a zavraždili Cenaria. Svedla s nimi mnoho bitev, ale od svých zvědů se dozvěděla, že je tu i něco horšiho než jen Orkové. Byla to Plamená Legie, a ta kudy prošla, nechávala jen zničenou zem. To bylo pro Tyrande jasné znamení, že to sama nezvládne, a vzala proto artefakt zvaný Cenariův Roh aby probudila Malfuriona ze Snu. Společně se svou láskou se vydala probudit zbylé Druidy. Při této pouti se náhodou ocitli v kobce, kde byl uvězněný Illidan a Tyrande ho proti Malfurionově vůli osvobodila. Nakonec se Tyrande s Malfurionem spojili s Orky a Lidmi, aby porazili Plamenou Legii jednou provždy. V epické bitvě na hoře Hyjal nakonec zvítězili a zničili velitele Legie Archimonda. Poté znovu začala pomáhat se znovu vybudováním zničených měst a vesnic. Chvíli bylo vše poměrně v pořádku, až když se ozvala Maiev Shadowsong, původní strážkyně Illidana ve vězení, že Illidan se spolčil s Nagy a dělá cosi nekalého. S Malfurionem se za ním vydala, ale Illidan po několika bitvách uprchl i se svou armádou za moře do Lordaeronu. Elfové ho samozřejmě pronásledovali. Poté je Malfurion na chvíli opustil a Tyrande s Maiev potkali prince Kael'Thase Sunstridera s jeho Krvavými Elfy. Tyrande se po vyslechnutí jeho příběhu zavázala, že mu se svou armádou pomůže. Pomáhala mu odrážet útoky Nemrtvých a při jednom finálním kouzlu se pod ní propadl most, a ona byla odvlečena proudem neznámo kam. Malfurion s Nočními Elfy poté porazil Illidana v Dalaranu a zajmul ho. Dozvěděl se však, že Tyrande nezemřela, a tak se ji s Illidanem okamžitě vydal zachránit. Illidanovi s jeho Nagy se to podařilo a za to mu Malfurion daroval milost. Maiev se ho i přes Malfurionův zákaz vydala pronásledovat, a Tyrande s Malfurionem se v klidu vrátili na Kalimdor. Malfurion se poté nevysvětlitelně ztratil ve Smaragdovém Snu a ač neustále truchlí nad jeho nepřítomností, vládne i nadále Nočním Elfům, ze svého Chrámu Měsíce v Darnassusu.

Illidan Stormrage

Illidan, kdysi mocný Noční Elf, dnes ještě mocnější poloviční Démon, Lord Outlandu vládnoucí z Black Temple. Už od narození mu byly předpovídány velké věci díky jeho smaragdově zeleným očím, které už od pradávna značily mezi jeho lidmi nevídaný úspěch a byl rozhodně oblíbenější než jeho trochu podivínský bratr Malfurion, který se místo klasické magie zabýval jakýmisi druidskými silami. Když na Kalimdor zaútočila Plamená Legie a začala tím Válka Prastarých, byl Illidan možná nejsilnější zbraní elfí armády. Jeho kouzla ničila démony po stovkách, ale měla hodně daleko do klasické čisté elfí magie, byla to velmi temná a ohavná kouzla. Stejně jako jeho bratr byl zamilován do Tyrande Whisperwind, ale ta cítila větší náklonost k Malfurionovi. Kvůli tomu byl velice nešťasný, a když se nakupilo několik věcí najednou, zradil armádu Nočních Elfů a přidal se ke královně Azshaře a jejím Urozeným, k těm, kteří přivedli Plamenou Legii na Azeroth. Získal pro ně artefakt známý jako Duše Démona. Jeho úmysly však nikdy nesměřovaly stejně jako úmysly Urozených a tak i ty později zradil a nepomohl jim s vytvářením závěrečného portálu, ale pomáhal ho Nočním Elfům zničit. Předtím však ještě nabral trochu vody ze Studny Věčnosti, zdroje magické síly.. Když se nakonec povedlo portál zničit, z hlubin Studny se vytvořil obří magický vír Maelstrom a zaplavil většinu původního Kalimdoru. Přeživší Elfové se utábořili u hory Hyjal, na jejímž vrcholku bylo jezero. Illidan do tohoto jezera vylil vodu ze Studny Věčnosti, čímž vlastně vytvořil novou slabší Studnu. Jeho bratr společně s ostatními Elfy ho za tento čin uvěznil do vězení Barrow Deeps na neurčitou dobu, kde ho hlídala strážkyně Maiev Shadowsong a tak tomu bylo po dlouhých 10000 let. Pryč se dostal, když Legie udeřila podruhé. Malfurion s Tyrande sbírali armádu pro boj s démony a náhodou procházeli přes Barrow Deeps. Tyrande, když si vzpoměla, že je tu vězněný Illidan ho osvobodila, protože to stále byl její přítel a mohl by pomoci v boji s Legií. Ihned po osvobození se vydal do Fellwoodu, kde bojoval proti Legii. Potkal se tam z Arthasem, šampionem Krále Lichů, který mu pověděl o Gul'Danově lebce a o tom, že kdo si jí vezme, získá ohromnou moc. Lebku však strážilo mnoho démonů. Illidan po ukrutném boji, při kterém zemřelo mnoho jeho válěčníků, nakonec bitvu vyhrál a pohltil Lebku. Tím se z něj stal polodémon, vládnoucí mnohem větší silou než prve. S těmito schopnostmi se vrátil za Malfurionem, ale ten ho vykázal z lesa, jelikož tímto činem ztratil všechno elfství a čest. Poté byla Legie poražena. Brzy potom Illidana kontaktoval jeden z vrchních démonů Legie Kil'Jaeden. Řekl mu, že pokud zničí Ledový Trůn v Northrendu, dostane ještě mnohem větší moc než má teď. Illidan neváhal a okamžitě přijal. Věděl však, že sám to nedokáže. Vzbudil proto Nagy, kteří obývali hlubiny oceánů, aby mu sloužili pro tento úkol. Nagy byly dříve Urození, kteří se měli utopit při Rozdělení světa, ale jakási síla jim darovala novou podobu. Se svou novou armádou, kterou spolu s ním vedla Lady Vashj, dříve nejmilejší služka Azshary, vyrazil na Broken Isles, které před dvaceti lety vyzvedl z hlubin Gul'dan, a na kterých ležela Sargerasova hrobka. Musel si však dávat pozor na svou bývalou dozorkyni Maiev Shadowsong, která mu stále byla v patách. Na Broken Isles se dostal až do Sargerasovy hrobky pro bájný artefakt Sargerasovo Oko, ale téměř ve stejnou dobu tam dorazila i Maiev. Illidan pomocí oka přemístil své vojáky a zničil hrobku, aby Maiev zasypala. Ona však díky svým magickým schopnostem unikla a vyslala posla do Ashenvalských lesů aby varovala Tyrande a Malfuriona. Oni okamžitě vyrazili k ostrovům, ale Illidan uprchl na východ do Lordaeronu, který byl nedávno zničen Pohromou. Co nejrychleji se dostal do kouzelnického města Dalaranu, kde začal Oko používát k rozbití Ledové Koruny. Byl však zajmut Malfurionem a Maiev a kouzlo selhalo. Malfurion se poté chtěl vydat hledat Tyrande, která spadla do řeky a Illidan mu navrhl, že se svými Nagy ji najde mnohem lépe. Malfurion s tím souhlasil a skutečně ji poté společně zachránili. Za tento čin Illidana popustil, ale Maiev dychtivá po pomstě se ho vydala dále pronásledovat. Illidan se vydal do Outlandu, kde se chtěl schovat před Kil'Jaedonovou pomstou. Brzy ho tam zajala Maiev, ale osvobodil ho princ Krvavých Elfů Kael'Thas s Lady Vashj. Illidan měl plán, že sesadí nynější vládce Outlandu, démony, a sám se potom stane jejich pánem. Po několika bitvách nakonec dorazil až do Černé Citadely, kde sídlil vládce Magtheridon. Nakonec i jej zabili a Illidan se tedy stal Pánem Outlandu. Před Kil'Jaedonovou pomstou ale neunikl. Dal mu však ještě jednu šanci aby Ledový Trůn zničil. Vydal se tedy se svými spojenci do Northrendu. Museli bojovat proti Anub'Arakovi a jeho Nerubianům, ale pomalu se probojovávali až k Ledovému Trůnu. Tam bojoval Illidan s Arthasem, avšak nakonec byl poražen a padl téměř mrtev do sněhu a téměř v bezvědomí sledoval, jak se Arthas stává králem Lichů. Keal'Thas s Vashj neměli šanci trůn zničit a proto se i s oslabeným Illidanem vrátili do Outlandu. V Outlandu ještě Illidan vedl několik bitev pro upevnění své pozice Vládce.

Kur'Talos Ravencrest

Lord Kur'Talos Ravencrestr byl jedním z velitelů armády Nočních Elfů, která bojovala proti Plamené Legii ve Válce Prastarých. Sídlil v pevnosti Black Rock, ale jakmile se objevilo nebezpečí, neváhal se svými věrnými důstojníky vyjet do boje. Jednoho dne se stalo, že Ravecrestovým vojákům se podařilo zajmout podivné zelené stvoření - orka Broxe. Ravencrest ho měl soudit a tak ork zatím zůstával zavřen v kleci. Nicméně kněžka Tyrande spolu se svým přítelem Malfurionem pomohla orkovi utéci a tak se Ravencrest spolu s dalšími vojáky vydal orkovi po stopách. Vzal si sebou na pomoc jednoho z Tyrandiných přátel, Illidana. Když už orka téměř dostihli objevila se najednou tři podivná stvoření s ostrými šupinami místo srsti a se dvěma silnými chapadly na hlavě. Nazývali se Pekelní Psi. Zjistili, že tato stvoření zabila asi 25 vojáků i 4 čaroděje z Měsíční Hlídky. I na Ravencresta jeden ze psů zaútočil a jen díky Illidanovi přežil. Po tomto činu z něj Ravencrest udělal svého osobního čaroděje. Brzy poté ale začala opravdová invaze Plamené Legie a tak Ravencrest seskupil vojska a začal se bránit. Nejdříve to vypadalo, že prohrají, ale díky Malfurionovi, který zničil Magický Štít bránící čarodějům kouzlit začla armáda vyhrávat. I poté však armáda zažívala střídavé vítězství a prohry a bohužel jednoho dne se dostal k Ravencrestovi služebník královny Azshary, který velitele zavraždil. Takto tedy skončil slavný elf, jehož pomník můžete najít v jižní Azshaře a dokonce se tvrdí, že ještě pořád existuje slavný meč jenž mu patřil, kterým neúnavně stínal hlavy démonů.

Maiev Shadowsong

Byla velitelkou stráží Temných elfů. Maiev se odmalička chtěla stát kněžkou Elune. A tak se zasvětila do její služby v chrámu Hajiri, kde vystudovaly mnohé velmi slavné kněžky. Od těch dob se do sebe uzavřela. Když Azshara zradila svůj lid, Maiev opustila chrám a šla do boje. Jednou Illidan málem zabil jejího bratra Jaroda. Maiev ho chtěla proto zabít, ale Malfurion ho předtím uvěznil. Po 10 tisíc roků střežila Illidana, ale nemohla se vzepřít nejvyšší knězce Tyrande a tak ho musela pustit. Když se stal Illidan polodémonem začala ho Maiev pronásledovat spolu s lovkyní Naishou. Illidan se vydal na opuštěné ostrovy získat Sargerasovo oko. Do Sargerasovy hrobky ho následovala i Maiev. Tam se setká Maiev s Lady Vashj, která ji oznámí, že Nagové byli v minulosti Temní elfové. Poté na ně Vashj zautočí a Maiev díky svým teleportačním schopnostem jako jediná přežije. Pak kontaktuje Malfuriona aby jim přišel na pomoc. Ten i s Tyrande příjde na poslední chvíli, a podaří se jim ještě zničit Illidanovu základnu. Proto se Illidan vydává do Dalaranu odkud může použít Oko. Když elfové přistanou na neznámých březích, Malfurion se oddělí, aby si promluvil s přírodou a tak obě kněžky dál hledají Illidana samy. Během tohoto hledání pomůžou karavaně přeživších Krvavých elfů vedených princem Kael’Thasem, ale Tyrande při obraně spadne do řeky a její bezvládné tělo unáší řeka. Maiev, ale pokračuje dále a spolu s Malfurionem zničí Sargerasovo Oko. Těsně před Illidanovou popravou Kael‘Thas řekně že Tyrande žije a tak ho Malfurion ušetří. Malfurion spolu s Illidanem se vydávají zachránit Tyrande a s pomocí Nagů se jim to taky povede. Když je Tyrande v bezpečí Malfurion dává z vděčnosti Illidanovi svobodu, ale to Maiev nemůže překousnout a vydává se tak za ním do Outlandu. Nagové však neotálejí a jdou hledat Illidana též, aby měli větší šanci na úspěch spojí se s Krvavými elfy. Illidana najdou na poslední chvíli, svázaného v kleci v područí Temných elfů. Vysvobodí ho, ale není to konec. Maiev se ho snaží urputně zajmout, avšak při jednom souboji je sama zajata a odvezena do Black Templu. Tam ji Illidan vězní. Hlídá ji Akama. Toho však nakonec zvyklá a ten jí pomůže utéci. Nakonec se utká s Illidanem a zabije ho. Po souboji odchází a nikdo neví kde teď je.

Jarod Shadowsong

Jarod byl minoritní kapitán městské stráže v Suramaru a byl neoficiálně povýšen, když se vrátil doprovázen Malfurionem Stormragem, Tyrande Whisperwind, Krysusem, Rhoninem a Broxigarem. Jaron byl ustanoven jako ochránce těchto důležitých osob a stal se cenným zastáncem Lorda Ravencresta. Po smrti mnoha vznešených elfů byl povýšen na velitele. Když se Desdel Stareye chopil velení po Ravencrestově smrti, Jaro byl jmenován spojovačem mezi taureny a zemskými (trpaslíky). Po Stareyeově smrti a brzy po smrti Lorda Del’theona, Jarod nevědomky převzal velení armády. Jako výsledek byl průběh bitvy změněn z jisté smrti odporu v malé vítězivý během hodin. Rhonin, zemští a taureni trvali na tom, že Jaron převezme úplně velení nad spojeneckými silami, což neochotně přijal. Většina vznešených a Měsíční stráže souhlasila, že je povede Jarod. Jarodova neortodoxní taktika byla velice efektivní v držení řad proti Plamenné legii s minimálními ztrátami dokud nepřišel Archimond. Tyto bitvy otevřeli oči temným elfů a ti zlepšili svoje vztahy s ostatními rasami. Ke konci konfliktu Jarod bojoval sám proti lordovi Plamenné legie Archimondovi. Věděl, že je možné, že prohraje s démonem, ale bojoval dále. Dokud se portál ve Studni věčnosti nezhroutil a celá Plamenná legie – Archimonda nevyjímaje - nebyla vypuzena z Azerothu. Závěrem války byl Jarod jmenován vůdcem celé civilizace temných elfů. Jarod byl znám také svými city, které choval k Shandris Feathermoon. Jednoho dne zmizel s trochou svého majetku, bez rozloučení, aniž by někomu řekl kam jde a kdy se vrátí. Sem tam byl zahlídnut, ale nikdo neví kde je dnes a zda vůbec žije.

Shandris Feathermoon

Kdysi dávno, v městě Suramar se narodila Shandris Feathermoon. Shandris byla odmalička velmi dobrá a zručná v lukostřelbě, chtěla se proto stát lovkyní. Ale démoni na Suramar zaútočili a zavraždili její rodiče. Shandris v tu chvíli byla pryč s kamarádem., když ale zjistila, že útočí chtěla jít do měste, ale jiný elf ji táhl pryč, protože tušil jak by dopadla. Shandris byla na pokraji zhroucení. V jedné chvíli přišla jak o rodiče tak i o domov. Na hoře Hyjal k ní přišla Tyrande a obě si padly okamžitě „do oka“. Od té doby byla Shandris Tyrandyním stínem. Když Tyrande unášeli satyrové, tak Shandris vzala luk a i přes zákaz přibližovat se k boji zabila Xavia, ale Tyrande nezachranila. Vojáků tehdy bylo velmi málo a tak potřebovali každou pomoc, a jelikož byla Shandris zručná přijali ji, i když byla mladá. V té době se zamilovala do Jaroda Shadowsonga, ale láska netrvala dlouho, i přesto byli spolu velice silní. Když byli démoni vyhnáni, Tarynde založila skupinu ochránců zvaných Stráže temný elfů. Shandris pomáhala strážkyním bránit jejich domovy a opět budovat jejich potopená města. Avšak když přišli orkové a zabili Cenaria elfové měli jen Shadnris a Tyrande jako jediných vůdců. Když Tyrande naháněli démoni, Shandris sama musela udržet elfské osady. Když se vyčerpaná Tyrande vrátila, Shandris jí pomohla vzbudit druidy. Nakonec obě bojovali na hoře Hyjal. Poté pomáhala Tyrande s přesunem elfů na Taldrassil. Jednou v noci se Shandris zdál sen o tom, jak přeživší Quel´dorei chcou zničit Kalimdor. Spolu se strážemi se proto vydala do Feralasu, a opravdu tam našla urozené v ruinách města Dire Maul. N ostrově při pobřeží Feralasu vybudovala pevnost Feathermonn Stronghold. Teď bojuje jak proti démonům a urozeným tak i proti ogrům a nagům.

Naisha

Strážkyně Barrow Deeps, Naisha byla prvním důstojníkem Maiev Shadowsong. Přežila Tyrandin nájezd na Barrow Deeps, a společně s Maiev se vydala lovit Illidana poté co se stratil. Naisha a Maiev následovali Illidana do přístavu Nendis, kde nalezly rybářskou vesnici rozbořenou v troskách s znetvořenými těly v troskách. Někdo si myslel, že to mohly udělat démoni a Maiev s Naishou si nedokázaly ani představit co Illidan přivolal na svou stranu. Spolu s Maiev se Naisha probojovala skrz armády satyrů a nagů, avšak Illidan jim ujel před nosem na širé moře. Ještě předtím ale nechal svoje nagy, aby zničili ostatní lodě. Než tak ale učinili elfové je zabili. Naishy putovala s Maiev na moře a přistáli na Broken Isles. Naisha byla zmatená, ačkoli mířili na východ tak jak Maiev stanovila, tyto ostrovy nebyly na mapě, ale Maiev poznala tyto neznámé ruiny – byl to Suramar, starodávná domovina její mistrině Maiev před Velkým rozdělením. Naisha byla zděšena, jaký druh síly mohl vylovit ostrovy ze dna moře. Naisha spolu s Maiev se probojovali skrz Illidanovy stráže a našli ho jak spěchá do Sargerasovi hrobky (Tomb of Sargeras). Maiev rychle následovala jeho kroky a Naisha běžela za jejími patami, ale uvnitř hrobky našli divné runy načmárané krví na zdech. Maiev jim porozuměla, že jsou orské a vyprávějí příběh Gul’dana. Naisha zpozorovala že ustavičně zmiňují o „oku“, a Maiev ji řekla, že se jedná o démonický artefakt, a pravděpodobně jej teď Illidan hledá. Naisha s Maiev vysledovali Illidana do vnitřní hrobky, kde také našel Sargerasovo oko (Eye of Sargeras) a slíbil, že z Maiev udělá svoji první oběť. Pomocí Oka nechal zhroutit hrobku. Po zřícení jeskyně byly odříznuty od zbytku hrobky, které se už propadala a hrotila. Maieviny síly ji chtěli nahradit, ale Watchers by zůstali opuštěny. Naisha nicméně řekla Maiev ať na to zapomene a uprchne varovat MAlfuriona o bratrově zákeřném úmyslu. Maiev neochotně opustila svoje následovníky vzadu a Naisha umřela při zřícení zbytku hrobky. Maiev nikdy nezapomněla na Naishu a když bojovala s Illidanem v Blafl Templu tak jeden z jejích výkřiků byl o její padlé přítelkyni.

Lidé

Uther Lightbringer

Uther Lightbringer bol počas mladosti učňom vtedy ešte Biskupa Faola (neskôr bol Arcibiskup) pričom sa od neho naučil vela o tom ako ovládať a rozumne používať silu Svetla. Ked však padol Stormwind, Faol začal rozmýšlať ako znásobiť silu ktorá by dokázala poraziť démonických Orkov. Skrsla mu v hlave myšlienka vytvoriť jednotky ktoré by v sebe dokázali spojiť silu liečitela a nositeľa svetla so silou militantného vojaka. Na to aby zrealizoval túto myšlienku sa však už zrejme cítil starý, a preto túto úlohu zveril svojmu najlepšiemu študentovi Utherovi. V Alonsusovej Kaplnke v Stratholme bol Uther vyhlásený za vodcu rádu Rytierov Striebornej Ruky. Takto sa zrodili Rytieri Svetla- Paladinovia. Bol to slávny moment pre Alianciu Lordaeronu. Udalosti Prvej Vojny a po nej Uther so svojim rádom bojoval v tých najkrvavejších konfliktoch Prvej Vojny ako bola napríklad Doomhammerova Invázia na Lordaeron, kde v značnej miere prispel k víťazstvu nad starou Hordou-vedenou temným černokňažníkom Gul’danom. Po vyhratom boji pri Blackrock Spire dostal od Turalyona, Lotharovho učňa lichotivé priezvisko/pseudonym Lightbringer (nositeľ svetla). Uther bol jedného dňa na ceste k Darrowmerskému jazeru napadnutý pirátmi Alteracu ktorých porazil, pričom nečakane zistil že Alterac zradil Alianciu Lordaeronu. Potom spolu so svojimi rytiermi a Turalyonom pomáhal v záverečnom útoku na klan Burning Blade pri Dark Portal. Nasledujúče roky po Prvej Vojne Uther vykonával pokojnejšie politické činnosti, a udržoval silou Svetla poriadok v kráľovstve Lordaeronu. O jeho šľachetných činoch sa hovorilo široko daleko, a ked sa jeho kráľovi Terenasovi narodil syn Arthas, stal sa Uther jeho mentorom. Zistil že Arthas je obrovský talent, či už čo sa týka ovládania Svetla alebo boja, a stali sa dobrými priateľmi blízkymi ako keby boli rodina. Ako začali problémy Tretej Vojny, Uther bol poctený že vtedy už mladý muž Arthas sa k nemu pripojil v obrane mesta Strahnbrad pred krvilačnými Orkami klanu Blackrock ktorých viedol démonický ork Jubei’thos. Zatiaľ čo Uther ochraňoval mesto, Arthas sa postaral o útaborených Orkov. S Utherovou pomocou zničili aj hlavný klan a porazili Jubei’thosa. Uther sa potom chystal vrátiť domov, no nečakane bol zastihnutý Jainou, ktorá prišla s desivými novinkami že Hearthglen bol napadnutý silami nejakej nekromantickej armády známej pod názvom Pohroma. Jaina mu povedala že toto mesto ešte zťažka bráni Arthas so svojimi rytiermi. Uther tam dorazil a spoločne mesto obránili, no zistili že všetko šíri obilie ktoré už smerovalo do Stratholmu. Preto sa Uther spolu s Arthasom a Jainou veľmi ponáhlali zastaviť nákazu kým nie je neskoro. Dorazili do Stratholmu no zistili že ľudia už boli obilím nakazení, a už je iba otázka času kedy sa premenia na členov Pohromy. V meste bol aj Mal’ganis, pričom sa Arthas podla plánu domnieval že práve on je vodca Pohromy. Arthas vtedy nečakane zavelil svojim jednotkám aby pozabíjali všetkých ľudí. Uther bol veľmi znechutení a za žiadnu cenu nemal v úmysle takéto niečo spraviť. Rozpustil na tom mieste Rád Striebornej Ruky a odišiel odtiaľ spolu s Jainou, ktorá mala rovnaký postoj ako Uther. Neskôr sa vrátil do mesta a takmer dostal závrat z toho čo uvidel v Stratholme. Arthas spravil z krásnej metropoly Lordaeronu krvavú kopu horiacich ruín plnú dosekaných tiel ľudí. Uther však s Terenasom rozhodol že Arthasovi bude odpustené z dôvodu obrovskej traumy ktorú musel zažiť v Hearthglen kedy sa mu priamo pred očami premienali zdraví ľudia na nechutné netvory Pohromy. Vyslali preto niekoľko vyslancov aby zastavili Arthasa a prikázali vrátiť sa mu z Northrendu späť do Lordaeronu na poslaných lodiach, no ako vieme Arthas odmietol a vrátil sa až o niekoľko týždňov neskôr. Teraz sa však vrátil bez svojej zlatej zbroje a kladiva ale v čiernom brnení a už napohľad desivým mečom...Arthas vtrhol do tronnej miestnosti a na zhrozenie celého Lordaeronu prepichol svojho otca čepeľou meča ktorý patril jeho novému vodcovi Lich Kingovi. Sláva z príchodu sa zmenila v hrôzu pričom Arthas do mesta vpustil nekonečné armády Pohromy ktoré ho za jednu noc premenili na ruiny smrti. Terenas bol ceremoniálne spálený a jeho pozostatky uložili do magickej urny. Uther, zdesený že sklamal svojich dvoch najlepších priateľov sa podujal strážiť urnu osobne v Andorhal. Práve ju však potreboval Arthas na oživenie Kel’thuzada a preto so svojou armádou vytiahol proti mestu, kde sa cez posledných paladinov prebil až k Utherovi. Ten sa mu postavil a v epickom súboji padol. Zabitý svojim najlepším učňom ktorého mal rád ako svojho syna. Na jeho hrobke je teraz vytesaný tento nápis: "Tu leží Uther Lightbringer, prvý z Paladinov, zakľadatel Rádu Striebornej Ruky. Uther žil a zomrel, aby ubránil kráľovstvo Lordareonu. Napriek tomu že bol zrazený svojim milovaným učňom, veríme, že jeho duša pretrvala. Stále nás pozoruje, dokonce ako tieň uzavretý v našej zničenej zemi. Jeho svetlo je svetlom všetkého ľudstva- a dokedy ho budeme ctíť, nikdy by nemalo vymiznúť." Utherova duša prebývala dlhý čas potom čo bol zavraždený stále v meči Arthasa aj po tom čo sa stal Lich Kingom. Jeho duch však stále prežíval, a to aj v dobe kedy započala veľká invázia na Icecrown, kráľovstvo Pohromy. Sylvanas a Jaina sa preto spoločne v Halls of Refliecton vydali vyvolať jeho ducha z meču, ktorý bol v tejto miestnosti. Uther sa naozaj objavil, a povedal im všetku pravdu o Lich Kingovi. Varoval ich že niekto musí prebrať miesto Lich Kinga ak bude Arthas porazený, a tiež im povedal že Lich King môže byť zabitý iba na mieste ktoré stvoril a tým je Frozen Throne.. Uther tiež pomáha hrdinom pri obnovovaní legendárneho meča Quel'delar a je to práve on ktorý im nakoniec dá radu aby ku koncu meč očistili v Sunwell. Ako je známe, po tom čo bol porazený Lich King sa jeho duša rovnako ako duše všetkých ostatných oslobodili a našiel si večný odpočinok, po ktorom musel toľko túžiť.

Jaina Proudmoore

Jejím otcem byl velmi slavný admirál Daelin Proudmoore, velitel námořní velmoci Kul Tiras. Jaina jako malá ráda poslouchala příběhy o první velké kouzelnici Aegwyn a chtěla být jako ona. Brzo byl u ní objeven kouzelnický talent, a tak byla poslána do Dalaranu, kde ji začal vyučovat mistr Antodias. Jednou se Jaina v Dalaranu potkala s dědicem Lordaeronského trůnu, s princem Arthasem. Začali se scházet častěji a později se z toho vyklubalo něco, jako milostný vztah. Jenže se jim to nedařilo utajit a brzy o nich vědělo celé království, což se jim vůbec nelíbilo. Proto vztah ukončili a zůstali pouze dobrými přáteli. O mnoho let později se objevila v severním Lordaeronu podivná nákaza a Antodias chtěl o ní vědět co nejvíc. Poslal proto Jainu s Arthasem do jedné z nakažených vesnic - do Brillu. Při prohlídce vesnice narazili na Nekromancera, který vytvářel z neboštíků, které zabila Nákaza, Nemrtvé. Jaina zjistila, že Nákaza se rozšířila pomocí obilí dovážené z centra Lordaeronské ekonomiky - z Andorhallu. Vydali se tedy do centra Nákazy, ale cestu jim znovu zkřížil Nekromancer - jmenoval se Kel'Thuzad, bývalý člen Kirin Tor, kouzelnického spolku, kam patřila i Jaina. Po zuřivém boji ho nakonec Arthas zabil. Po několika dalších bitvách s Nemrtvými dorazili do Stratholmu, ale bohužel pozdě. Obilí již bylo rozdáno mezi obyvatele, a tak se co nevidět měli proměnit na Nemrtvé. Arthas byl pro to, aby všechny vesničany vyvraždili, ale Uther Lightbringer, vůdce Paladinů z řádu Stříbrné ruky, který se k Arthasovi a Jaině připojil dříve, byl zásadně proti a odjel, protože nechtěl přihlížet tomuto krveprolití. Jaina byla zhrozena Arthasovým chováním a odjela také. Když se s Utherem vrátila do Stratholmu, město bylo v troskách, Arthas stál u kupy mrtvých těl na náměstí a říkal něco o tom, že bude pronásledovat původce Nákazy až na konec světa. Když byla Jaina o samotě, navštívil ji prorok Medivh a řekl jí, že Východní království a Lordaeron čeká zkáza, ať vezme svůj lid a odpluje na západ, na zapomenutý kontinent Kalimdor. Jaina ho poslechla a začala s přípravami. Když dorazila na Kalimdor, zjistila, že už jsou tam i Orkové. Svedla bitvu s Gromem Hellscreamem, která pro ni dopadla katastrofálně, a vydala se hledat Stonetalon Peak, jak jí poradil prorok. Když tam však dorazila, zjistila že ani tam není sama. U samého vchodu do Stonetalon Peak se totiž potkala s Thrallem a s jeho Orky, když už byla bitva téměř nevyhnutelná, objevil se prorok a řekl jim, že nesmějí válčit proti sobě, ale musí se spojit proti jediné hrozbě: Plamenné Legii. Neochotně se tedy Jaina spojila s Thrallem, ale nejdříve mu pomohla vysvobodit Groma z Démonického prokletí. Grom s Thrallem se poté vydal zabít Mannorotha, který mohl za Gromovo prokletí. Mannoroth odrazil Thralla a Gromovi se podařila démona smrtelně zranit. Bohužel, ještě než zemřel, podařilo se mu útok oplatit, a tak se i Grom skácel k zemi. Smutný Thrall se vrátil k Jaině a dál chodili po Ashenvalských lesích a čelili útokům Nemrtvých a dokonce i Nočních Elfů. Při jedné z bitev s Elfy se potkali s Malfurionem Stormragem a s Tyrande Whisperwind, vůdci Nočních Elfů, a znovu těsně před bitvou se zjevil Medivh, že se prý musí spojit a bránit společně horu Hyjal. Postavili tedy tři základny a každý bránil tu svou. Po bitvě nesmírné velikosti nakonec obyvatelé Azerothu zvítězili a Jaina odvedla svůj zbývající lid na neobydlený ostrov u východního pobřeží Kalimdoru, který pojmenovala Theramore. Orkové si založili zemi, kterou pojmenovali Durotar. Jenže jendoho dne se Durotar ocitl pod útokem Lidských vojsk a přišlo se na to, že za to může Admirál Proudmoore, Jainin otec. Thrall sestavoval armádu na odražení jeho armády, ale vypadalo to, že Proudmoore má převahu. Jaina se tedy po dlouhém přemýšlení přidala na stranu Orků a ona sama pomohla zabít svého otce. Nyní je sice Jaina nejmocnější z lidské rasy, ale poslouchá ji pouze město Theramore. Nikdo neví, proč se bývalé spojenectví Thralla a Jainy rozpadlo, a tak zuří boje dál a nevypadá to, že by měly někdy skončit. I když se Aliance oddělila od Hordy po přijetí Opuštěných mezi sebe (Aliance totiž nechtěla být ve spojení s Nemrtvými), Jainino přátelství s Thrallem stále přetrvávalo. Na Jaininu stranu se přidala také Aegwynn, Medivhova matka, kterou kdysi její syn porazil a poté poslal na Kalimdor. Spolu bojovaly proti Orkům z klanu Bladeaxe, které nakonec porazily. Jaina spokojeně s Aegwynn vedla Theramore a často pobývala ve svém domovském městě, Dalaranu. Po tom, jak se Onyxie postarala o dočasný únos Variana a strátu jeho paměti, byla Jaina oporou při hledání jeho pravé identity. Po obsazení Norhtrendu zemřelo mnoho aliančních bojovníků a Jaina se teleportovala k Thrallovi do Orgimmaru, aby se ho zeptala na události z Northrendu. Sylvanas jí pověděla o Varimathrasově zradě a spolu s Thrallem a Sylvanas ho nakonec porazili. Poté se však objevil Varian a obvinil Hordu ze smrti jeho lidí v Northrendu. Na poslední chvíli Jaina Alianci zmrazila a spolu se teleportovali na ostrov Theramore. Na Northrendu se však objevila nová hrozba. Ze svého vězení se dostal jeden ze starých bohů, Yogg-Saron. Rhonin zavolal do Dalaranu Variana, Thralla a Jainu, protože chtěl aby se Dalaran, Horda a Aliance spojili proti temnému Yogg-Saronovi a Jaina byla dobrý diplomat. No a protože Grommův syn Garrosh i Varian lpí na staré nenávisti a z míru nakonec nic nezbylo. Proto si teď Jaina, Rhonin a Kirin Tor kladou otázku: „Kdo nás všechny zachrání?“

Terenas Menethil II

Terenas Menethil II se narodil na dvoře Království Lordaeronského, jednoho z nejsilnějších lidských rodů, jako člen královské rodiny Menethilů, která vládla království po generace. Terenas vyrostl a stal se moudrým a spravedlivým vladařem, který miloval svůj lid. Jeho dlouhá vláda zažila léta míru a přinesla prosperitu celému Lordaeronu. Vše ale změnila Druhá Válka. Terenas vedle síly Lordaeronu v udatném boji proti Hordě. Druhá Válka si vybrala daň na Alianci a na všem v ní. Ale na konec jejich oběti nebyly zbytečné a Aliance zvítězila, obklíčila přeživší orky a umístila je do internačních táborů. Orkský náčelník Ogrim Doomhamer se stal osobních vězněm krále Terenase, ale unikl a ukryl se. Jak běžel čas, stával se Terenas stále víc a víc nejistým a bojoval za udržení rozpadající se Aliance, navzdory všem prosbám ze stran Gilneasu, Stromgardu a Quel’Thalasu. Jeho syn Arthas se dostal pod ochranu Uthera Lightbringera a Paladinů řádu Stříbrné ruky. Jakmile začaly problémy s orky povstávajícími v Arathi a s nákazou šířící se ze severu, trvalo mnoho členů Aliance, zejména Dalaranští mágové, na karanténě. Terenas ale odmítl se slovy, že lidé Lordaeronu již trpěli dost. Během tohoto Aliančního zasedání, ale dorazil záhadný věštec prosit Terenase, aby rychle odešel do Kalimdoru nebo vše bude ztraceno. Terenas však odmítl. A bylo to právě tady, kde Král Terenas zpečetil svůj osud. Když se konečně Princ Arthas vrátil z Northrendu, kde vítězně čelil zlu a předtím neuposlechl králova rozkazu vrátit se. Celé Lordaeronské město začalo slavit návrat svého hrdinského prince. Ale něco bylo špatně. Jakmile poklekl před svého otce, temný hlas prolétnul Arthasem, ten povstal, tasil svůj meč a přikročil k trůnu, kde uchopil otce za hrdlo a probodl jeho srdce runovým mečem jménem Mrazivý smutek. Tak zemřel Terenas, Král Lordaeronu, rukou svého vlastního syna. Terenasův popel byl uložen v magické urně, kterou střežil Uther Lightbringer osobně. Arthas ale zabil mocného paladina a zneuctil popel svého otce. Královy ostatky zůstaly ale navždy uloženy za trůním sálem v Lordaeronu.



Zde leží Král Terenas Menethil II, poslední opravdový král Lordaeronu. Velké byly jeho skutky, dlouhá byla jeho vláda a neočekávaná byla jeho smrt. „Kéž Otec leží nepostižen skutky svého syna. Kéž krví poskvrněná koruna nezůstane ztracena a zapomenuta.“

Rhonin Rudovlasý

Rhonin byl jedním z řadových členů Kirin Tor, když se vrátil z nepříliš vydařené mise. Stanul před Staršími z Kirin Tor, kteří mu příkázali vydat se na nebezpečnou misi do Khaz Modanu a pozorovat tamní orky, kteří měli zotročenou Rudou dračí letku. Rhonin se vydal doprovázen krvavou elfkou Vereesou a trpaslíkem Falstadem. Během cesty se potkal s Deathwingem, který chtěl získat artefakt Duši Démona, pomocí níž orkové ovládali draky. Jeho hlavní plán byl pomocí Duše zotročit Alexstrazu, velitelku Rudé dračí letky, protože ona byla jediná, která mohla zabránit postupnému vymírání Deathwingovy černé letky. Deathwing Rhonina ovládal jednoduchými kouzly, a tak se Rhonin dostal až do hory kde orkové sídlili. Tam ho nakonec Deathwing přestal ovládat a Rhoninovi se podařilo najít způsob na zničení Duše Démona. Jedině část Deathwinga mohla Duši zničit, a on ztratil jednu ze svých šupin při souboji s Krasem a s Aspekty, které Krasus přesvědčil, aby mu pomohli osvobodit Alexstraszu. Rhonin tedy zničil Duši, osvobodil tak Alesxstrazsu a donutil Deathwinga uprchnout neznámo kam. Při této cestě se zamiloval do Vereesy a ona do něj, a tak se po čase vzali. Zhruba měsíc před narozením jejich potomka kontaktoval Rhonina Krasus, že Nozdormu, velký Aspekt času, potřebuje pomoci. Při proskoumávání jedné anomálie v Kalimdoru, byli oba dva vrženi v čase o 10000 let zpátky, do doby první invaze Plamené Legie, do doby Války Prastarých. S nimi sem byl vržen i ork Broxigar. Hrdinové se potkali s Nočními Elfy, jako byl Malfurion, Illidan a Tyrande, a společně s draky pomohli zahnat Legii zpět do jejich prokletých domovů. Rhonin nyní velí mágům z Kirin Tor, a pomáhá v Northrendu postavit město podobné Dalaranu. Navíc se toho snaží co nejvíc zjistit o magické Modré dračí letce.

Alexandros Mograine

Highlord Alexandros Mograine, známý jak Ashbringer, jeden ze zakladatelů Scarlet Crusade a vlastník legendárního měče, Ashbringeru. V době své největší slávy byl zavražděn svým synem Renaultem a poté vzkříšen Kel'Thuzadem jako jeden z rytířů smrti. Dříve jste ho mohli potkat v Naxxramasu, jako jednoho ze čtyř jezdců. Ale s příchodem nového datadisku, ho tam už nepotkáte, místo něj tam naleznete Barona Rivendarea. Alexandrosův příběh začíná při útoku na Blackrock Spire ve Druhé válce. Tam byl Mograine jako člen řádu Stříbrné ruky svědkem, jak orkský warlock nepředstavitelně kouzlil s pomocí nějakého temného krystalu. Když Mograine warlocka zabil a krystal získal, tvrdil vůdcům Alliance, že by ten krystal mohl ovládnout. Ale když se ho pokusil dotknout, tak mu vysál z ruky život. Ačkoli sám popisoval tento krystal jako „ztělesněné zlo“, byl zvědav co dokáže a tak ho schoval do železné truhly. Mograine držel informace o krystalu v tajnosti, dokud Pohroma nevtrhla do Lordaeronu. Poté to prozradil jen několika dalším členům řádu Stříbrné ruky, řekl jim, že musí najít póly krystalu a očistit je od temnoty pomocí Světla. Řekl, že ho on sám bude využívat, proti stále sílící a bezcitné Pohromě. Jakmile Mograinovi společníci uviděli tento temný krystal, tak se úplně vyděsili a pokusili se ho zničit svatým kouzlem. Ale když kouzlo pohltilo celý krystal, tak se stalo jeho protikladem, zjevil se před nimi krystal z čistého světla a Mograinovi se dokonce zhojila ruka. Jak to uviděli, tak rozhodli, že se z tohoto krystalu stane zbraň proti nemrtvým. Zbraň tak silná, že z každého nemrtvého udělá jen hromádku popela. Tuto zbraň nazvali Asbringer. Pod velením Saidana Dathrohana, Mograina a Fairbankse cestovali s krystalem do Ironforge, kde se byli zeptat krále Magniho Bronzebearda, jestli dokáže vyrobit meč, tak mocný jako v jejich představách. Magni, který právě zjistil, že jeho bratr právě zemřel, byl víc než ochoten vyrobit zbraň, která by byla využívána k boji s Pohromou. Nakonec dokázal vyrobit Asbringer, který se stal nejúžasnější věcí, kterou kdy vyrobil. Po smrti Uthera a rozpadu řádu Stříbrné ruky Mograine a další bývalí rytíři, společně založili spolek, který pojmenovali Scarlet Crusade, který měl pokračovat ve válce s králem Lichů. Alexandros byl jmenován Highlordem a Ashbringerem. Byl také vlastníkem jejich největší zbraně. Asbringer po nějaké době upoutal pozornost samotného Kel'Thuzada. Kel'Thuzad ho chtěl vlastnit a proto uzavřel podivnou dohodu s Balnazzarem, pánem děsu, který se tajně ujal vedení nad Scarlet Crusade, díky tomu, že vstoupil do těla jejího vůdce Dathrohana. Balnazzar poté zkazil Mograinova syna Renaulta, který měl svého otce zavést do pasti. Renault poslechl a vedl svého otce a High Inquisitora Fairbankse do Stratholme, kde už na ně čekala armáda nemrtvých. Renault mezitím uprchnul a Fairbanks, který padl jako první byl uvězněn pod hromadou nemrtvých mrtvol. Mograine, který stál sám proti zbytku nemrtvých, nakonec všechny porazil. Alexandros byl poté tak unaven, že odložil svůj meč a chtěl si odpočinout. Renault, který se vrátil na místo bitvy, zabil nic netušícího Mograina jeho vlastním mečem. Tímto pošpinil a zkazil Ashbringer. Neschopný použít meč, Renault odešel i s mrtvolou svého otce. Kel'Thuzad vzkřísil Ashbringerovu mrtvolu a vyrobil z ní rytíře smrti, který měl být plně oddán Pohromě a měl jí sloužit i se svým zkaženým mečem. Kel'Thuzad vzal Mograina do Naxxramasu, kde mu měl sloužit jako jeden ze čtyř jezdců. Mograine zůstal v Naxxramasu až do doby, kde se ho podařilo porazit a vzít mu Corrupted Ashbringer. Osvobodil ho jeho druhý syn, Darion, který se sám Asbringerem probodl, aby očistil ducha svého otce i samotný meč. Nyní můžete ve Scarlet Monastery vidět už jen Mograinova ducha, když zabijete jeho syna, vraha a zrádce Renaulta.

Llane Wrynn I

Llane Wrynn I. byl králem lidí žijících ve Stormwindu během První války. Byl synem krále Adamanta Wrynna III. a jeho ženy Lady Varie, byl také otcem nynějšího krále lidí Variana Wrynna a dědou krále Anduina Wrynna. Ve čtrnácti letech se stal Llane titulním princem Azerothu (Stormwindskému království se kdysi říkalo Azeroth) a v průběhu oslavy, kterou poté mladý princ uspořádal se objevil i mladý, ale neuvěřitelně mocný čaroděj Medivh, který se vrátil z několikaletého putování po celém světě. Při této příležitosti daroval mág mladému princi obsidiánové hodiny, které měly symbolizovat nekonečný blahobyt Azerothu. V těchto kouzelných přesýpacích hodinách se pořád přesýpal písek, ale nikdy se nevyprázdnila celé vrchní část do té spodní. Ale když se o šest let později princ Llane probudil jako každé jiné ráno, uviděl, že přesýpací hodiny jsou skoro úplně prázdné. Když se přesypalo i poslední zrníčko písku, začal orkský útok na Stormwind. I když se podařilo orky odrazit, tak tento útok zahájil První válku, která trvala několik dalších let. Na příkaz svého otce, odcestoval poté Llane i se svou matkou do Northshire Abbey, aby nebyl vystaven potencionálnímu nebezpečí. O rok později jeho otec král Adamant padnul a Llane se stal ve svých dvaceti letech novým králem Azerothu. Stejně jako jeho otec, i on neúnavně bojoval proti orkům a několik let se mu i relativně dařilo, což mělo za následek zahnání orku zpět do Swamp of Sorrows. O něco později ho navštívila neznámá žena, která mu pověděla, že se jmenuje Aegwynn, a že je matkou jeho přítele Medivha. Řekla mu také, že právě její syn Medivh stojí za vpádem orků do Azerothu. A v neposlední řadě také Llanea varovala, že s ním o tom nakonec bude muset i jednat. Následný vzestup Blackhanda coby nového Warchieftera Hordy, znamenal pro Stormwind obrat ve válce o 180°. Llane to tušil a proto hodlal zmobilizovat všechny azerothské vojáky po celém světě, aby se připravili na závěrečnou bitvu proti orkům. Bohužel to už nestihl a orkové začali obléhat Stormwind. V této obtížné situaci krále podle zabila jeho přítelkyně a také tajná hordská agentka půlorka Garona Halforcen, se kterou zrovna jednal o obraně města. Tuto vraždu si u ní objednal Shadow Council v čele se samotným černokněžníkem Gul'danem. Jakmile krále zavraždila, donesla Gul'danovi jeho srdce jako důkaz, že úkol splnila. Garona o svém činu věděla nějakou dobu dopředu, protože viděla svou budoucnost v Karazhanu, a proto věděla, že je předurčena k tomu, aby zabila jednoho z mála lidí, kteří ji přijali mezi sebe i přes její původ. Ironií bylo, že právě ona nejvíce truchlila nad jeho smrtí. Takto zemřel jeden z největších králů lidí, přítel čaroděje Medivha a Sira Anduina Lothara, neohrožený válečník Llane Wrynn I.

Tirion Fordring

Tirion Fordring byl jedním z prvních pěti rytířů řádu Stříbrné ruky, vybrán samotným arcibiskupem Alonsusem Faolem. Byl také jedním z hrdinů Druhé války a později se stal pánem Mardenholdu v Hearthglenu. Zůstal ním až do doby, kdy přišel o svůj titul a byl vyhnán do exilu, za pomoc orkovi. Po smrti svého syna Taelana Fordringa, Tirion založil nový řád Stříbrné ruky. Nyní také vede Argent Crusade, což je organizace zaměřená proti Pohromně a Králi Lichů. Jako správce aliančního knížectví Hearthglen, žil Tirion pohodlný život, byl velice uznávaný a také měl krásnou manželku Karandu a šikovného syna Taelana. Tirion byl neohrožený válečník i moudrý vladař, kterého znali v celém Lordaeronském království. I když byl uznávaný válečník, přemýšlel o míru s orky, které viděl jako Paladin, během jejich invaze do Lordaeronu. Po skončení války se Tirion každou noc modlil, aby už nikdy nenastal žádný nový konflikt, který by ublížil jeho milovaným a přátelům. Jednou se na projížďce setkal se starým orkem, žijícím ve staré opuštěné věži. Jakmile ho uviděl hned vypuknul boj, který ukončil až padající kus věže, který se na Tiriona zřítil. Poté Tirion upadl do bezvědomí. Probudil se až u několik dní později a zjistil že byl nalezen Barthilasem ošklivě pomlácený a přivázaný k sedlu svého koně. Tirion se rozhodl, že musí zjistit co je ten ork ve věži zač a hned se za ním vydal. Ork, který se jmenoval Eitrigg, mu řekl, že orkové byli před příchodem do Azerothu vznešený národ, který byl úzce spjatý s šamanizmem. A také mu řekl, že po válce odešel od zkažené Hordy, protože je mu zprotivila. Tirion, který k Eitriggovi cítil útcu, slíbil, že nikomu neprozradí o jeho existenci dokud neinformuje svůj lid o tom, že tento ork není nepřítel a hrozba. Řekl to Barthilasovi, který si ale jeho slovy nebyl tak jistý a zavolal Saidana Dathrohana, který měl přijet a vyřešit tuto záležitost osobně. Dathrohan přijel a vedl skupinu lovců do lesa, kde hledali toho orka. Po nějaké době ho i objevili. Když se poté snažili Eitrigga zajmout, tak se objevil Tirion a začal bojoval proti Dathrohanovým lidem, aby orka zachránil. Tirion byl poté zatčen spolu s orkem a odvezen do Stratholme, kde s ním měl být veden proces. Navzdory Karandiným přáním, aby zapomněl na svou hrdost a řekl jim to, co chtěli slyšet, Tirion, který chtěl být příkladem pro svého syna, řekl dvoru přesně to, co se stalo. Nakonec porota tvořená admirálem Daelinem Proudmoorem, arcimágem Antonidasem, arcibiskupem Alonsusem Faolem a princem Arthasem Menethilem rozhodla, že Tirion napadl alianční vojáky při výkonu služby a že musí být odsouzen. Za trest musel opustit řád Stříbrné ruky a odejít do exilu. Samotný Uther Lightbringer provedl obřad, ve kterém odebral Tirionovi hodnost a poslal jej domů, kde si měl vzít osobní věci a odjet pryč. Tirion byl zoufalý, protože nevěděl jak dodržet svůj slib a zabránit orkově popravě za válečné zločiny. Proto se Tirion vydal zpět do Stratholme, kde napadl Eitriggovy stráže a orka osvobodil. Vybral si vhodnou chvíli, protože se zrovna nějaká skupurplea orků osvobodila a zaútočila na město. Toho Tirion využil, aby rozptýlil lidi a mohl tak snadněji utéct spolu s Eitriggem z města. Když už byli daleko od města v nedotčené přírodě, Tirion uviděl, že Eitrigg je skoro mrtvý a tak se ho snažil pomocí Světla uzdravit. K jeho překvapení měl pořád síly Světla a proto nakonec Eitrigga zachránil. Když po chvíli zjistili, že jsou obklopeni orky, které vedl nový Warchief, který se jmenoval Thrall, chtěl začít bojovat, ale Thrall mu řekl, že přišel za Eitriggem, kterého chtěl požádal, aby se vrátil zpět k Hordě. Řekl mu, že se Horda opět vrátila ke svým šamanistickým kořenům. Eitrigg nabídku přijal, rozloučil se s Tirionem a odešel spolu s ostatními orky. Tirion poté zůstal v Lordaeronu, kde sledoval svého syna Taelana, kterého přijali do řádu Stříbrné ruky. Taelan se později stal novým pánem Mardenholdu, jako předtím jeho otec. Tirionova manželka řekla Taelanovi, že jeho otec zemřel a dokonce ho vzala k jeho falešnému hrobu v Undercroftu, kde Taelan ukryl svou hračku, válečné kladivo, které mu dal na památku jeho otec. Tirion prožil exil na malém statku na břehu Thondroril River na sevorozápadě Eastern Plaguelands. Žil tam jen se svým věrným a spolehlivým koněm Miradorem. Během Třetí války častokrát zahnal Pohromu nemrtvých na útěk a očistil od ní okolí svého příbytku. Byl zděšen, když zjistil, že se jeho syn připojil ke Scarlet Crusade, kde se dokonce po nějaké době stal Highlordem. I když mu to vadilo, stále svého syna pozoroval a chránil. Například mu pomohl, když byl spolu s několika dalšími muži obklíčen Pohromou. Bylo v jedné malé vesničce jménem Cinderhome, kterou se zrovna pokoušeli evakuovat. Později Tirion řekl svému synovi, že je jeho otec a díky svým vzpomínkám ho nakonec o tom i přesvědčil. Také mu řekl, ale odešel od Scarlet Crusade, protože si všimnul, co se z nich stalo. Svého syna si ale dlouho neužil, protože zemřel při atentátu, což Tiriona zdrtilo. Popoháněn smrtí svého syna se Tirion rozhodl, že obnoví řád Stříbrné ruky a zničí Pohromu, stal se také vrchním velitelem Argent Crusade. Z rozhovoru mezi Tirionem a Ebon Watcher v Argent Vanguard, se můžete dozvědět, že Ebon Watcher je ve skutečnosti Darion Mograine. Darion v tomto rozhovoru říká, že Tirion nikdy nemůže porazit Krále Lichů, pokud se nevrátí na cestu Světla. Také řekl, že se z něj při jeho pronásledování nikdy nesmí stát takové monstrum, jaké se pokouší zabít a že nikdy nesmí klesnout na úroveň Pohromy. V bitvě o Light's Hope Chapel vedl Highlord Darion Mograine deset tisíc členů Pohromy proti třístovce obránců Světla. Obránci by museli Pohromu zabíjet po stovkách, aby mohli vyhrát a tím si získat právo žít. Tirion jako jediný věděl, že Darion přešel na stranu obránců a že už nechce sloužil Králi Lichů. Také doufal, že se objeví i Alexandros Mograine, Darionův otec. Po rozhovoru mezi Darionem, Tirionem a Alexandrosem, který se nakonec objevil, přišel i samotný Král Lichů, který pomocí svých kouzel učinil Tiriona neschopným cokoliv udělat. Darion, hodil Tirionovi meč svého otce, Corrupted Ashbringer, který měl u sebe. Když se ho Tirion dotknul, meč se očistil a stal se znovu zlatým. Tirion poté i s mečem zaútočil na Arthase. Když Arthas uviděl, že nemusí vyhrát, utekl. Při této příležitosti Tirion slíbil, že zničí Arthase a spojil Argent Dawn a rytíře Stříbrné ruky do Argent Crusade. Darion jim přislíbil i pomoc svých rytířů Ebenového meče. Jako paladin, byl Tirion Fordring ctěný a hrdý muž. Jeho hrdost mu byla mnohokrát i na obtíž. Nejhorší na tom bylo to, že nebyla na obtíž jen jemu, ale i jeho rodině a známým. Jeho manželka Karandra mu často vyčítala, že svůj život obětoval řádu a že zapomínal na svou rodinu. Fordring s tím nesouhlasil a často se pokoušel své manželce a dlouholetému příteli Ardenovi vysvětlit, že důvod proč ušetřil Eitrigga byl věcí jeho cti. Ale ani jeden z nich ho nechápal. Tirionovi se jeho hrdost a čest staly osudnýma, protože u soudu nemusel o nic přijít, mohlo mu zůstat postavení i rodina. Stačilo k tomu jen to, aby odvolal slib, který dal Eitriggovi. Tirion ho ale nedokázal odvolat, protože to byl čestný a hrdý muž. Proto přišel o všechen svůj majetek, postavení i rodinu, manželku Karandru a syna Taelana. Jeho manželka ho odmítla doprovázet do exilu a řekla mu, že si od něj nenechá zničit život jako zničil svůj vlastní. Hrdost a orkovo přátelství bylo to jediné, co mu nakonec zůstalo.

Anduin Lothar

Lothar se narodil na královském dvoře ve Stormwindu, hlavním městě Aliance. Spřátelil se s Medivhem a princem Llanem. Tato neporazitelná trojce chodila po Khaz Modanu a bojovala proti trollům, ogrům a jiným hrozbám. Když Medivh upadl do kómatu, Anduin bděl nad jeho tělem a viděl dokonce samotného Sargerase. Medivh se probudil a vytvořil Karazhan. Lothar se mezitím stal vrchním rytířem Azerothu. Bojoval proti Hordě jak nejlépe mohl. Poté byla ukradena bible Foliant Bohosloví, která byla velmi cenná pro kněze. Lothar se ji vydal zachránit do Deadmines, kde byl vězněn po 20 měsíců. Skupina aliančních vojáků se ho vydala zachránit a Lothar tak byl spolu s knihou zpět ve Stormwindu. Avšak přišla zpráva od Khadgara a Garrony, učňů Medivha. Říkali, že Medivh je šílený a že to on pustil orky na Azeroth. Lothar se spolu s Khadgarem vydal do Karazhanu a tam zabili Medivha. To nic neměnilo na tom, že orkové stále útočily na alianční města. Llane se rozhodl, že jeho rádkyní bude Garrona. Ta ho následně zabila a Lothar se stal vůdcem Aliance. Stomwind padl. Lothar sesbíral zbytky aliance a odputoval s nimi na sever do Lordareon. Když tam dopluli, zjistili, že tu je jiná Aliance, které je spojená s elfy. Vládl jí lord Terenass I., který se rozhodl spojit s Lotharovými silami a utvořit jednu velkou Alianci. Společně poráželi Hordu kde se dalo až nadešla největší bitva války. Na úpatí Blackrock se utkali obje vojska v plné síle. Nakonec se střetli i Lothar a Doomhamer. Doomhamer v krvelačném souboji vyhrál a zabil Lothara. Turalyon si toho všiml a tak se s muži rozzuřil, že Hordu téměř smetli z povrchu světa. Zbytky Hordy byly pochytány a umístěny do internačních táborů. Na místě kde Lothar zemřel nechal Turalyon vybudovat jeho sochu.

Antonidas

Antonidas vstoupil do Dalaranu jako velmi mladý. Vyrostl tam z něho velmi mocný mág. Jako první člověk v historii vládl Dalaranu a založil tam Magickou radu skládající se z elfů a lidí. Jeho nejvěrnějším rádcem se stal Krasus. Na jeho radu se Antonidas rozhodl natrvalo uzavřít dalaranské kobky. Měl jen jednoho učně a tím byla Jainy Proudmoore. Antoniova kariéra byla na vrcholu a Dalaran pod jeho velením vzkvétal, udržoval přátelské vztahy s okolím a měl silnou vojenskou pozici. Mágové též dokázali vycítit nakažené obilí a tak se stal Dalaran jediným nenakaženým městem. Antonidas však věděl, že Arthas, který vyvraždil skoro celý Quel’Thalas a zabil svého otce, bude chtít ovládnout i Dalaran. Antonidas proto vztyčil spolu s ostatními mágy aury, které bránil vstupu nemrtvých. Arthas však pronikl aurou a zabil Antonidase. Zmocnil se Medivhovi knihy kouzel, kterou Antonidas chránil. Arthas však nutil všechny mágy přestoupit na učení nekromancie. Jeden mág se obětoval aby zachránil aspoň Antoniovo tělo a ještě mu postavil pomník, Ale jeho duše byla vzkříšena Kel’Thuzadem jako mnoho jiných mágů a uzavřených do Dalaranských kobek. Zanedlouho byl uvězně v těchto kobkách i Kael’thas, ten však unikl a z úcty k mrtvým mágům jejich duše nadobro sprovodil z světa a Antonidas měl konečně pokoj.

Bolvar Fordragon

Highlord Bolvar Fordragon, hrdina Aliance, vládl jako regent spolu s Katranou Presto Stormwindu v čase absence Variana Wrynna za jeho syna Anduina. Vládl v zájmu Aliance, ale postupně propadl, jako mnoho jiných, šarmu Katrany Presto a vydal příkazy na několik brutálních vojenských akcí. Poté ho přesvědčila, že na malého Anduina se chystá atentát a tak stáhl do Stormwindu více vojenských jednotek, které tam udržoval, ale oslabil tak ostatní místa. Jednoho dne zjistil, že král žije a zorganizoval záchranou misi. Po přivedení krále zpět na trůn byla popravena Katrana, za svoje činny. Zjistilo se však, že to nebyla obyčejná žena, ale Onyxie. Když Warian plánoval s ostatními vůdci Aliance útor proti Pohromě, pověřil svého dobrého přítel Bolvara vedením útoku. Bolvar se s vojskem vylodil v Northrendu kde se hravě probojoval až k bráně od sídla Lich Kinga. Před branou nechal postavit základnu a zní organizoval útoky na Pohromu. Nakonec se vydal s armádou proti Arthasovi/Lich Kingovi a spolu s Hordskými silami, vedenými Saurfangem mladším, se mu podařilo dobýt až k bráně. Tam se potkal i s Arthasem. Ten však zabil Saurfanga a vysál jeho duši, když se chystal zaútočit i Bolvar zasáhly bojiště i první sudy s nákazou, vypuštěné Putressovými katapulty. V tu chvíli boj skončil. Horda i Aliance začala prchat a ti co neutekli zemřeli na místě. Arthas se jen tak tak zvládl vrátit. Bolvar byl jedním z mrtvých, ale než umřel zahlédl na obzoru rudou dračí letku, která zničila celou nákazu i katapulty. V bitvě o Undercity nakonec král Wrynn zabil Putresse a pomstil tak Bolvara Fordragona.

Taretha Foxton

Taretha byla dcerou Foxtona, služebníka Adelase Blackmoora. Když Blackmoore našel malého Thralla v lese na pokraji smrti, vzal ho s sebou. Ale Thrall nechtěl jíst maso jak Blackmoore předpokládal a nikdo si nevěděl rady. V Tarethyně rodině měli též kojence – Faralynna. Ten však záhy umřel a Blackmoora napadl ďábelský plán. Tarethtina matka měla začít kojit Thralla. Po dlouhém přemlouvání tak začala činit a její rodina se dostala na výsluní a mezi smetánku. Po pár letech si nechal Blaflmoore Tarethu předvolat. Z té mezitím vyrostla pěná žena a Blackmoore se rozhodl pojat ji za svou milenku a pod výhružkou ublížení na zdraví její rodině se mu to povedlo. Ubohá Taretha jednou zahlédla Thralla, avšak už když vyrostl. Byla velmi šťastná , protože to byl její jediný „bráška“. Blackmoore cvičil z Thralla gladiatora, ale k dokonalosti mu chyběla znalost taktiky a tak mu nechal poslat knihy o vojenství. V jedné z knih byl i vzkaz od Tarethy. Od té doby si tajně psali. Po čase se rozhodli, že Thrall musí utéci a tak mu Taretha pomohla. V noci se vzdálila od opilého Blackmoora a zapálila stáje, tím vznikl dokonalý chaos a Thrall mohl nepozorovaně proniknout ven. Nedaleko Durnholdu se oba setkali v jeskyni. Tak dala Taretha Thrallovi svůj řetízek a řekla mu, že kdyby něco potřeboval stačí, aby ho zanechal v dutině určitého stromu a znovu se sejdou na tom samém místě. Od té doby se tam chodila Taretha každý den dívat. Jednou Thralla zajali a našli u něho všechny její psaníčka. Blackmoorovi došlo jejich spojení a tak nechal Tarethu sledovat. I přes to nevěděl, proč neustále chodí k tom stromu. Jednoho dne tam Taretha našla svůj náhrdelník a sešla se s Thrallem v noci podle dohody. Ten jí řekl o svém záměru srovnat Durnholde se zemí a žádal Tarethu ať se tam nevrací. Ta však věděla, že kdyby se nevrátila tak zabijí její rodinu. Vrátila se tedy zpět k Blackmoorovi. Ten byl ale opilý a v afektu ji zabil. Mezitím Thrall přišel s armádou k bráně. Opilý Blackmoore mu hodil před nohy hlavu Tarethy a tím ho dostal do stavu nepříčetnosti. Thrall srovnal celý Durnhold se zemí a zabil Blackmoora. Říká se, že Thrall stále nosí Tarethtin náhrdelník na krku.

Turalyon

General Turalyon je slavný paladin, který sloužil v Alianční armádě s vyznamenáními během a po Druhé válce. Ve velení byl na druhém místě za Anduinem Lotharem, ale velel půlce Aliančních sil, zatímco Lothar té druhé. Během útoku na Blackrock Spire, kde byl zabit Anduin Lothar, pozvedl jeho zlomený meč a bojovou korouhev. A společně se sila Aliance rozdrtil Hordu. Poté byl jmenován Lotharovým nástupcem a stal se tak nejvyšším velitelem vojsk. Ale od Lotharovi smrti ho stíhali noční můry a věřil, že to právě on zavinil Lotharovu smrt. Turalyon byl vybrán Alonsusem Faolem jako první rytíř Stříbré ruky (Silver Hand). Spolu se svým učitelem Utherem Lightbringerem a ostatními rytíři byl Lotharem a Khadgarem požádán, aby pomohl Alianci proti postupující Hordě. Lothar ho udělal svým pobočníkem. V té době si vytvořil dobré a trvalé přátelství s Khadgarem. Turalyon byl také představen Allerii Windrunner, velitelce oddílu elévských lučištníků, kteří přišli pomoci Aliance. Turalyon bojoval na Lotharově straně již od prvních bitev války. Po bitvě u Aerie Peak si Aliance uvědomila, že nynějším cílem Hordy nebyli trpaslíci, ale elfové. Jelikož byly Alianční síly zaneprázdněny u Aeria Peak, mohla se část Hordy bez odporu přesunout k jižnímu Quel’Thalasu, kde se usídlili na perfektním místě k útoku na Silvermoon nebo Stromgarde. Lothar poslal Turalyona a Khadgara spolu s Aleerii, aby zastavili Hordu než vyplení Quel’Thalas. Turalyon spěchal s armádou jak nejvíce mohl, ale přišli příliš pozdě. Horda se již zmocnila Caer Darrow a zapálila Eversongský les (Eversong Forest). Alespoň se Turalyonovi podařilo zadržet postup Hordy do centrálního Quel’Thalasu, ale ne dříve než byl spálen les a zabito mnoho elfských civilistů. Rozrušená Alleria hledala utěšení v Turalyonově náručí. Po této katastrofě, byli elfové již přesvědčeni, že Alianci poskytnou svou plnou vojenskou moc, namísto jen několika jednotek. A tak, když Turalyon opouštěl Quel’Thalas, byl v čele celé elfské armády. Jejich příjezd k Lordaerosnkému hlavnímu městu byl skvěle načasován, jelikož když dojeli , ocitli se přímo v zádech Doomhammerova ležení a tak je lehce porazili a zatlačili zpět přes moře. Turalyon a jeho velitelé se připojili ke zbytku Aliance a osvobodili Ironforge. Načeš dále zatlačovali Hordu k Blaflrock Spire. Bitva pod horou vyhlížela, že bude devastující pro obě strany. V závoji bitvy zahlédl Turalyon svého velitele jak je napaden náčelníkem Doomhammerem osobně. Viděl už jen jak Doomhammerovo kladivo dopadá na helmici Lothara. Turalyon se snažil co nejrychleji dostat k Lotharovi, ale bránili mu v tom hordy nepřátel, přes které se musel probojovat. Posílený Doomhammer se už jen smál a vykřikoval neodvratné vítěztví Hordy. Byl však na omylu. Turalyon uchopil Lotharuv zničený meč a s novou vervou se vrhl do boje za křiku „Za sira Lothara!“. Toto popudilo vojáky Aliance k nepříčetnosti a začali decimovat orkské řady, které byly demoralizovány, jelikož ani zabití velitele lidí jim nepřineslo úspěch. Turalyon mohl zabít i Doomhammera, ale nakonec jeho život ušetřil. Horda se poté stáhla k Dakr portálu. Turalyon však nepřestal orky pronásledovat a zahnal je zpět za portál. Khadgar však náhle zničil portál a ti co skrz něj neprošli byli pochytáni do internačních táborů. Aliance se tak nakonec mohla v klidu dát do oprav. Jen o pár let později byl Turalyon vybrán králem Terenasem Menethilem II, aby vedl expedici jednotek pojmenovanou Sons of Lothar skrz znovuotevřený Dark portál do Draenoru. Zde bylo objeveno mnoho orkských černokněžníků jak plánují, za použití několika mocných artefaktů, otevřít více portálů, aby Horda mohla vyplenit ostatní světy. Po znovu shledání s Allerii s ní Turalyon navázal opět vřelé vztahy a spolu postavili lěžení u Hellfire Citadel. Bohužel Ner’zhul byl již pryč. Museli však najít i Gul’danovu lebku (Skull of Gul’dan) aby mohli zavřít portál do Azerothu a tak se rozdělili na dvě skupiny. V jedné byl Khadgar, Turalyon a Aleeria ve druhé pak Danath, Alleriini lukostřelci a Kurdran s trpaslíky. Danathova skupina pronásledovala Ner’zhula a a Turalyonova stopovala Deathwinga, který měl s lebkou jiné záměry. Turalon a jeho jednotky potkali kmen gronnů a ogrů a přemluvili je, aby jim pomohli napadnout Deathwinga. Po zuřivé bitvě proti černé letce získali Gul’danovu lebku a připojili se k Danathovým jednotkám, jenž obléhali Black Temple. Aliančním sílám se nakonec podařilo zastavit Ner’zhula při otevírání portálů, ale bylo pozdě. Několik jich již otevřel a síla portálu začala trhat Daenor na kusy z nichž pak později vznikl Outland. Raději než riskova, že Azeroth bude zasažen energií z portálů rozhodli se zavřít Dark portál. Khadgar za pomoci Turalyona tak učinil a zavřeli si tak jedinou cestu domů. Jak se Draenor okolo nich rozpadal, Turalyon vedl jednotky Aliance, které byly sním skrz portál do dalšího světa. Když se Draenor úplně přeměnil, vrátili se zpět a usadili se v Honor Hold, které to vše přežila. Turalyon a Allerii však jednou zmizeli a nikdo neví kde jsou. Turalyon má za své činny postavenou sochu v Údolí hrdinů (Valley of Heroes) ve Stormwindu.

Garithos

Garithos byl egotistický a etnocentrický samo-vyhlášený vůdce pozůstatku království Lordaeron po jeho pádu během Třetí války, a také de-facto vůdce aliančních sil v Lordaeron, Nové aliance. Dokonce i v situaci, když Aliance čelila po Třetí válce v Lordaeron zničení, byl Garithos velmi opovržlivý k nelidským rasám v Alianci a byl proto velmi nepopulární v armádě. Nicméně dočasně spolupracoval s nemrtvými, jenž se nakonec stali známými jako Forsaken a nakonec zemřel i jejich rukou. Garithos přežil běsnění Pohromy v celém Lordaeron, býval královským rytířem a po válce se snažil shromáždit všechny přeživší síly a sám se tituloval jako Grand Marsal. Se silami co posbíral se snažil dobýt hlavní město, ale bez úspěchu. Nicméně, Garithos byl strašně rasistický. Bylo to jeho přesvědčení, že Aliance by neměla nikdy přijmout nelidské rasy. Jedním z jeho slibných generálů byl Kael'thas Sunstrider prince ze zruinovaného Quel'Thalas, ale Garithos mu dal za úkol dohled nad karavanami s dodávkami surovin, přestože chtěl Kael se svými lidmi bojovat na frontě. Garithos zjistil, že se přes hory blíží ohromná armáda nemrtvých aby znovu dobyla Dalaran. Ale jelikož byl nedůveřivý k ostatním rasám nechal Kaela a podle něho problémové elfy za sebou a přikázal jim spravit observatoře v Dalaranu, aby mohli pozorovat okolí. A dávali mu zprávy o druhé vlně přicházející z druhé strany. Navzdory Kaelovým protestům ho nechal Garithos dělat tyto „podřadné“ práce. Když při své práci našel Kael zničený přístav, objevili se nagové a nabídli mu pomoc. To se ale dozvěděl Garithos a okamžitě přijel pokárat Kaela. Poté přikázal Kaelovi odrazit útok z východu, ale ještě před tím mu odebral všechnu kavalérii, podpůrné jednotky a dělostřelce. Po bitvě se Garithos vrátil a viděl, že Kael využil pomoci nagů a tak ho nechal zavřít, protože mu podle jeho slov nešlo důvěřovat. Vashj však se svými nagy osvobodila Kaela a pomocí portálu utekli. Rozzuřený Garithos upřel svoji pozornot na nemrtvé a začal je zatlačovat zpět do zamořených zemí (Plaguelands). Tam narazil na Detheroca. Ten začal pomocí kouzel ovladat Garithosovu mysl a podmanil si tak jeho jednotky. Nakonec však Sylvanas a Vyrimathas zabili Detheroca a osvobodili tak Garithosovu mysl a jeho muže. Sylvanas mu nabídla, že pokud jí pomůže zabít Balnazzara tak mu nechá Lordaeron. Hloupý Garithos to přijal a vydal se Sylvanas obléhat Balnazzarovu základnu. Sylvanas zahájila dvoustranný útok na město, s tím že Garithos zaútočí zezadu. Ale když bitva začala obdržel Garithos zprávu o tom, že trpasličí posily uvázly, a tak je musel jít osvobodit z čehož byl hodně naštvaný. Spojenými silami Balnazzara porazili a Sylvanas ho nechala Varimathrasem na místě zabít. Garithos po bitvě nařídil Sylvanas a jejím jednotkám opustit jeho zemi. Místo toho však Sylvanas nařídila Varimathrasovi zabít i Garithose a ten zemřel bolestivou smrtí v ohnivém dešti, načež ho sežrali ghoulové.

Danath Trollbane

Danath Trollbaneje synovcem Thorase Trollbanea, Pán Stromgarde, a velitel alianční expedice v Draenoru. Je též znám jako Danath Dungalion. Byl kapitán žoldnéřů ze Stromgarde na začátku Druhé války, Danath se proslavil vevedení armády Stromgarde v závěrečném boji za Khaz Modan, a za svoje úspěchy a oddanost Alianci ho povýšili na pozici „Dozorce“ nad systémem internačních táboru v Azerothu, se sídlem v New Stormwind (ve WoW^? Stormwind). Při znovu otevření Dark Portalu Hordou byl Danath povolán k obraně Nethergarde Keep. Vzal polovinu svých mužů a vyrazil směrem k pevnosti. Během cesty byl však přepaden rytíři smrti a novým klanem Warsong. Muži vědíce, že Horda vyhraje bitvu, se obětovali aby mohl Danath varovat Khadgara. Přes Danathuv slib neopustit svoje muže tak Danath učinil, aby jejich obět nepřišla v niveč. Pospíchal proto do Nethergardu, který byl poté obléhán Hordou pod vedením Groma Hellscreama dokuď je nevysvobodil Turalyon. Když Ner’zhul vzal medivhovu knihu (Book of Medivh) stejně jako mnoho další předmětů skrz Dark portál, připojil se Danath k Alianční expedici jako druhý velitel a taktický poradce generála Turalyona. Po dobití Hellfire citadely vzal Danath půlku mužů a vydal se spolu s Kurdranem za Ner’zhulem, aby získali zbytek předmětů. Během pronásledování byl Kurdran zasažen samotným Ner’zhulem. Danath se taz rozzuřil, že zaútočil na Hordu tak, že se musela stáhnout na svoje jediné opevněné místo – Auchindoun. Jak čekal u Auchidounu, Danath se sešel s arakkoem Grizzikem. Od něho se dozvěděl, že Kurdran je stále naživu. Grizzik zavedl vojáky do tunelů Auchidounu. Tam Danath potkal draeneiského kněze Nemuraana. Od něho se dozvěděl, že byl Auchidoun dříve draeneiské město, které orkové obsadili, a že jim proto pomůže ho znovu dobýt. Povolal duchy mrtvých draeneiů a společně vyrazili osvobodit Kurdrana. Během bitvy se Danath utkal i se slavným Kilroggem Deadeyem, který bránil Ner’zhulův ústup. Po čestném souboji Danath zabil Killgorra, ale dost brzy na to, aby chytili Ner’zhula. Po bitvě v Auchidounu se Danath se svými muži opět připojil k Turalyonovi, a společně obléhali Blafl Temple, kde Ner’zhul otevíral portály. Když začal Draenor umírat, bránil Khadgara při zavírání portálu a pak společně utekly do Nicoty, aby se vrátili po vytvoření nového světa – Outlandu. Jako jediný potom zůstal v Honor Holdu. Po otevření Dark portálu se Danath dozvěděl c ose stalo během Třetí války se Stromgarde a slíbil, že až se vrátí, obnoví slávu svého milovaného města. Stejně jako ostatní velitelé Expedice i on byl zvěčněn v Údolí hrdinů (Valey of Heroes).

Varian Wrynn

Varian Wrynn se narodil králi Llane Wrynnovi v Království Azeroth. Měl radostné dětství jako kníže Stormwindu. Všechno se ale změnilo, když se objevili Orkové mimo Dark Portal a pokusili se zničit jeho vlast. Tak začala První Válka mezi jeho milovaným královstvím Azeroth a Hordou. Anduin Lothar, Champion Stormwindu, shromáždil své krajany a armády, aby se pokusil Hordu držet dál od krále Llane, Variana a Stormwindu. Zatímco Lothar slaví menší úspěchy v brždění Hordy, jeho usilí bylo zmařeno, když Garona Halforcen, která se stala spojencem Stormwindu, zradila krále Llane, na základě příkazu Shadow Council, a vyřízla mu srdce, které dala Gul'danovi. Varian mohl jen bezmocně sledovat, jak byl jeho otec zavražděn. Horda obsadila jeho království, kde spalovala domy a zabíjela všechny, kteří jim stáli v cestě. Smrt jeho otce ho dost poznamenala, jeho pozdější přítel Arthas Menethil vzpomíná, že když ho poprvé viděl, byl celý unavený a otrhaný. Řekl mu: "Ztratil jsi absolutně vše, ale to je život". Anduin Lothar byl presvědčen, že už nemohou znovu převzít vládu na Stormwindem, proto Varian shromáždil všechny, kteří zůstali ve mestě a pokusil se je odvést do bezpečí. Povedlo se jim uniknout na moře s Lotharem v čele. Při poradě s Varianem a kouzelníkem Khadgarem z Kirin Tor, se dohodli, že v zájmu lidstva musí varovat Krále Terenase, vládce Lordaeronu, o blížícím se nebezpečí. Po přistání v přístavu Southshore shromáždil Lothar mladého prince Variana, Khadgara, několik rytířů a vydali se směrem k Lordaeronu. Krátce po přijezdu byl mladý Varian uvítán králem Terenasem, který s ním zacházel jako sobě rovným navzdory svému nízkému věku. Král Terenas mu nabídnul slib, že mu pomůže, dokud nezískají jeho domov zpět, a také mu nabídnul, aby zůstal v jeho městě tak dlouho, jak jen bude chtít. I přesto, že byl Varian ze začátku trochu plachý, rychle se přizpůsoboval a brzy poznal syna krále Terenase Arthase Menethila, který byl o pár let mladší než on, avšak nové přátelství rychle přerostlo ve velmi dobré přátelství. Nedlouho poté, co zůstali v Lordaeronu, král Terenas vytvořil Alianci Lordaeronu pod vedením Anduina Lothara, jeho nejlepšího velitele, byla Aliance schopna skoncovat s Hordou během Druhé Války. Nicméně vítězství stálo spojence vysokou cenu, Anduin Lothar byl zabit krátce před koncem války a nemohl být u znovu znovuobsazení Stormwindu Aliancí. Krátce po příjezdu do Lordareonu se stal Varian velmi rychle dobrým přítelem Arthase Menethila, který byl znepokojen ze setkání s jiným mladým princem. Přestože po většinu času zůstává klidným, Varian propádá v pláč, když se ho Arthas snaží utěšit z událostí, které se staly. Varian byl později prohlášen za nejlepšího přítele Arthase v dětství, i v dospělosti přesto, že se velmi často pokoušel zápasit s Arthasem, aby se z něj stal lepší paladin. I když spolu velmi často soupeřili, rok po korunovaci Variana na krále, se sejdou v den, kdy Arthas vstupuje do Řádu Stříbrné Ruky (Order of the Silver Hand). Nemyslí to sice nijak špatně, ale Arthas si často stěžuje, že na tom není tak dobře fyzicky jako Varian. Během zavraždění Krále Terenase, Arthas opakuje slova, která mu řekl Varian o tom, jak byl Král Llane "zabit přímo do srdce" ještě předtim, než sám vrazí Frostmourne svému otci přímo do srdce. Poté se Arthas připojil ke Scourge a povstal jako nový Lich King, Varian ho nyní má za hlavního nepřítele Aliance. Po opětovném převzetí Stormwindu a jeho rozsáhlé rekonstrukce (díky Králi Terenasi, který vyzval Allianci k pomoci obnovit Stormwind) byl Varian oficiálně korunován na Krále Stormwindu hned poté, co dosáhl 18-ti let. Sám Král Terenas byl velmi potěšen jak z Variana vyrostl chytrý a vznešený král, pocit hrdosti otce, který si vytvořil k Varianovi během let, uvážíme-li, že byl jako jeho druhý syn. Stonemasons vedeni Edwinem VanCleefem, přišli na pomoc s rekonstrukcí Stormwindu v naději, že pro sebe vytvoří novou budoucnost plnou zlata a bohatství, které bude následovat po dokončení prací. Po mnoha měsících byl Stormwind dokončen, znovu zrozen jako majestátní království a architektonické dokonalosti zakrývající dokonce i kdysi původní vzhled před První Válkou. To vše se událo během tzv. doby klidu, kdy si Varian vzal mladou a krásnou ženu jménem Tiffin, které se narodil jeho syn Anduin,pojmenovaný po Lotharovi. Nicméně, alliance se brzy začala rozpadat. Elfské Království Quel'Thalas spolu s Královstvím Stromgarde a Gilneas brzy z Alliance vystoupili. Přesto Král Varian slíbil, že bude stát po boku Krále Terenase a Alliance jako kdysi oni stáli při něm, když potřeboval pomoci. V té době požadovali Stonemasons, kteří rekonstruovali Stormwind, po Varianovi splnění části dohody, peníze a místo v House of Nobles (Dům urozených). Nicméně, zkorumpovaný Dům Urozených, který byl pod vlivem Katrana Prestora odmítl adekvátně zaplatit cechu za jejich práci. Král Varian nebyl schopen vyjednat přiměřené řešení, protože v držení šlechty bylo až příliš mnoho politické moci a znovu Krále přechytračili. Přestože byli Stonemasons odměněni za svou práci, dostali jen zlomek z toho co měli dostat, a tak se Edwin VanCleef a Stonemasons dožadovali spravedlivé platby za svou práci v ulicích Stormwindu, kde začali vznikat nepokoje. Vzpoury byly chaotické a nebezpečné a mladá Královna byla ve zmatku brutálně zavražděna. Edwin VanCleef uprchl spolu se Stonemasony ze Stormwindu, když Varian truchlil nad smrtí své manželky Tiffin. Varian upadl do velkých depresí, ale postupem času získal zpět své odhodlání a přísahal, že i nadále bude pokračovat ve vytváření nového a lepšího světa pro sebe, jeho syna a lid Stormwindu. Poté, co se dali věci do normálu po třetí válce, Varian odcestoval do Theramore navštívit Lady Jainu Proudmoore, aby si promluvili o příměří mezi Hordou a Alliancí. Na cestě byl ale unesen Defiasem, který byl informovám o jeho diplomatické cestě od špiona, žijícím uvnitř samotného Stormwindu. Zvěsti vyprávějí, že byl převezen na Alcaz Island (ostrov), kde byl držen v zajetí. Tyto zvěsti jsou ale pravdivé. Krátce poté, co byl Král Varian unesen, byl Bolvar Fordragon zvolen jako Regent-Lord of Stormwindu a slíbil, že najde a zachrání Krále Variana za každou cenu. Lady Prestor se stala královským rádcem a přesvědčila Bolvara, aby zvolil za Krále Varianovo 10ti letého syna. Anduin Wrynn byl korunován na Krále Stormwindu, ačkoli skutečná moc zůstala v rukou Fordragona, dokud se Varian nevrátí nebo Anduin nedosáhne dospělosti.

Barean Westwind

Barean Westwind pochádza z Kul Tirasu a kedysi bol prominentným členom Scarlet Crusade. Bol súčasťou námorníckej expedície Scarlet Crusade, ktorá mala za cieľ vycestovať na Northrend, no Westwind sa stratil pri Frozen Coast. Na počesť mu bola postavená obrovská socha v Scarlet Monastery. Avšak v dobe, kedy novo- vzniknutý Scarlet Onslaught spolu so svojimi jednotkami pristála na Northrende zistili, že Westwind stále žije a bez problémov sa pripojil k novej frakcii. Avšak iba niekoľkí vedeli že Westwind naozaj zomrel, a do jeho tela sa prevtelil Mal’ganis, ktorý zjavne prežil útok kedysi ešte paladina Arthasa. Práve toto bol dôvod prevtelenia, Mal’ganis túžil po pomste Lich Kingovi a to mohol urobiť jedine cez nejakého spojenca. Scarlet Onslaught mu preto dala hneď vysokú hodnosť a miesto pri jej vodkyňi Abbendis. Dlho odtiaľ korumpoval nové armády, pričom mnoho Priestov a Paladinov priviedol k temnému učeniu, dokonca aj Landgrena, ktorý bol vo vyššom postavení ako on sám a začal praktikovať temnú a zvrátenú formu Svetla. Westwind však neskôr odcestoval na Icecrown, kde ho zastihla skupina hrdinov, ktorí ho zabili, a ukázala sa jeho pravá forma-Mal’ganis. Ten však zanechá zosnulého Westwinda a uteká do neznáma.

Brigitte Abbendis

Briggite Abbendis bola pred pádom Lordaeronu členkou Rádu Striebornej Ruky a po napadnutí jej rodnej zeme Pohromou nasledovala Alexandra Mograina v čistení kryštálu, ktorý využili na vytvorenie najsilnejšej zbrane dobra - Ashbringeru. Potom spolu so svojim otcom Abbendisom, Isillienom, Renaultom Mograinom, Dathrohanom a Taelanom Fordringom vyformovali Scarlet Crusade. Po smrti jej otca sa stala Vysokou Generálkou a ako ostatní členovia Scarlet Crusade, aj ona bola posadnutá zabíjaním Pohromy, pričom mala v očiach stále vidinu zomierajúceho otca zabitého Nemŕtvymi, ktorý jej prenechal úlohu vyčistiť Lordaeron od všetkých netvorov, ktorí sa zaslúžili o jeho zničenie. Po rokoch kedy sa starala o čistenie Lordaeronu však musela v Plaguelands čeliť oveľa silnejšiemu protivníkovi ako primitívnym hordám ghúlov a nízko postavených potvor. Mesto v ktorom sídlila Scarlet Crusade zahalil desivý tieň nekropoly Acherus, v ktorej sídlili tí najelitnejší rytieri Lich Kinga a dokonca sa na jej porážku prišiel osobne pozrieť aj sám pán Pohromy. Tá preto nechala napospas zničeniu dedinu prežívajúcich sedliakov a ich rodín a so svojimi vyvolenými vytvorila novú frakciu - Scarlet Onslaught, s ktorou loďami zbabelo utiekla na Northrend. Tu sa usadila na snežných pláňach Dragonblightu, kde založila mesto New Hearthglen. Dodnes tu čelí útokom hrdinov, ktorí majú za úlohu zabiť ju.

Daelin Proudmoore

Počas Druhej Vojny, viedol ostrovný národ Kul Tiras, ktorý zásoboval Alianciu jednotkami. Po Prvej Vojne začali orkovia útočiť na pobrežné dediny Kul Tirasu v Lordaerone a v Khaz Modane. Spolu s dlhoročným priateľom Anduinom Lotharom bojovali v mnohých bitkách. A práve keď Doomhammer zabil Anduina Lothara, Daelin znenávidel Orkov... Pán mocnej flotily Aliancie viedol útok na Orkov. Tento útok sa podaril, zničil orkské sily na zemi, na mori a vo vzduchu. Lenže jeho syn Derek neprežil. Velil bojovej lodi Third Fleet ktorá, bola zničená drakmi z orkského klanu Dragonmaw. Po konci Druhej Vojny, nastali politické nepokoje. Daelin, pomáhajúc Terenasovi priviedol svoju rodinu do Lordaeronu. Jeho dcéra Jaina sa zamilovala do kráľovho syna, Princa Arthasa, ale ich vzťah skončil, keď sa rozhodla študovať mágiu. Daelin mal aj druhú nemanželskú dcéru s elfskou čarodejnicou, Kilnar Goldensword. Kilnar zabil Arthas, keď vtrhol do Dalaranu, no dcéra Finnall prežila... Daelin bol naďalej spojencom Aliancie, zatiaľ čo Jaina sa dostala do Dalaranu, kde ju učil Antonidas, jeden z najlepších mágov. Počas útoku Pohromy a Plamennej Légie bol na mori. Keď sa vrátil späť do Lordaeronu, vrátil sa do trosiek niekdajšieho kráľovstva, kde vládla smrť a skaza. Nakoniec našiel pár utečencov, ktorí mu povedali, že mladá čarodejnica zachránila ľudí a vydala sa na západ, do Kalimdoru. Rozhodol sa isť za ňou. Keď sa vracal do Kul Tirasu po posily, našiel aj svoju dcéru Finnall, ktorú sa pokúsil presvedčiť, aby s nim šla do Kalimdoru. No Finnall odmietla a ostala v Lordaerone s malou skupinou ľudí a Vysokých Elfov, ktorí odmietli nasledovať Kael´Thasa. Vrátil sa do Kul Tirasu, kde začal s prípravami na odchod. Zhromaždil väčšinu ľudí a lodí a vydal sa cez Great Sea do Kalimdoru. Jeho syn Tandred ostal na Kul Tirase, kde vládne doteraz... V čase keď vycestoval bola Plamenná Légia porazená. Mier medzi Hordou a Alianciou bol uzavretý a národy ľudí a Orkov si začali budovať svoje nové domovy. No tento mier nevydržal dlho... Daelin sa po dlhej plavbe dostal na brehy Durotaru. Hneď poslal vojakov, aby zaútočili na osady Orkov a Trollov. No akonáhle im Horda začala odporovať, Daelin stiahol útočníkov. Netrvalo mu dlho, kým našiel Theramore a okamžite sa tam vydal. No medzi tým sa na ostrov dostali Rexxar, Rokhan a Chen Stormstout, ktorí hľadali odpovede na útoky ľudí. Daelinovi sa konečne podarilo nájsť Jainu, no bola v spoločnosti týchto spojencov Hordy. Chcel ich popraviť, no Jaina to nechcela dovoliť, pokúšala sa otcovi vysvetliť, že táto Horda nie je ako tá predchádzajúca, ale Daelin nechcel uveriť, že by sa Orkovia dokázali zmeniť. Našťastie im Jaina pomohla utiecť z Theramoru. Ale medzi tým Daelin získal vojská Theramoru... Po pár dňoch, zhromaždil všetky svoje vojská a vydali sa do novo-vystavanej pevnosti - Tiragarde Keep, kde mali zaútočiť na Hordu. Lenže silná Horda, na čele s Thrallom a Obri zo Stonemaul, na čele s Rexxarom a jeho spoločníkmi, sa zjednotili pod vojenský prápor a zničili Admiralovu armádu. Preto sa musel so zvyšnými vojakmi stiahnuť do Theramoru. No Thrall a Rexxar vedeli, že Admirál sa nevzdá... Daelin nariadil, aby okolo Theramoru krúžili bojové lode, ktoré by mali mesto chrániť pred Hordou. Jaina si uvedomila, aké zlo pácha jej otec, a že ak nezasiahne, určite zomrú stovky nevinných ľudí a Orkov. Tak sa rozhodla zakročiť. Teleportovala sa ku Thrallovi a Rexxarovi, ktorí už boli pripravení zaútočiť na Theramore. Povedala im o Goblinoch, ktorí by im skonštruovali špeciálne bojové plavidlá, juggernauty, s ktorými by ľahko zničil Admirálové bojové lode. Rexxar urobil tak, ako poradila Jaina, oslobodil prístav a juggernauty použil na zničenie lodí. Horda sa dostala na Theramore... Horda začala obliehať mesto. Rexxar sa po náročnom boji cez Admiralove vojská dostal k jeho pevnosti, kde s ním bojoval. Počas boja sa mu Thrall pokúsil vysvetliť, že táto Horda nie je tá zlá Horda, s ktorou bojoval pred rokmi. No Daelin stále nechcel prijať, že by sa Orkovia dokázali zmeniť. Po namáhavej bitke ho Rexxar konečne premohol a Daelin padol. Zabila ho bezvýznamná nenávisť k Orkom... Jaina pristúpila k telu svojho otca a kládla si otázku - prečo ju nepočúval... Rexxar jej na to povedal, aby si ho zapamätala ako hrdého bojovníka. S jeho smrťou skončila aj bitka na Theramore. Horda odišla v mieri z Theramoru. No hrozba so strany ľudí ostala. Poručík Benedict prevzal kontrolu nad pevnosťou Tiragarde, odkiaľ môže kedykoľvek zaútočiť na Hordu...

Edwin VanCleef

Edwin býval konstruktérem ve Stormwindu se specializací na výrobu obranných strojů. Ale i přes to, že se specializoval na obranu, nabídnul jako jeden z prvních své služby při obnovně Hordou zničeného Stormwindu. Měl totiž zkušenosti se stavbou domů, které nabyl jako dítě po boku svého otce, kameníka. Edwin VanCleef byl původně jedním z architektů co pracovali na rekonstrukci Stormwindu po jeho zničení na konci První války. Rekonstrukce Stormwindu byla náročný úkol, i když ji vedl tak nadaný a schopný inženýr, jakým byl právě VanCleef. Tento projekt byl nakonec dokončen bez větších problémů v termínu, což bylo deset let. Nicméně House of Nobles odmítl zaplatit Stonemasons Guild za dobře odvedenou práci. Některým z výše postavených členů Stonemasons Guild, včetně VanCleefa, byla nabídnuta místa v nové vládě, odměnou za to, že si nebudou nárokovat svou právoplatnou odměnu. Ale Edwin VanCleef nebyl ochoten zradit dělníky, odplivnul si před šlechtou v hale a přísahal, že město jednou mile rádo zaplatí. Poté odešel a vyzval své spolupracovníky a ostatní dělníky, aby se spolu s ním ve Stormwindu vzbouřili. Při této vzpouře zemřelo několik lidí a VanCleef byl spolu s dalšími povstalci vyhnán z městských bran. VanCleef posbíral vyhnané dělníky a řemeslníky před branami Stormwindu a vytvořil z nich Defias Brotherhood. O něco později byli dělníci, kteří pracovali na opravách města, ale stávky se neúčastnili, vyhnáni do Elwynn Forest a mohli si s sebou vzít jen své nástroje a oblečení. Edwin vzal pod svá křídla i tyto šokované dělníky a udělal z nich bandity. Jakmile se bývalí počestní lidé naučili krást, nenápadně se přesouvat z místa na místo a žít v nehostinných podmínkách, začali okrádat lidi žijící ve Stormwindu. Toto jim nevydrželo dlouho, protože stormwindské stráže rychle zareagovaly a začaly být ostražitější. VanCleef proto vymyslel novou bezohlednou taktiku. Okrádal všechny obchodníky mířící do Stormwindu, plenil farmy, které zásobovaly potravinami Stormwind, nebo na ně alespoň nasadil své mechanické golemy. Tímto loupením a drancováním VanCleef vydělával korunu po koruně na platy svých žoldnéřů. Když vojáci zajali nějaké z jeho mužů, obrátil to VanCleef ve svůj prospěch, využil je k oslabení městské obrany a vyvolal povstání ve stormwindském vězení, které tím získal pod svou kontrolu. Stormwind a jeho spojenci se ocitli pod nečekaným útokem a díky nepřejícnosti ostatních, zůstaly stormwidské prosby o pomoc nevyslyšeny. VanCleef mezitím hledal vhodné a bezpečné místo, kde by se mohl skrýt i s celým bratrstvem. Hledání ho zavedlo až do Dead mines ve Westfallu, kde si postavil svou hlaví základnu, což netrvalo dlouho, protože měl spousty kvalifikovaných dělníků. Bratrstvo si najalo mnoho žoldnéřů a pochytali všechny gobliny, které našli a přinutili je pomáhat společenství. Dále se k bratrstvu přidali všelijací banditi, zločinci, dezertéři a povstalci, kteří také přispěli k vzestupu Defias Brotherhood. VanCleef i všichni ostatní velitelé v bratrstvu vyžadovali od ostatních členů, aby měli širší škálu schopností než jen boj. Defias Brotherhood se jednou pokusil pod VanCleefovým vedením dobýt a obsadit Elwynn Forest, ale neuspěli. Edwin po dvacet let skoro neopustil Deadmines, ale i přes to ví všechno, co se v centrálním Azerothu děje, zejména pokud se to týká bratrstva. Proslýchá se, že v posledních letech je VanCleef čím dál víc horlivý ve vymýšlení nástrojů a taktik k poražení jeho největšího nepřítele, Stormwindu. V Deadmines, které se nachází ve Westfallu pod bývalým aliančním městem Moonbrookem, VanCleef spolu s dalšími řemeslníky rekonstruuje obří válečné plavidlo z období První Války, kterým chce napadnout Stormwind z moře. Na palubě této lodi čekal VanCleef na vhodný okamžik, ve kterém by mohl zaútočit na Stormwind a tím se ho nadobro zbavit, ale než se jeho plán stačil uskutečnit, přišli ho zničit stateční alianční dobrodruzi, kteří se dozvěděli o jeho sídle. Dobrodruzi se pomalu probili obranou bratrstva do Deadmines, kde napadli VanCleefovu loď. V této bitvě porazili i samotného VanCleefa, kterému uřezali hlavu a donesli ji jako důkaz Gryanu Stoutmantle, který prohlásil, že toto znamená definitivní konec bratrstva. Ale i přes to se někteří skeptici obávali, že takto rozsáhlé společenství nemohlo ukončit svou činnost ze dne na den. O VanCleefově smrt byli později informováni i král Wrynn a Jaina Proudmoore, kterým se ulevilo. Ale ne na dlouho, protože Jaina zjistila, že je bratrstvo stále aktivní, a to i v Dustwallow Marsh.

High General Abbendis

Abbendis byl původně jedním z velitelů, kteří sloužili pod Alexandrosem Mograine během Druhé války. Abbendis také bojoval spolu s Alexandrosem v závěrečné bitvě s Orky u Blackrock Mountain. Mladý High General Abbendis byl v Capital City of Lordaeron, zrovna když byl napaden Pohromou v průběhu Třetí války. Zatímco kněží a paladinové statečně bojovali s Pohromou, Abbendis s Isillienem zbaběle uprchli z hroutícího se Lordaeronu. Přežili, ale díky zraněním, které utrpěli v bitvě, nebo možná jen z šoku, když viděli své hlavní město v troskách, zešíleli. Abbendis a Isillien putovali po oblastech zasažených Pohromou, zabíjeli všechny Nemrtvé, které potkali a v neposlední řadě hledali další bojovníky, kteří by se k nim byli ochotni přidat. Měli jen jediný cíl, chtěli vyhubit ty věci, co zničily jejich krásný Lordaeron. Posléze se k nim také připojil mladý Taelan Fordring, syn Tiriona Fordringa a jeden z Isillienových chráněnců, který obdivoval svého mentora. Talean jim poté nabídnul pevnost a pozemky své rodiny, které ještě nebyly pošpiněny Nemrtvými, na zbudování nové základny. Abbendis, Isillien, Saidan Dathrohan (posedlý Balnazzarem), Renault Mograine a Taelan Fordring společně zaožili Scarlet Crusade, organizaci, měla bojovat proti Nemrtvým a Arthasovi, který chtěl zničit jejich řád. Abbendis byl jmenován velitelem Scarlet Crusade. Také se považoval za prodlouženou ruku křižáků a Isilliena za jejich srdce. High General Abbendis řídil vojenské útoky Scarlet Crusade ze své pevnosti Tyr’s Hand v Eastern Plaguelands a často komunikoval s Isillienem, který vede kněží v jejich nové roli inkvizitorů, se základnou ve Western Plaguelands. Abbendis působil jako vůdce válečníků a koordinoval vyhlazování Nemrtvých na východě Plaguelands. Abbendis, stejně jako většina křižáků, byl ovládán touhou po boji. Věřil, že ho požehnalo samo Světlo, aby mohl znovudobýt Stratholme ze spárů Pohromy. Nikdo vlastně neví, proč je High Generalova nenávist k Nemrtvým tak obrovská. Někteří tiše spekulují o tom, že on a Grand Inquisitor byli zajati a mučeni Pohromou, ale neexistují o tom žádné důkazy a ani o tom nekolují žádné příběhy. Ptát se Abbendise na jeho pravé důvody jeho nenávisti k Nemrtvým bylo zbytečné, vždy prohlásil, že nenávidí mor, který mění lidi na Nemrtvé. High General byl toho názoru, že člověk musí nenávidět Nemrtvé, aby byl schopný vyčistit a znovu ovládnout svou domovinu Lordaeron. Cítí, že cesta světla je jako jediná dobrá pro jeho rasu i domovinu. Hluboce obdivoval svého přítele Grand Inquisitora a byl velmi hrdý na organizaci, kterou spolu vytvořili. Jako starý muž se snažil zničit všechny Nemrtvé a než zemřel v jejich rukách, minul svou dceru Brigitte, která je nyní High General a jde ve stopách svého otce.

Khadgar

Khadgar, bol ako sedemnásť ročný študent mágie v Dalarane vyslaný radou Kirin Tor aby zaujal miesto učňa Strážcu Tirisfalu, Medivha. Sám Khadgar nevedel, prečo vybrali jeho, ale domnieval sa, že jeho majstrovia dobre vedeli o jeho vyzvedačskom talente, a keďže bažili po mocných knihách a zvitkoch z Magusovej knižnice, poslali práve jeho. Keď mladý čarodejník dorazil do majestátnej slonovinovej veže, ktorú obýval mág, ktorý bol pokladaný za jedného z najmocnejších čarodejníkov všetkých vekov, Karazhan. Khadgar zistil od Medivhovho sluhu Moroesa, že už mnoho takých ako on skúšali stať sa Magusovými učňami, ale ani jeden neuspel. Khadgar, ale prešiel skúškou, pri ktorej mal za úlohu upratať Strážcovu knižnicu. Nový Medivhov učeň vzápätí zistil, že opustená veža skrýva mnoho tajomstiev, a že čas sa v nej prelína ako v presípacích hodinách, takže vo veži sa z ničoho nič návštevníkom vyjavujú vízie z minulosti alebo budúcnosti. V jednej z takýchto vízii videl mladý učen samého seba ako starca ako bojuje vo vyprahnutej krajine s krvavou oblohou, proti krvilačným zelekožím príšerám. Čoskoro zistil, že sa jedná o orkov, a že tieto beštie napadli Azeroth. Po pár mesiacoch si Khadgar zvykol aj na Medivhovu excentrickú povahu a pod majstrovým vedením rýchlo napredoval v učení. O to viac ho prekvapilo, keď jedného dňa vežu navštívila orkská miešanka Garona Helforcen a oznámila mu, že prišla za Magusom ako vyslankyňa hordských klanov. "Mladý Dôvera," ako ho volal jeho učiteľ, keďže jeho meno znamenalo v trpasličom jazyku dôvera, sa pomaly spriatelil s Garonou a spoločne odhalili víziou, že Medivh bol ten, kto skontaktoval Gul´Dana a otvoril portál. Zdrvený Khadgar utiekol so svojou orkskou priateľkou do Stormwindu a vyhľadal Strážcovho najlepšieho priateľa Anduina Lothara a spoločne prišli na to, že Medivh, vtedy už známy ako Sargeras, je zodpovedný aj za záhadné vraždy mágov po celých Eastern Kingdoms. Potom s pomocou Lothara a Garony, Khadgar zabil svojho učiteľa a tak ho očistil od démonického pána Sargerasa. Počas súboja ho však jeho mentor preklial a z mladého mága sa stal starec. Po Medivhovej, teda Sargerasovej, porážke a po následnom zrovnaní Stormwindu so zemou orkami, utiekol Khadgar spolu s Lotharom a všetkými, ktorí prežili do Lordaeronu. Druhú vojnu strávil bojovaním po boku Aliancie a študovaním Medivhovej knihy. Aliancia sa chopila šance a protiútokom začala tlačiť Hordu späť do Black Morass kde stál Portál. Potom ako Aliancia slávila víťazstvo a potupená Horda sa viac-menej stiahla do svojej domoviny, planéty Dreanor, Khadgar úspešne uzavrel portál, ale brána medzi svetmi napriek tomu ostala stáť. Aby sa invázia nikdy viac nezopakoval dohliadol mág aj na výstavbu Nethergard Keep, ktorá mala mať za úlohu strážiť dimenzionálnu bránu. Khadgar sa však aj po uzavretí portálu obával jeho možného znovuotvorenia. Jeho obavy sa naplnili necelý rok po dokončení Nethergard Keep. Z portálu sa znovu vyvalili hordy orkov, útočiacich na strategické pozície po celých Blasted Lands. Obávajúc sa ďalšej invázie, mocný čarodej neváhal a zorganizoval protiútok, ktorý sám viedol. Odvážnym jednotkám sa podarilo dostať až do zeme orkov, do Dreanoru, ktorý je dnes známy ako Outland. Horda sa pod vedením šamana Ner´Zhula pokúšala otvoriť nové portály, aby si vytvorila cesty do nových svetov, ktoré orkovia mohli vyplieniť. Neschopný zastaviť Ner´Zhula sa Khadgar len prizeral ako nové portály roztrhali domovinu mocnej Hordy. Aby zabránil potencionálnemu zničeniu Azerothu, použil mág knihu svojho niekdajšieho učiteľa aby uzavrel portál z druhej strany. Po tomto hrdinskom čine, bol on a ostatní hrdinovia známy ako Sons of Lothar, zvečnený v podobe mohutnej sochy v Stormwinde. Po tomto mocnom mágovi bola pomenovaná aj rastlina Khadgar´s Whisker, a prepisy jeho diela o dimenzionálnej konvergencii sa stali bežným učivom študentov mágie v Dalarane. Po mnohých rokoch, keď sa brána medzi Azerothom a Outlandom znovu otvorila, sa zistilo, že minimálne traja z piatich hrdinov expedície prežili. Jedným z nich je aj Khadgar, ktorý sa stal vyslancom Naaru a úzko začal spolupracovať s ich vodcom A´dalom. Začal zastávať názor, že je najdôležitejšie to, aby sa expedície Hordy - Thrallmar a Aliancie - Honor Hold spojili v boji proti zvyškom Burning Legion, ktoré sídlia v Outlande.

Renault Mograine

Renault Mograine je synom Lorda Alexandra Mograina - tiež známeho pod pseudonymom Ashbringer kvôli meču, ktorým ničil armády Pohromy. Počas prvého útoku Pohromy na Lordaeronskú zem žil Renault v malebnom mestečku Brill so svojím otcom, bratom a mamou, ktorá však tragicky zomrela pri pôrode Dariona. Stal sa paladinom Striebornej Ruky pomerne mladý (mal okolo 15 rokov) v období konca Tretej Vojny. Alexandros sa stal veľmi slávnym ako udatný hrdina ničiaci tie najhroznejšie nebezpečenstvá svojim mečom. No vtedy sa medzi zdanlivými spojencami začali tvoriť aj zradcovia. Rytier Dathrohan (ľudská forma démona Balnazzara) sľúbil Kel’thuzadovi, že zabije Renaultovho otca Alexandra. Túto úlohu dal Renaultovi, ktorý počas otcových úspechov tajne zúril a závidel mu všetko, vrátane Ashbringera. Za zabitie otca mohol mať obrovskú prestíž a postavenie, po ktorom toľko túžil. Renault preto pod zámienkou, že jeho brata zajala Pohroma poslal svojho otca Alexandra a jeho radcu Fairbanksa do ruín Stratholmu. Tu ich podľa plánu Renaulta obkľúčili armády Pohromy, ktoré sa mohli počítať na tisíce. Fairbanks padol pod nátlakom rýchlo, no Alexandros so silou Ashbringera ničil armády veľmi dlhý čas, a unavene musel oponovať nekončiacim útokom. Nakoniec však celú armádu Pohromy porazil, čo ho veľmi unavilo. Preto si unavene kľakol k zemi a pustil z ruky Ashbringer. Práve túto chvíľu využil podlý Renault a priblížil sa k otcovi. Zobral jeho meč a zapichol mu ho presne do srdca. Vtedy sa už o Alexandra postaral Kel’thuzad, ktorý ho ochotne prijal oživením do radov Pohromy. Renaultovi bola odovzdaná sľúbená odmena a stal sa vodcom Scarlet Crusade aj napriek svojmu mladému veku a bol poslaný do Monastery. Jeho hrozný čin však nezostal zabudnutý, pretože jeho brat Darion dobre videl čo sa stalo. Pridal sa na stranu Argent Dawn a vydal sa do Naxxramas, kde zabil svojho otca a oslobodil tak jeho ducha. Vzal si jeho skorumpovaný meč a vydal sa do Scarlet Monastery za svojim bratom. Renault uvidel svojho brata s mečom jeho otca a uchvátil ho obrovský hnev a pustil sa do boja so svojim bratom. To však ani jedno z detí Alexandrosa netušilo že jeho duch je stále ukrytý v Ashbringeri. Preto sa počas boja Alexandrov duch nečakane ukázal. Keď ho Renault uvidel, žiadal na kolenách o odpustenie, no Alexandrov duch mu odpovedal ranou, ktorá Renaulta na mieste zabila. Až potom mu odpustil jeho podlý čin. Takto končí príbeh otcovraha, ktorý keby potlačil svoje podlé ambície, mohol byť hrdinom.

Trpaslíci

Magni Bronzebeard

Nejstarší z bratrů Bronzebeardových, kterému bylo určeno stát se králem pod horou. Obdařený silnýma rukama a bystrou myslí, miloval svoje dva bratry více než cokoliv jiného. Byl jedním z hrdinů druhé války a nezřídka vedl svůj lid do bitvy v čelních liniích. Po osvobození Ironforge jednotkami Lordaeronské Aliance se jak on, tak jeho bratři podíleli na společném boji s Hordou. Během pádu Lordaeronského království mu bylo ohlášeno, že jeho mladší bratr Muradin padl v Northrendu. Arthas mu poslal dopis, ve kterém stálo, že jeho bratr padl v boji s nemrtvými, ale díky jeho oběti on mohl získat Mrazivý Smutek, a že se brzo do Loarderonu vrátí. Dopis taktéž naznačoval, že se Muradinovo tělo vrátí zpět do jeho domoviny, ale nikdy se tak nestalo. Časem si Magni uvědomil, že zodpovědnost za smrt jeho bratra nese sám Arthas. Překonal smutek ze ztráty bratra a vrátil se ke svému poslání pomáhat svému lidu. Po Muradinově smrti ho navštívil Nejvyšší Inkvizitor Fairbanks a Alexandros Mograine. Aby pomstil Muradinovu smrt, osobně ukoval meč, který vešel do historie jako Ashbringer. To je důkazem, že je mistrem v kovářského umění, nejvyššího stupně. Po třetí válce se Brann, velice uznávaný průzkumník a Magniho nejmladší bratr ztratil a po pár měsících se sám Magni vzdal naděje, že ho ještě někdy uvidí živého. I přes to, že na něj jeho smutek tíživě doléhal, zůstal moudrým a mocným vůdcem svého lidu. Mnozí trpaslíci pochybují, že někdy usedne na trůn pod horou další Bronzebeard . Důvodů je mnoho, ale ten nejpodstatnější je to, že Moira, jeho jediná dcera byla unesena Císařem Darganem Thaurissanem a teď je pod vlivem jeho mocného kouzla, sloužíce zlému císaři bez jediného slova odporu. Thaurissan jí magií přinutil, aby se do něj zamilovala a společně měli dítě. Aby toho k utrpení Magniho nebylo málo, jeho vnouče bude zároveň Králem Ironforge a Císařem Černé Hory.

Muradin Bronzebeard

Hrdina Aliance, mladší bratr Magniho a starší bratr Branna. Mnozí věří, že zahynul na Northrendu, když mladý princ Arthas získal runový meč, zvaný Mrazivý Smutek. Avšak události nasvědčují tomu, že tento střet se smrtí přežil a vydal se do pustin Northrendu bez jakékoliv vzpomínky na tento incident, až do chvíle, než po několika letech narazil na věci, které mu začaly vzpomínky vracet. Během druhé války sloužil jako spojka mezi Lordaeronem a Khaz Modanem a doprovázel Alianční vojska krátce před bitvami o Blackrock Spire a temný portál. Tehdy byl v blízkém kontaktu s královskou rodinou a s Arthasem se stali přáteli. Jak Arthas rostl, dal si za cíl naučit chlapce vše, co věděl o boji a stali se z nich společníci na nejedné výpravě. Muradin byl také členem Ligy průzkumníků, jejímž účelem byl průzkum a archeologie v celém známém světě. Během svých cest navštívil Northrend a byl fascinován tímto opuštěným kontinentem. Často se na něj vracel sledovat jeho divoké národy a kreslit jeho architekturu, ze které byly jen ruiny. Bylo to během jedné výpravy na Northrend, jejímž cílem byl runový meč Mrazivý Smutek. Tehdy se spolu Arthas a Muradin naposledy setkali. Arthas, posedlý zničením pána děsu známého jako Mal’ganis donutil Muradina, aby ho k meči vedl a to i za cenu zrady svých vlastních mužů. Starší a moudřejší Muradin byl zarmoucen změnou, kterou mladý princ prodělal, ale Arthas mu odmítl naslouchat. Muradin mu dal poslední varování, že meč je prokletý, ale i přes to se stal svědkem, když se ledové vězení meče roztříštilo a úlomky zasáhly jeho i ostatní muže, co Arthase doprovázeli. Proto je v očích mnohých Arthas tím, kdo způsobil Muradinovu „smrt“, když získal meč. Ale to, že Muradin navzdory svým zraněním přežil a v současné době trpí amnézií se naopak neví. Jeho jméno bylo pravděpodobně inspirováno slovem Moradin, bůh Trpaslíků.

Brann Bronzebeard

Nejmladší z bratrů Bronzebeardů. Brann je aktivním členem ligy průzkumníků, který jde ve stopách svého staršího bratra Muradina. Jakožto jeden z nejznámějších a nejzcestovalejších průzkumníků je Brann znám a vítán v každém koutu známého světa a všude má tento milý a nebojácný trpaslík přátele, nebo známé a pravděpodobně i v těch neznámých. Brann strávil hodně let mapováním neznámých koutů východních království pro ligu průzkumníků. Po objevení Kalimdoru byl Brann jedním z prvních trpaslíků, kteří se vydali po stopách pradávných, nikdy předtím nezmiňovaných entit. Brann je jedním ze zakladatelů ligy, společně s Samulem Strangehandem. Je jedním z největších průzkumníků, antropologů, archeologů, taxonomistů, lingvistů, …, kteří kdy kráčeli po Azerothu. Na jeho bezpočetných cestách byl doprovázen mnohými, ale vždy ho doprovází jeho milovaná gorila Gibb a jeho věrný gryfon Gryphadin. Zná mnoho jazyků, ale asi jedhůležitější z nich je orkština. Brann je také impozantním válečníkem. Během druhé války, společně s bratrem Muradinem doprovázeli armádu Anduina Lothara, když šla přes Khaz Modan směrem na Blackrock Spire. Během tohoto tažení měl mnoho šancí si s Lotharem promluvit a jednou dokonce i o bitvě s Medhivem. Jejich znalost terénu a jejich bojové umění se v bitvě prokázaly jako nedocenitelné. Po Lotharově smrti následoval do bitvy, která znamenala zničení temného portálu, poručíka Turalyona. Krátce po třetí válce se vydal na objevnou pouť s cílem prozkoumat dosud neznámý Kalimdor a to na popud Magniho i ligy průzkumníků, kteří chtěly aby dokončil mapování východních království. Tam zmapoval celý Kalimdor a jižní moře a poté se vydal na Notrhrend, aby zjistil, co se vlastně stalo jeho bratru Muradinovi. Během své cesty prošel Elwynnským lesem, Westfallem a poslal svou poslední zprávu z mlžných džunglí Stranglethorn Vale předtím, než se ztratil. Podle jeho posledního dopisu bylo zřejmé, že Brann našel ruiny prastarého města schovaného hluboko v Stranglethornské džungli, chráněné kmenem trollích lovců lebek. Brann se pravděpodobně vyhnul zajetí, ale jediný skutečný důkaz o tom je neurčitá poznámka v jeho zápiscích. Očividně byl v pořádku, ale před tím, než se vydal na sever stačil prohledat pouze Zul Gurub. Po této události podal svoje první, obsáhlejší hlášení. Poté se vydal na Kalimdor a přes jižní moře na Northrend. Při cestě na Northrend se ztratil podruhé. O jeho druhém zmizení se moc neví, ale jedna věc je jistá a to, že se bezpečně dostal na Northernd, kde začal pátrat po důkazu smrti svého bratra Muradina, ale liga průzkumníků jeho stopy ztratila už na ostrovech v jižním moři. Zde začal mapovat Northrend a spřátelovat se, nebo alespoň opatrně pozorovat Tuskarry, Furbolgy, Modré Draky, Murloky, Magnataury a mnohé další. Během svého cestování po Northerndu použil a zdokumentoval artefakty pohromy, které koupil na trhu v Gadgetzanu aby bezpečně prošel do obří citadely nerubianů Sundered Monolith, stále obývané žijícími nerubiany. Podařilo se mu spřátelit se s pár posledními žijícími nerubiany a detailně zdokumentovat jejich historii. Po tomto putování poslal svému bratrovi a lize průzkumníků druhou obsáhlou dokumentaci jeho objevů.

Madoran Bronzebeard

Madoran Bronzebeard byl zemanem klanu Bronzebeard během Války tří kladiv. Vedl svá vojska v bitvě proti Thaurissanovi. Po výhře u Ironforge pronásledoval spolu se svojí armádou prchajícího Thaurissana a zbytky jeho vojsk. Thaurissan se pokusil zastavit vojska Ironforge vyvoláním strašlivého ohnivého elementála Ragnarose. To se mu také podařilo, ovšem Thaurissan podcenil Ragnarosovu sílu a při jeho vyvolávání zemřel společně s mnoha Dark Iron trpaslíky. Madoranova armáda se silného Ragnarose zalekla a raději se stáhla do Ironforge. Po zničení Grim Batolu nabídl Wildhamerrům místo v Ironforge, ti ale odmítli a odešli na sever. Madoran si s nimi ale chtěl udržet spojení a tak nechal postavit ohromný most, jenž dostal název Thandol Span. Po Madoranově smrti mu nechali jeho synové postavit sochu v jižním Loch Modanu. Ta se zde nyní hrdě tyčí spolu se sochou Khardrose Wildhamerra na oslavu jejich hrdinských činů.

Modimus Anvilmar

Býval králem všech trpaslíků tehdy známého světa. Během jeho vlády byly klany Bronzebeard, Wildhammer a Dark Iron jednotné, ale nejblíže měl ke klanu Bronzebeard, kvůli své krvi a historii. Po jeho smrti započala neveselá kapitola války tří kladiv. Jeho lid si ho vážil natolik, že po něm pojmenoval osadu v Cold Ridge Valley a brány Ironforge zdobí jeho socha v nadživotní velikosti. Socha samotná je vysoká téměř 100 stop a ukazuje podobu krále v šupinové zbroji a s v bojovém pokřiku pozvedlými zbraněmi, válečným kladivem v ruce pravé a dvoubřitou sekerou v ruce levé.

Thargas Anvilmar

Velký válečník, kterého vyslal král Magni Bronzebeard do Menethilského přístavu, aby se tam setkal s Varianem Wrynnem, Valeerou Sanguinar a Brollem Bearmantlem, aniž by předem věděl, kdo ve skutečnosti vlastně jsou. Po příjezdu do přístavu se vydal do místní krčmy kde zastihl onu trojici v potyčce se zločinci z bratrstva Defiasů . Pomohl jim a řekl Varianovi o falešném králi Wrynnovy, jež dorazil do Stormwindu. Také zdědil helmici Anvilmarů od svého umírajícího bratra.

Kurdran Wildhammer

Jezdec na Gryfonu, bývalý vládce klanu Wildhammer a Hinterlands během druhé války. Toho času orčí horda vedená Ogrimem Doomhammerem napadla domov klanu. Kurdran byl jedním z prvních trpaslíků kdo si útočníků všiml a okamžitě se s nimi pustil do boje. Záhy poté přišly posily z Loarderonské aliance a společně bojovali s krvežíznivou hordou. Přislíbil Anduinu Lotharu pomoc svou a svého lidu poté co společnými silami vyhnali orky a trolly ze své domoviny. Kurdan a jeho věrný gryfon Sky’ree se stali během války legendami a bojovali nejen na souši, na moři, ale i ve vzduchu, pomáhajíce Loarderonu i Quel’thalasu . Na konci války měl i devět zářezů na toporu svého kladiva z řad draků. Po skončení války zůstal Kurdran s Aliancí jako průzkumník a jeho přínos válečným zájmům aliance byl nedocenitelný. Poté, co se doslechl, že Deathwing uprchl skrz temný portál na Draenor, byl jediný, kdo byl tak nadšený sloužit Alianci jako průzkumník a válečník v expedici na Draenor, a tak se stal velitelem divize jezdců na gryfonech. I přes to, že byl při bitvě o Auchindon zajat, aliančním vojskům se ho povedlo osvobodit a on si vybral krvavou odplatu na svých věznitelích. Když Ner’zhul otevřel své portály na Draenor, Kurdan se rozhodl zůstat se svými muži na Draenoru aby se ujistil, že portál zůstane zapečetěný, aby zajistil bezpečí Azerothu. Po 20 let byl považován za mrtvého a taky byl zvěčněn v údolí hrdinů v Stormwindu, kde jeho socha stojí dodnes.

Falstad Wildhammer

Falstad Dragonreaver byl vznešeným jezdcem na gryfonu a náležel ke klanu Wildhammer. Velel malé skupině jezdců, která hlídala břehy Loarderonu hledajíce jakoukoliv nepřátelskou dračí aktivitu po druhé válce. On a jeho muži zachránili město Hasic před naprostou zkázou a přepravili mága Rhonina a jeho společníky přes velké moře do Khaz Modanu. Avšak jejich skupina byla napadena a Falstadovy muži padli. Nicméně na pobídku Vareesy Windrunner, pokračoval na své cestě do Khaz Modanu. Později za pomocí trpaslíků z kopců dosáhl Grim Batolu, kde svedl poslední bitvu o osvobození královny rudé dračí letky, Alexstrazy. Po smrti Maze Drachripa, vládce klanu Wildhammer a Aerie Peaku byl další možnou volbou pouze Falstad, který přijal jméno Wildhammer a vládne klanu dodnes.

Khardros Wildhammer

Khardros Wildhammer byl Vysoký zeman Wildhammerského klanu během Války tří kladiv. Vedl klan Wildhammerů v bitvě proti Thaurissanově ženě Modgud. Ta pomocí temné magie prorazila brány pevnosti Grim Batol,ve které Wildhammerové sídlili. Khardros se k trpasličí královně probojoval a zabil ji, čímž přinutil Dark Iron trpaslíky k ústupu. Ovšem město již bylo nakaženo temnou magií a stalo se neobyvatelným. Madoran Bronzebeard, tehdejší vládce Ironforge, nabídl klanu Wildhammerů místo v Ironforge. Khardros ovšem odmítl a vydal se se svým lidem na sever. Nakonec zřídil svoje nové království na úpatí Aerie Peak. Po Khardrosově smrti nechali jeho synové postavit v jižním Loch Modanu, v oblasti dnes zvané Valley of The Kings, obří sochu, aby připomínala jeho slavné činy.

Gnomové

Gelbin Mekkatorque

Gnómové neměli krále už velmi mnoho let. Místo toho jim nyní vládne High Tinker. Současný High Tinker nese jméno Gelbin Mekkatorque. Donedávna to byl velice oblíbený velitel, ale nyní ho spousta gnómů kritizuje poté, co ztratil gnómské město Gnomeregan. Na město zničehonic zaútočili Troggové, asi proto, že jich spousta byla vyhnána z Uldamanu. Gnómové byli absolutně nepřipravení a tak začali záhy prohrávat. Gelbinův hlavní rádce Sicco Thermaplugg mu řekl, že by měli použít atomové radioaktivní bomby, které za ta léta vyrobili, a které troggy určitě zahubí. Gelbin ho uposlechl a zpočátku to vypadalo, že troggové opravdu začínají umírat. Jenže po dvou dnech se radioaktivita rozšířila i mezi dosud obydlené části Gnomereganu a gnómové začali umírat ještě rychleji než troggové. Ihned poté se zrádce Thermaplugg vypařil. Když populace gnómů klesla asi o 80%, vydal Gelbin rozkaz k evakuaci. Přeživší gnómové se vydali do trpasličího města Ironforge, kde je král Bronzerband vzal pod svou ochranu. Gelbin teď tráví většinu svého času spřádáním plánů jak získat zpět jejich ztracené město, jehož vládcem se nyní stal zrádce Thermaplugg. Gelbin odměnil trpaslíky za jejich pohostinství hlavně tím, že pomáhal projektovat metro mezi Ironforge a Stormwindem, Deeprum Tram.

Sicco Thermaplugg

Mkgineer Sicco Thermaplugg byl moudrý a zručný inženýr, kterému, navzdory jeho křehké osobnosti, bylo souzeno, aby se stal High Tinkerem. Rafinovaně se snažil odklidit všechny překážky na cestě k trůnu, snažil se klamat lidi a chrlil ze sebe jeden vynález za druhým. Pracoval bez ustání s jasnou vidinou svého cíle a představoval si, že se stane prvním gnómským králem za posledních čtyřista let. Měl představu ohromného gnómského království, Gnomeregan, které se bude rozkládat na celé západní polovině Dun Morogh, i když by to znamenalo přesídlení Trpaslíků ve jméně pokroku. Gnómská nejvyšší rada však rozhodla, že Sicco je příliš ambiciózní a na místo High Tinkera proto vybrala jeho nejlepšího přítele Gelbin Mekkatorque. V tu ránu se Thermapluggovi zhroutil svět a začal plánovat krutou pomstu nejen proti svému příteli a i proti všem ostatním. Začal podlézat intelektuální elitě svého národa a nakonec získal místo zástupce High Tinkera. Poté sloužil mnoho let Gelbinovi jako jeho nejvyšší rádce, ale nepřestal usilovat o jeho místo. Během invaze Troggů poradil High Trinkerovi, aby uzavřeli brány města před světem. Odůvodnil to tvrzením, že okolní svět má spoustu svých problémů a nepotřebuje další. V tu dobu měl už v hlavě plán, jak sesadit Mekkatorque z trůnu. Po týdnech jednání přesvědčil Gelbina, aby ve městě použil jadernou bombu, kterou by zabil všechny Troggy a pokud by tím zabil i několik Gnómů, dalo by se to pokládat za přijatelnou oběť. Tato zrada vůči jeho lidem byla o to horší, že za pomocí lstí přesvědčil High Tinkera, aby otevřel záplavové otvory po celém městě a vypustil atomové pumy, i když věděl, jaké budou mít účinky. Spekuluje se nad tím, že Thermaplugg ve skutečnosti věděl o invazi Troggů, ba dokonce byl jejím iniciátorem. Ačkoli nikdy nikdo tyto zprávy nepotvrdil, tak je ani nevyvrátil, ale podle Gelbina a některých dalších Gnómů by to mohla být pravda. Z neznámých důvodů si Thermaplugg nemůže vzpomenout, jak se ocitl zamčený uvnitř Gnomereganu když započalo shazování bomb. Navzdory svému věku a fyzickému stavu Sicco tento útok přežil. Lidé tvrdí, že přežil jen díky své touze po moci, nebo že se ukryl a jed ho zasáhl jen okrajově. Díky účinkům jedu se z něj stal malomocný (Leper Gnome). Záření zabilo víc Gnómů než Troggů a většina přeživších se proměnila v malomocné Gnómy. V nastalém chaosu se Thermaplugg stal samozvaným králem Gnomereganu a dodnes vládne všem malomocným Gnómům a pokračuje v boji proti Troggům. Vládne Gnomereganu železnou rukou a zabíjí zdravé Gnómy stejně rychle, jako ostatní nepřátele. Po ozáření většiny Gnómů byl Sicco označen za zrádce a odsouzen k smrti, ale protože utekl krátce po evakuaci ozářeného města, nikdo nemohl potvrdit, zda to přežil. Svůj volný čas vyplňuje vynalézáním nových vynálezů, které neopouští hradby jeho města. Ze Sicca se stal paranoik, který chce zničit všechno a všechny, kteří ho ruší v jeho práci, i když to jsou jeho malomocní sluhové. Nedávno začal jednat s Dark Iron Trpaslíky a povolil jim využívat gnomereganské tunely, výměnou za část Ironforge. Nikdo neví, jak se to vyvine, ale je jisté, že to nebude dobré. Šílený Sicco Thermaplugg sídlí v Tinkers' Court, které si upravil podle svého. Jeho posedlost výbušninami způsobila, že kdykoliv se cítí ohrožen, zaútočí na nepřítele vysoký počet raket a jiných výbušnin, jako například Bom Bots. I přes svou šílenost je opatrný a vždy po útoku všechny zbraně vypne ze svého Mechanical Battle-Mount, ve kterém prakticky žije a bez kterého jej nikdy neuvidíte. Sicco vládne jen zlomku z původního obyvatelstva Gnomereganu a většina z jeho poručíků a velitelů byla usmrcena při gnomereganské katastrofě, ale přeživší mu pomáhají s jeho machinacemi. Jedno je ale nyní jisté, Sicco Termaplugg je High Tinkerem a také jedním z nejproradnějších stvoření na celém světě a díky svému vozítku nahání hrůzu i těm nejotrlejším válečníkům.

Děkujeme http://wow.herniweb.cz za poskytnutí některých z těchto článků